Hnědé uhlí

19.12.2022 Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.

16.11.2022 Meziměsíční růst cen tuzemských průmyslových výrobců v říjnu zpomalil z 1,2 % na 0,6 %, což bylo jen nepatrně nad tržním odhadem. Konsensus trhu činil 0,5 % m/m. Stejně jako v případě spotřebitelských cen mělo na nižší cenovou dynamiku vliv zavedení vládních opatření proti drahým energiím. Podle komentáře ČSÚ na vývoj průmyslových cen působilo především odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Jeho výše se odvíjí od množství spotřebované energie a v případě energeticky náročného průmyslu se tak mohlo jednat o významnější úlevu. Odpuštění plateb na obnovitelné zdroje se na rozdíl od úsporného tarifu týkalo všech podnikatelů. Vlivem toho cena elektřiny pro podnikatele meziměsíčně klesla o 3,9 %.

19.10.2022 Německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku. Dnes to uvedl server deníku Tagesspiegel, který získal návrh ministerstva hospodářství. Z takto získaných peněz chce vláda kancléře Olafa Scholze dotovat ceny elektřiny. Kabinet by podle zmíněného dokumentu měl o návrhu jednat 18. listopadu, aby ho mohl Spolkový sněm na začátku prosince schválit.

17.08.2022 Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera poměrně překvapivě varoval, že při vývoji energetické situace dle pesimistického scénáře může dojít na omezení dodávek tepla domácnostem. Přitom dosud z vrcholných míst zaznívalo, že domácnosti by ani závažnějším výpadkem dodávek plynu dotčeny být neměly. Protože nejdříve budou v takovém případě, dle nouzového plánu, omezovány dodávky elektrárnám (které mohou přejít na jiné palivo) nebo velkým podnikům.

05.04.2022 Rusko představuje čtvrtého největšího dovozce černého uhlí do České republiky. Po Polsku, USA a Kanadě. Loni Česko z Ruské federace dovezlo přes 300 tisíc tun černého uhlí. Celkový dovoz přitom činil zhruba 4,5 milionu tun. Rusko se tak na dovozu černého uhlí do ČR podílí z necelých sedmi procent. Takový podíl lze poměrně snadno nahradit dodávkami z jiné země či zemí, než je Rusko.

15.03.2022 Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš míní, že se v současné situaci může stát, že uhelné elektrárny zůstanou v provozu déle než firma dosud plánovala. Je podle něj také možné, že tyto zdroje budou muset po nějakou dobu vyrábět o něco více, než s čím počítaly plány na jejich postupné odstavení. ČEZ bude na tyto scénáře připraven, řekl dnes Beneš na tiskové konferenci. Současná vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce dokončit odklon od uhlí do roku 2033.

10.03.2022 Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V nočním pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv.