Poláci v obavách o bezpečnost více investují do zlata
Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou.
"Ten den byly v našem obchodě delší fronty na zlato než na koblihy v pekárně," řekl Kozik agentuře AP.
Lidmi v Polsku válka za hranicemi otřásla, do jejich země přišli uprchlíci. Mnohým se tehdy zdálo, že zlato nabízí finanční a psychologickou jistotu.
Dnes jsou fronty pryč, ale poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka pokračuje už třetím rokem. K neklidu přispívá migrační krize na polských hranicích s Běloruskem, kterou polské úřady považují za hybridní válku vyvolanou Moskvou a Minskem.
Osmatřicetiletý podnikatel ze západopolského města Vratislav Radoslaw Paklikowski začal nakupovat zlaté a stříbrné mince v roce 2021. Nyní má v drahých kovech pět procent svých aktiv.
"Mít skutečné fyzické zlato je důležité, a tím nemyslím tunu zlata, ale množství, které vám pomůže překročit hranice nebo zajistí bezpečnost vaší rodiny, pokud se něco stane," řekl.
Členství v NATO dává některým Polákům pocit bezpečí. Přesto se mnozí v tomto regionu, který byl kdysi pod kontrolou Moskvy, obávají, že pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, nezůstane jen u toho.
Zatímco vlády posilují obranu a posílají na Ukrajinu zbraně, běžní lidé hledají ochranu. Ti, kteří si to mohou dovolit, si koupili domy ve Španělsku a v Itálii. Na rozdíl od investic do nemovitostí nebo uměleckých děl je možné zlato, diamanty a stříbro snadno přemístit.
V Polsku se kouzlo zlata prolíná s přetrvávajícím traumatem druhé světové války, kdy zlato mohlo zajistit přežití. V rodinách se stále vyprávějí příběhy příbuzných, kteří přežili díky zlatým šperkům nebo mincím, které jim umožnily koupit si jídlo nebo překročit hranice a odejít do bezpečí, když byla země okupována německými a sovětskými vojsky. V této válce zahynulo téměř šest milionů polských občanů, mezi nimi i většina polských Židů.
Marta Bassaniová-Prusiková vede v Polské mincovně oddělení obchodu s drahými kovy. Říká, že mezi její klienty patří Poláci, kteří vzpomínají na takové rodinné příběhy, a také lidé s polskými kořeny, kteří se vracejí do země svých předků, z nichž někteří uprchli z varšavského ghetta.
"Říkají, že jsou naživu jen díky zlatu, protože jejich prarodiče měli zlatý slitek nebo zlatou minci," uvádí Bassaniová-Prusiková. Trh s investičními zlatými pruty a mincemi podle ní v letech před covidem-19 chřadnul, ale rozjel se s pandemií a válkou, "protože se všichni báli toho, co se děje".
Právě v čase, když se trh se zlatem vzpamatovával, dostal další impuls v podobě postpandemické inflace, která v Polsku dosáhla více než 18 procent. Cena zlata je podobně jako u akcií kolísavá a investoři mohou prodělat, pokud nakoupí draze a jsou pak nuceni prodat, když je cena zrovna nízko. Někdo ho může ukrást, nebo ho majitel ztratí. Vzhledem k tomu, že na světovém trhu se zlato stejně jako ropa oceňuje v dolarech, může pro některé majitele zvýšit riziko i kolísání měn.
To, že je zlato stále atraktivní, svědčí o jeho univerzálním půvabu, píše AP. Cena zlata se za posledních deset let vyšplhala z přibližně 1300 dolarů (asi 30.460 Kč) za troyskou unci, což je zhruba 31 gramů a standard pro měření drahých kovů, na více než 2300 USD.
Za růstem ceny stojí stále více poptávka ze strany jednotlivců a centrálních bank v Asii, říká expert Michal Teklinský ze společnosti Goldsaver, což je nová populární pobočka obchodníka s investičním zlatem Goldenmark Group. Ten umožňuje klientům nakupovat fyzické zlato na splátky.
Teklinský předpovídá, že ceny budou v nadcházejících letech nadále růst, protože centrální banky v Číně a na mnoha rozvíjejících se trzích zvyšují své zlaté rezervy.
Trh s fyzickým zlatem v Polsku je v rámci globálního boomu po roce 2020 jedním z nejsilnějších v Evropě, hned po Německu, Švýcarsku a Rakousku. Zásluhu má na tom bohatnutí a nedůvěra k autoritám. "Po roce 2020 se lidé začali vracet ke svým kořenům," řekl Teklinský.
Polská mincovna, která funguje od roku 1766, byla kdysi státním podnikem, ale po pádu komunismu ji zprivatizovali a nyní se s jejími akciemi obchoduje na varšavské burze. Udržuje si výhradní právo vyrábět pro Polsko oběžné mince. Razí také mince pro země po celém světě, od Paraguaye přes Irsko a Lucembursko až po Thajsko.
Společnost uvádí, že její zlato pochází z polských dolů a že se získává a vyrábí etickým způsobem. To znamená, že se při těžbě dodržují lidská práva a chrání životní prostředí.
V prodejně Polské mincovny v centru Varšavy, která se nachází uprostřed mrakodrapů na pozemku, kde stávalo varšavské ghetto, se cena zlata v průběhu dne aktualizuje na obrazovce.
Jednoho odpoledne tam přišel čtyřicetiletý majitel soukromé firmy Marcin Grzesiak a objednal si tři zlaté mince. Zaplatil 29.000 polských zlotých (169.000 Kč) v hotovosti a strčil si mince do kapsy. Grzesiak žije ve východním Polsku nedaleko hranic s Běloruskem a říká, že chce diverzifikovat své investice kvůli obavám z geopolitické situace a kvůli hrozbě kybernetických útoků, které mohou narušit globální finanční stabilitu.
"Žijeme v neklidné době," říká. "Nečekal jsem, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Ani moji přátelé z Ukrajiny nečekali, že je Rusko napadne. Stát se může cokoli," dodal.
Vývoj ceny zlata (1hodinový graf - H1):
Zdroj: Reuters, ČTK, MT4
Čtěte více
-
Pokračuje napětí kolem řecké krize
Ve vývoji kolem řecké dluhové krize se dnes zatím neočekávají výraznější změny. Po středečním rozhodnutí... -
Pokračuje summit EU, nejdříve se mluví o hospodářství
V Bruselu začal druhý jednací den červnového summitu EU, uvedl na twitteru Preben Aamann, mluvčí předsedy vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska. Prvním tématem, které dnes šéfy států a vlád zemí unie čeká, je hospodářská a obchodní problematika. Části jednání je proto přítomen šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. -
Po krachu kryptoměnové burzy FTX se objevily obavy z pádu Crypto.com
Po krachu burzy FTX narůstají ve světě kryptoměn obavy z pádu konkurenční Crypto.com. Na twitteru se o víkendu objevily spekulace, že tato firma čelí problémům, společnost se ale nyní snaží zákazníky přesvědčit, že jejich peníze jsou v bezpečí. Informuje o tom server CNBC. Crypto.com je menší než FTX, ale podle serveru CoinGecko stále patří mezi 15 nejlepších světových kryptoměnových burz. -
Po krachu původních jednání přišla EK s novým rozpočtem na 2019
Evropská komise (EK) dnes předložila členským zemím a Evropskému parlamentu nový návrh rozpočtu EU na příští rok. Komise to oznámila v tiskové zprávě. Učinila tak poté, co se minulý týden vyjednavači nedokázali shodnout na kompromisní podobě původního návrhu rozpočtu. Aby se unie na počátku příštího roku vyhnula rozpočtovému provizoriu, musí být nový návrh schválen členskými státy i europarlamentem ještě v příštím měsíci. -
Po krizi se Německo vrátí k rozpočtové kázni, řekla Merkelová
Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Dnes to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč) prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti. -
Pokrok v jednání s Řeckem není dostatečný
Nedostatečný pokrok v dosavadních jednáních s Řeckem o jeho reformních plánech dnes připustil mluvčí... -
Pokud Británie opustí EU, bude to prý navždy
Italský premiér Matteo Renzi dnes na ekonomickém fóru v Petrohradě řekl, že pokud Britové příští týden odhlasují... -
Pokud koruna zůstane silná, tržby exportérům klesnou o 210 mld. korun
Pokud koruna vůči euru zůstane nadále silná, exportérům by tržby proti loňsku mohly klesnout zhruba o 210 miliard korun, přičemž řada z nich by již generovala ztrátu. Na dotaz ČTK to dnes sdělil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. V porovnání s rokem 2021 by propad tržeb dosáhl dokonce zhruba 470 miliard korun, doplnil. Loni export z Česka překonal hranici 4,47 bilionu Kč. -
Pokus o atentát na Donalda Trumpa. Na mítinku byl postřelen
Na sobotním předvolebním mítinku republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa ve městě Butler ve státě Pensylvánie padlo několik výstřelů, po nichž zůstali dva mrtví včetně střelce. Střelba je vyšetřována jako pokus o zavraždění bývalého prezidenta, uvedla agentura AP s odvoláním na policii a pořádkové složky. Exprezident na své sociální síti potvrdil, že mu kulka poranila horní část pravého ucha a měl silné krvácení. Zabit byl jeden divák a další dva utrpěli kritická zranění. Střelce neutralizovaly bezpečnostní složky, uvedla Tajná služba Spojených států (USSS). FBI zatím nezjistil motiv střelce na Trumpa, případ vyšetřuje jako pokus o vraždu. Ví zatím jen o jednom střelci. -
Pokus o převrat prý Turecko připravil o 300 miliard lir
Pokus o vojenský převrat v Turecku z poloviny července způsobil tamní ekonomice škody za zhruba 300 miliard... -
Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky k přijetí eura, řekl prezident
Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V dnešním novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel. Společná evropská měna je podle hlavy státu logickou budoucností. -
Policie stíhá tři lidi za miliardový investiční podvod s firmou Cryfin
Policie stíhá tři lidi za investiční podvod a neoprávněné podnikání prostřednictvím společnosti Cryfin. Škodu způsobenou klientům kriminalisté vyčíslili na 1,1 miliardy korun. Podvedených lidí a firem evidují 564. ČTK to dnes sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Firma nabízela investiční příležitosti na neregulovaném trhu s kryptoměnami. -
Policie zadržela muže podezřelé z padělání bitcoinů
Německá policie zadržela dva muže, kteří jsou podezřelí, že ilegálně vytvořili kybernetickou měnu bitcoin... -
Policie zahájila stíhání za investiční podvod se škodou 1,5 miliardy korun
Policie obvinila jednoho člověka z podvodného vylákání celkem 1,5 miliardy korun od více než 4000 investorů. Hrozí mu za to až desetileté vězení. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněný je jednatelem společnosti, jejíž jméno zatím centrála nechce zveřejnit. Nicméně podle zjištění SZ Byznys je hlavním aktérem kauzy Ondřej Janata a jeho fond Growing Way. -
Politici Macronovu řeč uvítali
Za velmi evropský a v mnohém odrážející záměry Evropské komise označil dnes předseda unijní exekutivy Jean-Claude Juncker úterní projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možné budoucnosti evropské integrace. Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčená, že Macronovy návrhy obohatí debatu o budoucnosti Evropy, na hodnocení konkrétních opatření je ale podle ní příliš brzy. Podle evropského tisku bude budoucnost Macronova plánu záviset především na Německu, nedělní volby v této zemi jej ale podle některých předem torpédovaly. Francouzský tisk vyzdvihl prezidentovu odvahu a nadšení. -
Politici na summitu G20 zkoušejí najít shodu ohledně klimatických cílů
Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě snaží najít shodu na opatřeních proti změnám klimatu. Podle agentury AFP bude v závěrech vrcholné schůzky zmínka o tom, že by pro všechny mělo být cílem udržet globální oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Podle klimatologů je k tomu potřeba do poloviny století snížit emise skleníkových plynů téměř na nulu. -
Politická nejistota v Řecku prý tlumí investice
Politická nejistota v Řecku zpomaluje tok zahraničních investic, což ohrožuje zotavování tamní ekonomiky... -
Politické neshody USA podpořily emerging markets
Poškozená důvěra spotřebitelů i podnikatelů kvůli dohadům ve Washingtonu ohledně navýšení dluhového... -
Politico: Fiasko s krizovou pomocí ukazuje nefunkční Washington
Ve Spojených státech vrcholí nejhorší krize veřejného zdraví za posledních 100 let, Bílý dům a Kongres přesto nejsou schopni zajistit další balíček na podporu ekonomiky. Situace přináší nové důkazy o tom, že Washington nefunguje, píše se ve čtvrtečním článku webu Politico. -
Politico: Trump asi Yellenovou do čela Fedu znovu nejmenuje
Americký prezident Donald Trump velmi pravděpodobně do čela centrální banky (Fed) příští rok podruhé nejmenuje současnou šéfku Janet Yellenovou. Za nejpravděpodobnějšího kandidáta, který by ji měl nahradit, je považován ředitel Národní ekonomické rady (NEC) Gary Cohn. S odvoláním na čtyři zdroje blízké tomuto procesu to uvedl server Politico.