Norges Bank poprvé po sedmi letech zvýšila úroky

Norská centrální banka Norges Bank dnes poprvé po sedmi letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu díky rychlejšímu ekonomickému růstu a inflaci. Měnový výbor dnes rozhodl, že hlavní úroková sazba stoupne na 0,75 procenta z rekordního minima 0,5 procenta. Banka současně v prohlášení uvedla, že v dalších letech bude zvyšovat úroky pouze velmi pomalu a obává se rizik, které může způsobit současný vývoj v zahraničí.

Rozhodnutí bylo jednomyslné a v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters.

Norges Bank naposledy zvýšila úroky v březnu 2011. Dnešním rozhodnutím se připojila k dalším evropským zemím, které začaly upevňovat svoji měnovou politiku. V sousedním Švédsku plánuje Riksbank začít zvyšovat úroky v prosinci nebo v únoru. Evropská centrální banka (ECB) chce do konce letošního roku ukončit program nákupu dluhopisů a se zvýšením úroků počítá příští rok na podzim.

Guvernér centrální banky Öystein Olsen na tiskové konferenci uvedl, že je téměř jisté, že další růst sazeb se uskuteční na konci prvního čtvrtletí. Nicméně banka také naznačila, že další upevňování měnové politiky bude pomalejší, než uváděla v červnu. Analytici čekají, že úroky v Norsku porostou v prvním a čtvrtém čtvrtletí 2019.

Norská koruna v posledních týdnech stoupla vůči euru o tři procenta, protože investoři očekávali zpřísnění měnové politiky. Dnes po oznámení však klesla o jedno procento.

Norges Bank také upozornila na rizika, která mohou norské ekonomice způsobit globální obchodní válka a nestabilita na rozvíjejících se trzích. Větší překážky obchodu a přetrvávající nejistota mohou mít vliv na růst dovozu u obchodních partnerů Norska a mohou také způsobit, že norská koruna bude slabší, než banka nyní očekává.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
  Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nomura: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko čelí riziku měnové krize
  České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to ve své dnešní zprávě předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings.
• Nomura se částečně stahuje z Evropy a USA
  Největší japonská makléřská společnost Nomura Holdings omezí svou makléřskou divizi a zruší stovky...
• Nomura: Short na NZD do příštího týdne
  V příštím týdnu zasedá novozélandská rezervní banka (RBNZ - Reserve Bank of New Zealand). Silný novozélandský dolar ohrožuje její prognózy ohledně inflace, což může přinutit centrální banku ke snižování úrokových sazeb. RBNZ ale pravděpodobně s dalším prohlášením ohledně měnové politiky počká do června.
• Nomura: Short USD/JPY, GBP/NZD a EUR/NOK
  Forexovým trhům minulý týden dominoval nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump. Americký dolar do jeho tiskové konference posiloval, ale následně zahájil pokles. Trump investory a finanční trhy zklamal, protože neposkytl hlubší detaily své politické platformy.
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea přichází s aktualizovaným výhledem pro vybrané měnové páry. Ve sloupci...
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea vytvořila výhled pro vybrané měnové páry. Ve sloupci Q4 můžeme vidět cílové kurzy...
• Norilsk Nickel zvýšil plán investic v tomto desetiletí o 20 pct. na 35 mld. USD
  Ruská těžařská společnost Norilsk Nickel zvýšila plán investic do roku 2030 o šest miliard USD (136,1 miliardy Kč) na 35 miliard USD. Vyšší investice mají největšímu světovému producentovi palladia a rafinovaného niklu pomoci v modernizaci produkční infrastruktury. Řekl to agentuře Reuters viceprezident firmy pro strategii Sergej Dubovickij.
• Norská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Norská centrální banka dnes překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovné jedno procento, aby pomohla ekonomice čelit dopadům pandemie nového koronaviru. Opatření na podporu ekonomiky dnes kvůli koronaviru představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí švédským podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu Kč), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.
• Norská centrální banka překvapivě snížila úrok na nulu
  Norská centrální banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu poprvé v historii na nulu, dosud ji měla na 0,25 procenta. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení. Svým rozhodnutím reaguje na pokles ekonomiky v důsledku koronavirové krize a na prudký pád cen ropy, který přispěl k oslabení kurzu norské koruny.
• Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
  Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Jde o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.
• Norská centrální banka snížila úrok na rekordní minimum
  Norská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,25 procenta a uvedla, že náklady na úroky mohou dál klesat. Banka se tak snaží zmírnit ekonomický dopad šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem. Teprve minulý týden přitom banka oznámila snížení sazeb o půl procentního bodu. Guvernér Oeystein Olsen prohlásil, že norská ekonomika je ve stavu nouze.
• Norská centrální banka uvažuje o intervencích
  Norská centrální banka (Norges Bank) dnes uvedla, že uvažuje o forexových intervencích na podporu norské koruny (NOK). Ta za dva týdny přišla na páru s eurem o pětinu hodnoty, je to nejdramatičtější výprodej v záznamech Refinitiv za poslední tři dekády.
• Norská centrální banka znovu zvýšila základní úrok, ten je nejvýše od roku 2009
  Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta. Je to v souladu s jejími prognózami, ale méně, než čekali analytici. Banka, která tak bojuje proti vysoké inflaci, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Základní úrok je v této skandinávské zemi teď nejvýše od roku 2009.
• Norská centrální banka zvedla úroky na 15leté maximum, chystá další zvyšování
  Norská centrální banka dnes zvedla ve snaze omezit inflaci svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,75 procenta, což je 15leté maximum. Zvýšení bylo vyšší, než očekávala většina ekonomů dotazovaných agenturou Reuters. Centrální banka v prohlášení uvedla, že v srpnu patrně úroky znovu zvýší.
• Norská centrální banka zvýšila podle očekávání sazby o 0,5 procentního bodu
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka zároveň uvedla, že s ohledem na růst inflace, který překonal odhady, pravděpodobně úrokovou sazbu opět zvýší v září.
• Norská centrální banka zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu
  Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém dnešním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. Banka však v prohlášení rovněž upozornila, že další zvyšování úroků je méně pravděpodobné kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení.