Rozpad EU by nejvíce postihl Maltu s Lucemburskem, problémy by mělo i Česko

Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko, kde by se hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele propadl takřka o 20 procent. Uvádí to dnes zveřejněná studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko.

"Pokud bychom zohlednili transferové platby mezi unijními státy, byla by ztráta prosperity u čistých transferových příjemců jako Maďarsko, Litva a Bulharsko takřka dvojnásobná. Čistí plátci, jako je Německo a Švédsko, by ztratili o něco méně. Výhody, které by čistí plátci z konce transferových plateb mohli mít, by ale nakonec byly menší než ztráty, které by rozpadem EU nastaly," řekla výzkumnice a jedna z autorek studie Jasmin Gröschlová z Ifo. V případě Německa by výhody znamenaly 0,2 procentního bodu ve srovnání s propadem HDP na obyvatele o 5,23 procenta v případě zrušení všech unijních dohod.

Nejvíce by rozpad EU pocítily Malta (propad o 19,38 procenta) s Lucemburskem (propad o 18,06 procenta). U Slovenska by propad činil 11,57 procenta, u Maďarska 11,53 procenta, u Česka 9,86 procenta a u Polska 7,18 procenta. Nejméně by konec Evropské unie poškodil Španělsko, kde průzkum uvádí pokles HDP na obyvatele o 3,69 procenta.

Studie se věnuje také scénářům, kdy by sice Evropská unie zůstala zachována, skončily by ale některé její klíčové pilíře. Rozpad jen vnitřního trhu by v takovém případě rovněž nejvýrazněji dopadl na Maltu (pokles o 14,56 procenta) a Lucembursko (pokles o 13,47 procenta). Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) by největší následky pocítily Maďarsko (pokles o 8,24 procenta) se Slovenskem (pokles o 8,11 procenta). HDP na obyvatele by se v Česku snížil o 7,4 procenta a v Polsku o 5,11 procenta.

Méně vážný by byl samostatný konec eurozóny, kde by nejvíce ztratilo Lucembursko (pokles o 2,53 procenta). Pokles HDP na obyvatele v Česku, které euro zatím nezavedlo, v takovém případě ekonomové vyčíslili na 0,16 procenta. Ještě mírnější následky by mělo rozpuštění celní unie, které by nejvíce postihlo Irsko (pokles o 0,37 procenta), naopak Řecku (plus 0,31 procenta) by hospodářsky pomohlo. Pro Česko by konec celní unie znamenal pokles HDP na obyvatele o 0,31 procenta.

Ekonomové propočítali i hospodářské dopady zrušení schengenského prostoru, ve kterém členské státy neprovádějí kontroly na vnitřních hranicích. Největší následky by zaznamenaly Estonsko (pokles o 4,23 procenta) a Malta (pokles o 3,9 procenta) s Maďarskem (pokles o 3,48 procenta). V České republice by pokles činil 2,33 procenta.

Ekonomové uvádějí, že pro studii o hospodářských následcích rozpadu Evropské unie využili komplexní empirické analýzy z roku 2022. Změny vůči HDP na obyvatele pak výzkumníci vztahují k výchozímu roku 2014.

Zdroj: Reuters, ČTK, Ifo

Čtěte více

• Rozhodující týden pro EUR/USD
  S postupným zveřejňováním ekonomických dat, která kvůli americkému vládnímu shutdownu neviděla světlo...
• Rozhovor s Andy Tannerem, úspěšným obchodníkem a investorem
  Vzhledem k velmi úspěšné akci s Robertem Kiyosakim se do Prahy chystá další člen týmu Rich Dad.
• Rozhovor s makléřem Patria Forex - vyhněte se chybám při obchodování!
  Obchodování na forexovém trhu, zvláště v době zvýšené volatility, přináší možnost atraktivních zisků, ale...
• Rozhovory kolem Řecka stále pokračují
  Mezinárodní věřitelé nejednají s Řeckem o prodloužení záchranného programu do podzimu. Rozhovory se...
• Rozhovory o brexitu začínají, téměř rok po britském referendu
  Vyjednavači Evropské unie a Velké Británie se dnes v Bruselu poprvé sejdou, aby probírali podobu odchodu ostrovní země z bloku. Jednání o takzvaném brexitu začínají skoro rok od chvíle, kdy o konci v unii rozhodli Britové v referendu.
• Rozhovory o TTIP jsou prý mrtvé
  Hlavní obchodní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil rozhovory o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií za mrtvé. Informoval o tom dnes list Financial Times na svých internetových stránkách. Plánovaná dohoda s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) měla odstranit některé zbývající překážky v obchodních vztazích mezi EU a USA.
• Rozhovory s EU lze podle Británie dokončit do konce roku
  Rozhovory o podobě budoucí smlouvy o vztazích Evropské unie a Británie se stále může podařit dokončit ve stanovené lhůtě, která vyprší na konci letošního roku. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil člen britského kabinetu Michael Gove. Londýn by podle něj měl svůj návrh dohody zveřejnit do několika týdnů.
• Rozhovory USA s Čínou povzbudily burzy
  Nedělní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že prodlouží termín pro zvýšení cel na čínský dovoz dosud stanovený na 1. března, povzbudilo část asijských akciových trhů i čínský jüan. Index šanghajské burzy Shanghai Composite si kolem 7:45 SEČ připsal 5,5 procenta na 2954,43 bodu a je nejvýše za více než půl roku. Čínský jüan stoupl vůči dolaru na tzv. onshorovém, tedy domácím, trhu o 0,6 procenta na 66730 CNY za dolar. Byl tak na svém sedmiměsíčním maximu.
• Rozhýbou dnešní data americký dolar?
  Spojené státy americké během dnešního dne zveřejní dva důležité fundamenty. Ve 14:15 SELČ bude nejprve zveřejněna březnová statistika počtu nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru (ADP report) a následně v 16:00 SELČ index nákupních manažerů mimo zpracovatelský sektor (index PMI - ISM). Nicméně investoři vyčkávají především na zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky (Fed), na kterém došlo ke zvýšení úrokových sazeb. Ten bude zveřejněn ve 20:00 SELČ.
• Rozpadem eurozóny by Německo ztratilo 10 % HDP
  Rozpad eurozóny by pro Německo znamenal ztrátu až deseti procent hrubého domácího produktu.
• Rozpad eurozóny prý nehrozí
  Pravděpodobnost rozpadu eurozóny se po schválení nového záchranného programu pro Řecko dostala nejníže za posledních devět měsíců. Vyplývá to z průzkumu mezi investory, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost Sentix. Pravděpodobnost rozpadu eurozóny činila podle průzkumu z konce srpna 17,2 procenta, zatímco v červenci dosahovala 26,5 procenta.
• Rozpočet EU musí řešit obranu a inovace
  Nový rozpočet Evropské unie by měl podpořit hlavně obranu, vědu, digitální inovace a řešení migrace. Shodly se na tom Německo a Itálie, řekla dnes v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s italským premiérem Paolem Gentilonim. Ten prohlásil, že v Itálii po březnových volbách vznikne stabilní proevropská vláda.
• Rozpočet EU neprošel, bude se o něm ještě jednat
  Evropský parlament dnes odmítl návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie do roku 2020, na jehož...
• Rozpočet EU se má zvýšit skoro o 7 procent
  Evropská komise navrhuje zvýšit rozpočet EU na rok 2013 o 6,8 %. Je plánován ve výši 138 mld. EUR.
• Rozpočet Itálie bude zahrnovat i základní příjem
  Rozpočet Itálie na rok 2019 bude počítat i se základním nepodmíněným příjmem pro chudé a s dřívějším věkem odchodu do důchodu. Řekl to dnes italský ministr financí Giovanni Tria. Vláda bude ve čtvrtek schvalovat veřejné finance a růstové cíle na roky 2019 až 2021, z nichž bude vycházet i rozpočet na příští rok.
• Rozpočet Německa vykázal přebytek
  Veřejný rozpočet Německa vykázal za pololetí přebytek 48,1 miliardy eur (1,2 bilionu Kč), což je nejvyšší hodnota za pololetí od znovusjednocení země. V poměru k hrubému domácímu produktu činil 2,9 procenta. Německé státní pokladně se daří díky dlouhotrvajícímu ekonomickému růstu, vysoké zaměstnanosti a nízkým výdajům vlády. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Rozpočet Nizozemska byl loni poprvé od finanční krize v přebytku
  Rozpočet nizozemské vlády se loni poprvé od finanční krize v roce 2008 dostal do přebytku. Nizozemský statistický úřad dnes uvedl, že přebytek činil zhruba tři miliardy eur (81,1 miliardy Kč), což bylo 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
• Rozpočet Norska se poprvé za 25 let propadl do deficitu
  Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard Kč) způsobila pandemie nemoci-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil norský statistický úřad.
• Rozpočet Ruska se od ledna do konce července dostal do deficitu 1,8 procenta HDP
  Bilance ruského státního rozpočtu se od ledna do konce července podle předběžného odhadu ocitla v deficitu 2,82 bilionu rublů (645,2 miliardy Kč), což představuje 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí. Ve stejném období loni Rusko vykázalo přebytek 557 miliardy rublů, od té doby ale vládní finance zasáhly značné výdaje v souvislosti s invazí na Ukrajinu a západními sankcemi na vývoz ropy a plynu.
• Rozpočet Řecka loni skončil v přebytku
  Státní rozpočet Řecka loni vykázal přebytek 0,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco o rok dříve skončil v deficitu 5,9 procenta HDP. Oznámil to dnes řecký statistický úřad. Výsledek je podle evropské metodiky ESA 2010. Přebytek primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, se pak zvýšil na 3,9 procenta z 2,3 procenta HDP předloni.