Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců

Čtěte více

• Rozpad eurozóny musí být odvrácen za každou cenu, hrozí spíše odchod severních zemí
  Úvahy o rozpadu eurozóny vidí tuto možnost buď jako prostý proces devalvace jednotlivých měn, či naopak jako velkou ekonomickou pohromu. Druhá možnost je pravděpodobnější. Mezi severem, který má významnou věřitelskou pozici, a vysoce zadluženým jihem se nahromadil velký objem nerovnováh. Rozpad eurozóny by poškodil platební mechanismy mezi jednotlivými zeměmi a negativně dolehl na ekonomickou aktivitu.
• Rozpad eurozóny: pokles HDP od 25% do 50%
  Spoločná mena sa včera opäť dostala pod predajný tlak, nakoľko možnosť zníženia ratingu takmer všetkých krajín eurozóny ako aj eurovalu, je pre euro veľmi zlá správa. Nakoniec ale šumy, že ESM a EFSF by mohli fungovať spoločne a participovať na záchrane problémových krajín, pomohli trhu zdvihnúť nálada. Na zisky to ale nestačilo.
• Rozpad slovinskej vlády a euroval
  Slovinská vláda neprežila hlasovanie o dôvere v ...
• Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
  Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
• Rozpočet ČR jako černá díra
  To, že český státní rozpočet není v nejlepší kondici, je všeobecně známo. Je ovšem v tak špatném stavu, jak se říká? Ke konci třetího čtvrtletí dosáhl český státní dluh 3,1 bilionu korun. To je samozřejmě ohromné číslo, při kterém na každého Čecha připadá přes 286 000 Kč. „Velmi důležitý údaj je státní zadlužení vůči HDP, které je v ČR na úrovni 42,8 %. Touto optikou to v mezinárodním srovnání není za tak špatné, ostatní země EU jsou totiž zadlužené podstatně více. Řecko přibližně ve výši 170 % HDP, Itálie 144 % a třeba takové Portugalsko 114 % HDP. Určitě se ale nechceme srovnávat s těmi nejhoršími. Naopak nejlépe jsou na tom Bulharsko s 22,9 % a Estonsko s 18,4 %,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
• Rozpočet ČR: Sto miliard k dobru
  Letos je to už vlastně tradice a nejinak tomu bylo i v říjnu, a tak státní rozpočet skončil přebytkem, který tentokrát dosáhl téměř 100 mld. korun. Saldo rozpočtu se tak silně odchyluje od původního plánu, který pro tento rok počítá s deficitem 70 mld. korun. Když navíc vezmeme v úvahu, že s koncem roku se hospodaření státu obvykle zhoršuje, jsou dosavadní čísla v silném kontrastu s předchozími lety. Nezbývá, než se podívat, co se to vlastně v rozpočtu děje. Vybírají se lépe daně nebo se snad šetří?
• Rozpočet jede z kopce již od ledna
  Státní kasa pokračuje i v roce 2021 na loňské trajektorii, a zatímco v předchozích letech vykazovala po prvním měsíci roku zpravidla spíše přebytky, nyní je tomu naopak. Nepoměr mezi výdaji a příjmy dosáhl 31,5 mld. Kč. Oproti loňskému lednu je tak deficit hlubší o 23,5 mld. Kč, byť Ministerstvo financí upozorňuje, že letos již došlo k převodu 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, což se před rokem událo až v únoru.
• Rozpočet je schválený: vláda dá na Ukrajince tolik, co člověk s běžným příjmem za jedno pivo. Kritika, že pomáhá „na úkor“ vlastních občanů, neobstojí
  Fialova vláda má svůj první rozpočet. Poslanci jej schválili dnes. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun. Příjmy mají činit 1613,2 miliardy korun, zatímco výdaje 1893,2 miliardy. Na dílčích změnách se však poslanci shodli. Na humanitární pomoc související s Ukrajinou nově vyčlení 1,8 miliardy korun.
• Rozpočet: Letos poprvé v červených číslech
  Za prvních pět měsíců letošního roku stát hospodařil s deficitem 18,7 miliardy korun. Je to samozřejmě podstatně horší výsledek než loni, nicméně v loňském roce rozpočtu soustavně pomáhaly miliardy z fondů EU, které extrémně nadlepšily rozpočtové hospodaření a nakonec i „způsobily“ první rozpočtový přebytek od roku 1996.
• Rozpočet míří k pozitivnímu „překvapení“
  Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.
• Rozpočet na rok 2020 smutně vyjadřuje nulové reformní úsilí vlády, čtyřicetimiliardový schodek vadit nemusí, pokud se nevymkne kontrole
  Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard.
• Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
  Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
• Rozpočet se podle očekávání dál propadá
  První letošní pololetí si již stačilo vyžádat deficit hospodaření státu na úrovni 195,2 mld. Kč. Podobně jako v předchozích měsících se tak jedná o suverénně největší zaznamenaný schodek pro dané období, který se navíc bude v příštích měsících dále zvyšovat.Zatímco příjmová strana trpí ochromenou ekonomickou aktivitou, která tudíž negeneruje daňové výnosy, ta výdajová nese tíhu záchranných programů. Původně schválený celoroční schodek na úrovni 40 mld. Kč je dávno zapomenut a postupně byl zrevidován na 200 a posléze 300 mld. Kč. Aktuálně probíhají jednání o jeho dalším navýšení až na 500 mld. Kč, což podle nás bude již realitě s největší pravděpodobností blízké.
• Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy
  Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit 288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld. Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelný 360,4 mld. Kč. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.
• Rozpočet USA již pociťuje vládní změny z ledna a února 2013
  Americká bilance státního rozpočtu zakončila únor v deficitu 204 miliard dolarů. Ve srovnání s loňským únorem se ...
• Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
  Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
• Rozpočet za únor v nebývalém schodku
  Státní rozpočet vykázal po dvou měsících hospodaření schodek na úrovni 27,4 mld. Kč, což zcela vybočuje z běžného standardu. S výjimkou roku 2019 přitom únorový rozpočet v minulých letech zpravidla vykazoval přebytek. I v letošním roce tak pokračuje trend pokulhávajícího výběru daňových příjmů. I při odhlédnutí od daní z příjmů právnických osob, které na začátku roku pravidelně zaostávají, si nelze nevšimnout, že peníze chybí v dalších oblastech. Např. na dani z přidané hodnoty úměrně k uplynulým dvěma měsícům roku chybí přes 4 mld. Kč. Spotřební daň vykazuje manko přes 3 mld. Kč, nicméně v této oblasti stát pravděpodobně počítá s postupným náběhem příjmů z nedávného zvýšení sazby daně v pozdějších měsících. V pojistném na sociální zabezpečení, které se obvykle vyvíjí v průběhu roku stabilně, pak chybí přes 5 mld. Kč. Přibližně v souladu s plánem vlády se naopak vyvíjí výběr daní z příjmů fyzických osob.
• Rozpočet zažehnaný, hlasovanie o limite federálneho dlhu ale trhy ešte len čaká
  V piatok sa demokrati a republikáni konečne dohodli na rozpočte a očak&...
• Rozpočet 2020: přešlapování na místě
  Zaprvé, návrh prvním čtením prošel zcela hladce – kromě ANO, které je duchovním otcem rozpočtu, a ČSSD, která po pár ústupcích, zejména u rodičovského příspěvku a důchodů, ihned zanechala beztak embryonického odporu, se už také poměrně dávno (byť po lehce neočekávané, ale nikterak agresivní, žádosti o nižší deficit) přidala i KSČM.
• Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?
  Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.