Rozpočet ČR jako černá díra

Čtěte více

• Rozpačitá data z trhu práce nepřinesla jasný signál pro trh a FED
  Po dubnovém zklamání byla dnešní data z amerického trhu práce nervózně očekávána ze strany FEDu i investorů. Výsledek je slušný, nicméně nenadchl. V květnu bylo vytvořeno 559 tisíc nových pracovních míst po 278 tisících v dubnu. Očekávání však byla vyšší, a to 675 tisíc nových pracovních míst. Zaostal zejména maloobchod, kde došlo k poklesu již druhý měsíc za sebou. Podle očekávání více jak polovina nově vytvořených míst připadla na odvětví zábavy a pohostinství, která byla nejvíce postižena pandemickými omezeními. Na druhou stranu míra nezaměstnanosti poklesla o desetinu více, než se očekávalo, na 5,9 % a tempo růstu mezd dosáhlo 0,5 % měsíčně. O tři desetiny tak překonalo očekávání.
• Rozpačité akcie, rostoucí výnosy. Závěr týdne ovlivnila nová data i slabé firemní výsledky
  Z evropských makrodat opět udělaly špatný dojem indexy PMI, a to hlavně v Německu, Itálii a Británii. Dopad byl znát u italských akcií a dluhopisů nebo u libry. Inflace v eurozóně naopak překvapila vyššími hodnotami v případě jádrového indexu.
• Rozpačité inflační odpoledne na finančních trzích
  Všechnu pozornost na sebe nejen dnes, ale už s předstihem, strhávala americká inflační data. Ta nakonec vyšla přesně podle očekávání a investoři moc nevědí, s co s tím. V zásadě se snaží držet předchozího pozitivního vývoje, ale ne všude se to daří. První nejistá reakce bývá po datech celkem běžná, tentokrát se však trhy kývají ze strany na stranu i v dalších hodinách po zveřejnění dat.
• Rozpačité pondělí na Wall Street
  Americké akcie zahájily včerejší obchodování v záporu a zprvu se tak zdálo, že výprodej bude pokračovat i v úvodu nového týdne, ovšem trhy přece jen umazaly počáteční ztrátu a dokonce se dostaly i do výraznějších zelených hodnot. Zisky si však neudržely a v poslední hodině obchodování se hlavní akciové indexy opět propadly do záporu - mimo technologický Nasdaq (+0,4 %). Nejlépe se včera dařilo technologickým titulům, i když většinu svých denních zisků rovněž v závěru dne umazaly (Microsoft +2,1 %, Apple +1,3 %, Meta +0,8 %). Dařilo se i zdravotnímu sektoru (Pfizer +1,2 %, Moderna +7 %, Abbvie +1,5 %, Novavax +5,1 %). Naopak bankovní sektor pokračoval v masivních výprodejích (Bank of America -5,8 %, Goldman Sachs -3,7 %, Wells Fargo -7,1 %, Citigroup -7,5 %).
• Rozpačitý úvod týdne na regionálních trzích
  Na začátku týdne panovala na středoevropských devizových trzích smíšená nálada. Na jedné straně jsme se přes víkend nedočkali žádných...
• Rozpačitý závěr týdne přináší dolaru zisky
  Nálada na hlavních finančních trzích na závěr týdne není nijak skvělá. Mohou k tomu přispívat obavy z americko-čínského obchodního sporu, ale znovu v nás vyvolává docela negativní dojem, jakým způsobem trhy reagují na firemní výsledky nebo makrodata.
• Rozpad eurozóny musí být odvrácen za každou cenu, hrozí spíše odchod severních zemí
  Úvahy o rozpadu eurozóny vidí tuto možnost buď jako prostý proces devalvace jednotlivých měn, či naopak jako velkou ekonomickou pohromu. Druhá možnost je pravděpodobnější. Mezi severem, který má významnou věřitelskou pozici, a vysoce zadluženým jihem se nahromadil velký objem nerovnováh. Rozpad eurozóny by poškodil platební mechanismy mezi jednotlivými zeměmi a negativně dolehl na ekonomickou aktivitu.
• Rozpad eurozóny: pokles HDP od 25% do 50%
  Spoločná mena sa včera opäť dostala pod predajný tlak, nakoľko možnosť zníženia ratingu takmer všetkých krajín eurozóny ako aj eurovalu, je pre euro veľmi zlá správa. Nakoniec ale šumy, že ESM a EFSF by mohli fungovať spoločne a participovať na záchrane problémových krajín, pomohli trhu zdvihnúť nálada. Na zisky to ale nestačilo.
• Rozpad slovinskej vlády a euroval
  Slovinská vláda neprežila hlasovanie o dôvere v ...
• Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
  Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
• Rozpočet ČR: Sto miliard k dobru
  Letos je to už vlastně tradice a nejinak tomu bylo i v říjnu, a tak státní rozpočet skončil přebytkem, který tentokrát dosáhl téměř 100 mld. korun. Saldo rozpočtu se tak silně odchyluje od původního plánu, který pro tento rok počítá s deficitem 70 mld. korun. Když navíc vezmeme v úvahu, že s koncem roku se hospodaření státu obvykle zhoršuje, jsou dosavadní čísla v silném kontrastu s předchozími lety. Nezbývá, než se podívat, co se to vlastně v rozpočtu děje. Vybírají se lépe daně nebo se snad šetří?
• Rozpočet jede z kopce již od ledna
  Státní kasa pokračuje i v roce 2021 na loňské trajektorii, a zatímco v předchozích letech vykazovala po prvním měsíci roku zpravidla spíše přebytky, nyní je tomu naopak. Nepoměr mezi výdaji a příjmy dosáhl 31,5 mld. Kč. Oproti loňskému lednu je tak deficit hlubší o 23,5 mld. Kč, byť Ministerstvo financí upozorňuje, že letos již došlo k převodu 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, což se před rokem událo až v únoru.
• Rozpočet je schválený: vláda dá na Ukrajince tolik, co člověk s běžným příjmem za jedno pivo. Kritika, že pomáhá „na úkor“ vlastních občanů, neobstojí
  Fialova vláda má svůj první rozpočet. Poslanci jej schválili dnes. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun. Příjmy mají činit 1613,2 miliardy korun, zatímco výdaje 1893,2 miliardy. Na dílčích změnách se však poslanci shodli. Na humanitární pomoc související s Ukrajinou nově vyčlení 1,8 miliardy korun.
• Rozpočet: Letos poprvé v červených číslech
  Za prvních pět měsíců letošního roku stát hospodařil s deficitem 18,7 miliardy korun. Je to samozřejmě podstatně horší výsledek než loni, nicméně v loňském roce rozpočtu soustavně pomáhaly miliardy z fondů EU, které extrémně nadlepšily rozpočtové hospodaření a nakonec i „způsobily“ první rozpočtový přebytek od roku 1996.
• Rozpočet míří k pozitivnímu „překvapení“
  Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.
• Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
  Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.
• Rozpočet na rok 2020 smutně vyjadřuje nulové reformní úsilí vlády, čtyřicetimiliardový schodek vadit nemusí, pokud se nevymkne kontrole
  Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard.
• Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
  Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
• Rozpočet se podle očekávání dál propadá
  První letošní pololetí si již stačilo vyžádat deficit hospodaření státu na úrovni 195,2 mld. Kč. Podobně jako v předchozích měsících se tak jedná o suverénně největší zaznamenaný schodek pro dané období, který se navíc bude v příštích měsících dále zvyšovat.Zatímco příjmová strana trpí ochromenou ekonomickou aktivitou, která tudíž negeneruje daňové výnosy, ta výdajová nese tíhu záchranných programů. Původně schválený celoroční schodek na úrovni 40 mld. Kč je dávno zapomenut a postupně byl zrevidován na 200 a posléze 300 mld. Kč. Aktuálně probíhají jednání o jeho dalším navýšení až na 500 mld. Kč, což podle nás bude již realitě s největší pravděpodobností blízké.
• Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy
  Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit 288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld. Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelný 360,4 mld. Kč. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.