Rozpačité inflační odpoledne na finančních trzích

Čtěte více

• Rozhovory uviazli
  Z posledných skúseností je ťažké pov...
• Rozjela se soutěž, kdo si více kopne do vlády. Zatím vede Kalouskovo strašení bankrotem
  V čím horším stavu jsou veřejné finance, tím chmurnější jsou výhledy. V neděli se v televizi bývalí ministři shodli na tom, že deficit státního rozpočtu skončí letos ještě hůře, než si vláda naplánovala. Musím s nimi bohužel souhlasit. Nedivil bych se, kdyby se deficit státního rozpočtu nakonec blížil ke 400 mld. Kč místo předpovídaných 295 mld. Kč. Ukazuje se, že takto špatně sestavený rozpočet jsme ještě nikdy neměli. Ministr v rozpočtu zapomněl na kdeco od valorizací penzí až na menší výběr nových daní.
• Rozjeté akcie trochu přibrzdila ECB, eurodolar pokračuje na cestě dolů
  Akcie v Evropě dopoledne nabraly zisky, ze kterých následně trochu slevily - průměrně rostou asi o 0,8 procenta. Podobné je to na Wall Street, která po silném úvodu zůstává 0,8 pct nad včerejším závěrem. Slušnou dnešní poptávku zařídil zejména optimismus o dalším vývoji obchodní války. Čína nechce dál hrotit vzniklou situaci a připravuje se jednání na září. Naproti tomu naděje, že by se podařilo rychle odbourat oznámená cla, je podle nás malá, ale trhům i zamezení další eskalaci nyní evidentně stačí.
• Rozjíždí se výsledková sezóna, akcie lehce v plusu
  Včerejší americká inflační data jasně ukázala, že přílišného růstu cen se trh přestal bát. Přestože ještě určitě uvidíme řadu vysokých inflačních statistik, dost možná je investoři přejdou, pokud nepřijde opravdu velké překvapení. S tím úzce souvisí klesající výnosy, které už nepůsobí akciím problémy a naopak znovu otevřely prostor pro růstové tituly.
• Rozkolísané ceny potravin mohou ovlivnit úrokové sazby více než dřív
  Ceny potravin v loňském roce pomáhaly celkovou inflaci spíše tlumit, když meziročně přispívaly k jejímu poklesu zhruba o jeden procentní bod. Letos zejména v prvním pololetí tomu bude přesně naopak. Opětovný růst cen některých položek v čele s mléčnými výrobky (které uplynulý rok výrazně zlevnily) a cukrovinkami (reagujícími na vyšší světové ceny vstupů) v první polovině roku přispějí k růstu inflace až o jeden procentní bod. Naštěstí letos oproti loňskému roku viditelně zlevňují energie, a tak se celková inflace pohybuje v tolerančním pásmu centrální banky (do 3 %). Pro ČNB však “nevyvážená” struktura inflace představuje určitá rizika a patří k hlavním důvodům pro opatrnost při snižování úrokových sazeb.
• Rozkolísaný týden je u konce
  Hlavním faktorem, který hýbal trhy v tomto týdnu, byly bezesporu komentáře ohledně obchodní politiky. Začátek týdne byl ovlivněn celními protiopatřeními Číny na zvýšené tarify na dovoz jejího zboží do Spojených států v předchozím týdnu, následně ale pak z úst Donalda Trumpa přišla mírnější slova ohledně toho, že počká se zvyšováním cel na dovoz aut do té doby, než se nedosáhne obchodní dohody s Evropskou unií a Japonskem. Dnes ráno ale čínská média informovala o tom, že čínští zástupci možná nebudou chtít pokračovat ve vyjednáváních se Spojenými státy, což opět přililo olej do ohně. Trhy tak v průběhu týdne byly poměrně dost rozkolísané. Evropa přesto končí v ziscích přes půl procenta, naopak Amerika zřejmě uzavře tento týden v červeném.
• Rozkol medzi euroskupinou a MMF
  V týchto dňoch vyvrcholil už dlhšie trvajúci spor MMF s euroskupinou, ktorý sa týka navonok len Gr...
• Rozloučíme se dnes s QE? Zasedání Fedu a RBNZ, analýza amerického dolaru a EUR/USD
  Hlavní událostí dnešního dne bude ukončení 2denního zasedání americké centrální banky (Fed), na němž by ba...
• Rozpačitá data z trhu práce nepřinesla jasný signál pro trh a FED
  Po dubnovém zklamání byla dnešní data z amerického trhu práce nervózně očekávána ze strany FEDu i investorů. Výsledek je slušný, nicméně nenadchl. V květnu bylo vytvořeno 559 tisíc nových pracovních míst po 278 tisících v dubnu. Očekávání však byla vyšší, a to 675 tisíc nových pracovních míst. Zaostal zejména maloobchod, kde došlo k poklesu již druhý měsíc za sebou. Podle očekávání více jak polovina nově vytvořených míst připadla na odvětví zábavy a pohostinství, která byla nejvíce postižena pandemickými omezeními. Na druhou stranu míra nezaměstnanosti poklesla o desetinu více, než se očekávalo, na 5,9 % a tempo růstu mezd dosáhlo 0,5 % měsíčně. O tři desetiny tak překonalo očekávání.
• Rozpačité akcie, rostoucí výnosy. Závěr týdne ovlivnila nová data i slabé firemní výsledky
  Z evropských makrodat opět udělaly špatný dojem indexy PMI, a to hlavně v Německu, Itálii a Británii. Dopad byl znát u italských akcií a dluhopisů nebo u libry. Inflace v eurozóně naopak překvapila vyššími hodnotami v případě jádrového indexu.
• Rozpačité pondělí na Wall Street
  Americké akcie zahájily včerejší obchodování v záporu a zprvu se tak zdálo, že výprodej bude pokračovat i v úvodu nového týdne, ovšem trhy přece jen umazaly počáteční ztrátu a dokonce se dostaly i do výraznějších zelených hodnot. Zisky si však neudržely a v poslední hodině obchodování se hlavní akciové indexy opět propadly do záporu - mimo technologický Nasdaq (+0,4 %). Nejlépe se včera dařilo technologickým titulům, i když většinu svých denních zisků rovněž v závěru dne umazaly (Microsoft +2,1 %, Apple +1,3 %, Meta +0,8 %). Dařilo se i zdravotnímu sektoru (Pfizer +1,2 %, Moderna +7 %, Abbvie +1,5 %, Novavax +5,1 %). Naopak bankovní sektor pokračoval v masivních výprodejích (Bank of America -5,8 %, Goldman Sachs -3,7 %, Wells Fargo -7,1 %, Citigroup -7,5 %).
• Rozpačitý úvod týdne na regionálních trzích
  Na začátku týdne panovala na středoevropských devizových trzích smíšená nálada. Na jedné straně jsme se přes víkend nedočkali žádných...
• Rozpačitý závěr týdne přináší dolaru zisky
  Nálada na hlavních finančních trzích na závěr týdne není nijak skvělá. Mohou k tomu přispívat obavy z americko-čínského obchodního sporu, ale znovu v nás vyvolává docela negativní dojem, jakým způsobem trhy reagují na firemní výsledky nebo makrodata.
• Rozpad eurozóny musí být odvrácen za každou cenu, hrozí spíše odchod severních zemí
  Úvahy o rozpadu eurozóny vidí tuto možnost buď jako prostý proces devalvace jednotlivých měn, či naopak jako velkou ekonomickou pohromu. Druhá možnost je pravděpodobnější. Mezi severem, který má významnou věřitelskou pozici, a vysoce zadluženým jihem se nahromadil velký objem nerovnováh. Rozpad eurozóny by poškodil platební mechanismy mezi jednotlivými zeměmi a negativně dolehl na ekonomickou aktivitu.
• Rozpad eurozóny: pokles HDP od 25% do 50%
  Spoločná mena sa včera opäť dostala pod predajný tlak, nakoľko možnosť zníženia ratingu takmer všetkých krajín eurozóny ako aj eurovalu, je pre euro veľmi zlá správa. Nakoniec ale šumy, že ESM a EFSF by mohli fungovať spoločne a participovať na záchrane problémových krajín, pomohli trhu zdvihnúť nálada. Na zisky to ale nestačilo.
• Rozpad slovinskej vlády a euroval
  Slovinská vláda neprežila hlasovanie o dôvere v ...
• Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
  Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
• Rozpočet ČR jako černá díra
  To, že český státní rozpočet není v nejlepší kondici, je všeobecně známo. Je ovšem v tak špatném stavu, jak se říká? Ke konci třetího čtvrtletí dosáhl český státní dluh 3,1 bilionu korun. To je samozřejmě ohromné číslo, při kterém na každého Čecha připadá přes 286 000 Kč. „Velmi důležitý údaj je státní zadlužení vůči HDP, které je v ČR na úrovni 42,8 %. Touto optikou to v mezinárodním srovnání není za tak špatné, ostatní země EU jsou totiž zadlužené podstatně více. Řecko přibližně ve výši 170 % HDP, Itálie 144 % a třeba takové Portugalsko 114 % HDP. Určitě se ale nechceme srovnávat s těmi nejhoršími. Naopak nejlépe jsou na tom Bulharsko s 22,9 % a Estonsko s 18,4 %,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
• Rozpočet ČR skončil deficitem 91,2 mld. CZK
  Státní rozpočet skončil v březnu s deficitem 91,2 mld. Kč oproti -68,6 mld. korun v únoru.
• Rozpočet ČR: Sto miliard k dobru
  Letos je to už vlastně tradice a nejinak tomu bylo i v říjnu, a tak státní rozpočet skončil přebytkem, který tentokrát dosáhl téměř 100 mld. korun. Saldo rozpočtu se tak silně odchyluje od původního plánu, který pro tento rok počítá s deficitem 70 mld. korun. Když navíc vezmeme v úvahu, že s koncem roku se hospodaření státu obvykle zhoršuje, jsou dosavadní čísla v silném kontrastu s předchozími lety. Nezbývá, než se podívat, co se to vlastně v rozpočtu děje. Vybírají se lépe daně nebo se snad šetří?