Nizozemští zákonodárci schválili pomoc Řecku

Nizozemští zákonodárci většinou hlasů schválili nejnovější dohodu o pomoci Řecku. Součástí souboru opatření je i snížení veřejného zadlužení Řecka do roku 2020 na 124 procent jeho hrubého domácího produktu. Kladný výsledek hlasování se očekával, protože návrh podpořila jak Lidová strana premiéra Marka Rutteho, tak její koaliční partner, Strana práce. Oba mají v parlamentu většiny.

"Řekové zavedli spoustu bolestivých škrtů a přijali spoustu opatření. Z toho důvodu jsme tuto mimořádnou pomoc podpořili," oznámil finanční komisi parlamentu člen Strany práce Henk Nijboer. "Nikdo si není přesně jist, jaké by byly následky, kdyby Řecko opustilo eurozónu a jak by takový neuspořádaný odchod vypadal. Je dobře, že si Evropa nepřeje, aby to zašlo až tak daleko," dodal.

Pomoc zadluženému Řecku na konci minulého týdne schválili i němečtí poslanci. Řecko tak bude moci získat i další část záchranného úvěru, který má dohodnutý s mezinárodními věřiteli. Podmínky pomoci v listopadu dohodli ministři financí eurozóny. Řecko tak dostane asi 44 miliard eur, z čehož kolem 34 miliard obdrží ještě do konce roku.

Zdroj: Reuters, AP, ČTK

Čtěte více

• Nízké úroky ušetřily zemím eurozóny téměř bilion eur
  Členské země eurozóny díky nízkým úrokovým sazbám ušetřily od vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 téměř bilion eur (26 bilionů Kč) u dluhových nákladů. Jejich vlády by se tak nyní mohly snažit přimět Evropskou centrální banku (ECB) k udržování úroků na nízké úrovni. Uvedla to dnes německá centrální banka Deutsche Bundesbank.
• Nizozemci si stěžují ECB na víceúrovňové depozitní sazby
  Nizozemský parlament dnes v nezvyklém kroku zaslal formální dopis Evropské centrální bance (ECB), ve kterém zdůraznil, že je proti zvažované politice víceúrovňových depozitních sazeb. Podle zákonodárců je to v rozporu ze zájmy Nizozemska. Dopis je adresovaný přímo prezidentovi ECB Mariovi Draghimu a ignoruje úmluvu, že centrální banky by neměly být vystaveny politickým tlakům, uvedla agentura Reuters.
• Nizozemí láká britské firmy k přesunu
  Nizozemská vláda jedná s 250 firmami o přestěhování z Británie do Nizozemska kvůli brexitu, který je plánovaný na letošní 29. březen. Už loni bylo takto z Británie do Nizozemska přesunuto téměř 2000 pracovních míst, uvedlo včera nizozemské ministerstvo hospodářství.
• Nizozemsko chce zakázat reklamu na binární opce
  Podle nizozemské vlády a regulátora Netherlands Authority for the Financial Markets (AFM) bude Nizozemsko...
• Nizozemsko mělo loni přebytek rozpočtu
  Nizozemská vláda loni dosáhla prvního rozpočtového přebytku od finanční krize. Přispěl k tomu růst ekonomiky, který byl rovněž nejvyšší od krizového roku 2008, sdělil dnes nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
• Nizozemsko mělo plány na opuštění eura
  Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem včera přiznal, že nizozemská vláda vypracovala za dluhové krize v eurozóně plány pro případ zhroucení evropské měny euro. Plán z léta 2012 obsahoval jako krajní možnost i návrat ke guldenu jako národní měně, řekl Dijsselbloem.
• Nizozemsko navrhuje fond pro státy tvrdě zasažené koronavirem
  Nizozemsko včera navrhlo vytvoření fondu na podporu zemí nejtvrději zasažených koronavirem a vyzvalo další členy Evropské unie, aby do něj také přispěli. Podle agentury Reuters o tom informoval ministr financí Wopke Hoekstra.
• Nizozemsko zhoršilo výhled ekonomiky
  Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) dnes zhoršil odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok...
• Nizozemsko zmrazilo ruský majetek za téměř 400 milionů eur
  Nizozemsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce v celkové výši 392 milionů eur (9,7 miliardy Kč). Ministerstvo financí to uvedlo v dopise adresovaném parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Evropská unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavedla sankce, které se týkají stovek jednotlivců a subjektů.
• Nizozemský ministr: Evropa může v létě růst velmi silně
  Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika Evropské unie klesla o 6,4 procenta, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.
• Nižší inflace utvrdí v pokračování intervencí
  Pokles meziroční inflace v srpnu na 0,3 procenta podle analytiků oslovených ČTK utvrdí centrální banku v pokračování režimu forexových intervencí nejméně do poloviny roku 2016. Zároveň ale ekonomové uvedli, že pokles cen je způsoben především pohonnými hmotami, a proto nebude muset ČNB nijak zásadně svou měnovou politiku měnit. Inflace by měla zůstat nízká i v dalších měsících, odhadují analytici.
• Nižší periferní výnosy pomohly trhu jen dočasně
  Americký dolar (USD) je slabší oproti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy...
• Nižší šance na QE v Británii pomohla britské libře
  Šance na další zvýšení programu pro nákup aktiv (QE) se výrazně snížily, britská libra silně posiluje...
• Nižší zadlužení vyřeší zaměstnanost v EU
  Obnova důvěry veřejnosti v bankovní systém, snižování veřejných i soukromých dluhů a reforma...
• Nižší zdanění práce by podpořilo růst EU
  Členské země EU by měly nižším zdaněním práce podpořit tvorbu pracovních míst. Poznamenal to dnes eurokomisař...
• NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
  Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nomura: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko čelí riziku měnové krize
  České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to ve své dnešní zprávě předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings.