Jáchymovský tolar inspiroval i balkánského lva. Jaká je historie bulharské měny?

Na Balkáně pobíhá v názvu měn hned několik šelem a jedním z nich je i bulharský lev (někdy též leva). Jeho historie ovlivněná jáchymovským tolarem se ale začala psát až před první světovou válku. Přes čtyři sta let totiž Bulharsko spravovali Osmani. Na historii bulharské měny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.

Lev jako zvíře patří mezi symboly Bulharska už od raného středověku. V tamní měně, která se po šelmě jmenuje, ale mají prsty tak trochu i Češi. Pojďme ale postupně.

Bulharská říše sice začala ve středověku razit vlastní mince, samostatná ekonomická cesta balkánského státu ale moc dlouho netrvala. V roce 1422 totiž převzala vládu nad Bulharskem Osmanská říše a udržela si ji přes 400 let.

Významný vliv na pozdější vývoj měnových systémů v regionu měl ale jáchymovský tolar, který se začal razit v českém městě Jáchymov v 16. století. A kterému se nejen v Bulharsku říkalo lev, protože bylo zvíře na mincích vyobrazené, což Bulharům hrálo do noty s vlastními vlasteneckými symboly.

Vývoj kurzu amerického dolaru vůči bulharskému lvu – USD/BGN (měsíční časový rámec):

Vývoj kurzu eura vůči bulharskému lvu – EUR/BGN (měsíční časový rámec):

Přestože tolar vznikl až v době, kdy Bulharsko bylo již pod osmanskou nadvládou, jeho design a koncepce ovlivnily pozdější měnové systémy na Balkáně včetně toho bulharského. Tolar byl ostatně předobrazem většiny dnešních globálních platidel včetně pesa nebo amerického dolaru.

Osmanské zkrocení lva

Během osmanské nadvlády, která trvala téměř pět století, se v Bulharsku používaly především osmanské mince. Hlavní měnou byl turecký kuruš, doplněný o další osmanské mince jako para a akče.

Bulharsko ale ještě během existence Osmanské říše usilovalo o vlastní nezávislost. Tu částečně získalo v roce 1878, finálně pak v roce 1908.

Po osvobození Bulharska od osmanské nadvlády pochopitelně vyvstala potřeba vlastní národní měny. Země se inspirovala evropskými měnovými systémy založenými na tradici tolaru, což se projevilo jak v designu prvních moderních bulharských mincí, tak v organizaci měnového systému po získání nezávislosti.

V roce 1880 byl tak oficiálně zaveden bulharský lev. Lev byl původně navázán na hodnotu francouzského franku a řídil se standardy Latinské měnové unie (předchůdkyně eurozóny). Mince se razily v zahraničí, než byla v roce 1885 založena bulharská centrální banka.

Podobně jako u dalších evropských platidel ale slibný vývoj utnuly světové války. Už ta první přinesla Bulharsku, jako spojenci Centrálních mocností, ekonomickou nestabilitu. Lev byl odpojen od zlatého standardu, což vedlo k jeho znehodnocení. Během meziválečného období se sice bulharská vláda snažila stabilizovat měnu, jenže světová hospodářská krize ve 30. letech takové snahy paralyzovala.

Škrtání nul a úspor obyvatel

Druhá světová válka a následný nástup komunistického režimu pak přinesly další měnové turbulence. Po válce se Bulharsko stalo součástí sovětského bloku. Bulharští komunisté provedli sérii krutých měnových reforem, které zdevastovaly úspory obyvatel.

Vývoj kurzu bulharského lva vůči české koruně – BGN/CZK (měsíční časový rámec):

Reforma v roce 1952 zavedla nový lev. Směnný kurz byl sto ku jedné. Problém byl v tom, že se v souvislosti s tím neupravily ceny, takže se vše extrémně prodražilo. Podobné reformě neušli ani lidé v Československu.

V roce 1962 pak v Bulharsku přišla další měnová reforma. Směnný kurz byl tentokrát deset ku jedné. Další měnové machinace pak přišly po rozpadu Sovětského svazu, který akceleroval znehodnocování peněz v postsovětských státech.

Ekonomická transformace v Bulharsku vedla k hyperinflaci, která dosáhla vrcholu v roce 1997 s inflací přes neuvěřitelných 2 000 procent. V reakci na tuto krizi se lev navázal na německou marku, aby se předešlo další pohromě. Po přechodu Němců na euro se i lev navázal na unijní měnu.

Bulhaři sami jsou dnes v Evropské unii a pracují na tom, aby co nejdříve přijali euro. Původně se počítalo už s rokem 2010, přišla ale série odkladů. Naposledy Bulharsko počítalo s lednem 2025, ani to se ale nepodařilo. I tak se balkánský stát bude snažit přejít na společnou evropskou měnu ještě v tomto roce.

Bulharský lev: kurz 12,79 české koruny / BGN / v oběhu od roku 1880

Závěr

V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současně používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.

Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz

Související články

Stříbrná měna, o které psal i Dante „ve svém pekle“. Podívejte se na historii srbského dináru
Označení dinár obyčejně evokuje blízkovýchodní měny, dinárem se ale platí také na evropském Balkáně. Srbové ho zaváděli už ve středověku, nakonec ale trvalo ještě půl milénia, než se zrodil moderní srbský dinár. Na historii platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.

Měnová reforma oškubala Čechy o miliardy. Takový byl osud našeho platidla
Když po první světové válce vznikala československá koruna, měla našlápnuta k tomu zařadit se mezi nejprestižnější měny světa. Druhá světová válka, komunistický převrat a následná obludná měnová reforma ale plány zhatily. Na vývoj české a československé koruny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.

Jmenuje se po velkém vůdci, ale zažila život v útlaku. Jaký je příběh albánské měny?
Albánský lek si pomalu hledá cestu mezi stabilní platidla. Balkánský stát v minulosti často okupovaly nejrůznější mocnosti a domácí měna tím dostala pořádně zabrat. Vítězná povaha platidla tak zatím zůstává jen v názvu. Na historii albánského leku se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.

Z Florencie do největší hyperinflace v dějinách. Podívejte se na příběh maďarského forintu
Maďarský forint začal psát svou historii už ve středověku, ačkoli moderní forma měny spatřila světlo světa až po druhé světové válce. Dnes se forint podobně jako koruna brání nástupu eura. A zatím to vypadá, že forint s námi ještě nějakou chvíli pobude. Na historii maďarského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.

Rumunský leu kouše už druhé století. Měna si vláčí historii drastických reforem
Rumunský leu (též lei) si v minulosti prošel řadou krutých měnových reforem, každou z nich ale země u Černého moře nakonec zvládla. Podobně jako Češi nebo Poláci se Rumuni zavázali, že budou jednou platit eurem. Na historii rumunského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.

Polská měna ještě stále odolává euru. U našich sousedů se platilo zlotým už ve středověku
Podobně jako Češi se Poláci zavázali, že budou jednou platit eurem. Ale ani u našich sousedů se na měnovou transformaci nijak nespěchá. Poláci by se ostatně vzdali měny, jejíž název se zrodil už dávném středověku. Na historii polského zlotého se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.

Lira ve světě peněz neobstála. Příběh turecké měny definuje katastrofický pád
Lirou se kdysi platilo hned v několika státech, dnes její odkaz přežívá formálně jen v Turecku. Tamní měna si vysloužila negativní pověst jedné z nejslabších měn světa. Napravovat její renomé se přitom Turci snaží po staletí. Na příběh liry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY.

Čtěte více

• Argentinská měna se stala symbolem finančního úpadku. Jaký je příběh tamního pesa?
  I když si historicky největší inflaci prožili v Maďarsku, je to spíše Argentina, se kterou si lidé spojují hyperinflaci a těžké hospodářské potíže. Jihoamerickou zemi, která kdysi patřila mezi nejbohatší státy světa, totiž tyto problémy sužují už celé století. Na příběh argentinského pesa se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Centrální banka, první bankovky a finanční podvody. To všechno díky švédské koruně
  Švédsko se zasloužilo o první centrální banku světa. O první evropské papírové bankovky. A také se díky Švédsku poprvé ukázalo, že překotné tištění peněz nic dobrého nepřinese. Historie švédské koruny přichází na přetřes v dalším díle CASH HISTORY.
• Co je Bitcoin a jak funguje?
  Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je nejznámější a nejvíce využívaná virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.
• Dánská koruna je odkazem rozpadlé aliance. Přežila i díky mazané válečné reformě
  Kdo jiný než Čech by měl pochopit slabost Dánů pro korunu. Dánsko si toto označení pro měnu oblíbilo už za úsvitu renesance a své platidlo uhájilo i přes německou okupaci během druhé světové války. Na historii dánského platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Egyptskou měnu nastartovala Marie Terezie. V názvu si drží vzpomínky na koloniální vládu
  Egypt je sice kolébkou civilizací, moderní egyptský státní útvar se ale zrodil relativně nedávno. Historie egyptské libry je přesto košatá. Název napovídá, že v ní měli znovu prsty Britové. Na minulost a současnost egyptského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
  Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Jak se měna komunistů stala rezervním platidlem světa. Příběh čínského jüanu
  Čínský jüan je momentálně pátou nejobchodovanější měnou světa – prestiž měny v posledních dekádách dramaticky roste. Přitom ještě před sto lety toto platidlo vůbec neexistovalo. Měna vznikla až během čínské občanské války. Příběh jüanu přiblíží další díl CASH HISTORY.
• Jihokorejské platidlo přežilo občanskou válku i diktaturu. Dnes patří won mezi nejoblíbenější měny
  Jihokorejský won dnes patří mezi patnáct nejobchodovanějších měn světa. Jižní Korea jako taková se pak řadí mezi rostoucí asijské velmoci. K tomuto stavu ale vedla trnitá cesta. Na historii jihokorejského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Jmenuje se po velkém vůdci, ale zažila život v útlaku. Jaký je příběh albánské měny?
  Albánský lek si pomalu hledá cestu mezi stabilní platidla. Balkánský stát v minulosti často okupovaly nejrůznější mocnosti a domácí měna tím dostala pořádně zabrat. Vítězná povaha platidla tak zatím zůstává jen v názvu. Na historii albánského leku se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Kanadský dolar vládne komoditnímu trhu. Symbolem měny se stala potáplice lední
  Kanadský dolar patří mezi nejčastěji obchodované měny a jeho popularita se zvyšuje i v kontextu státních rezerv zemí po celém světě. Má status významné komoditní měny, protože často koreluje například s cenou ropy. Na příběh kanadského dolaru se podíváme v dalším díle z cyklu CASH HISTORY.
• Když bitcoin není jen investice. V tomto státě je kryptoměna oficiálním platidlem
  Kryptoměna bitcoin je pro miliony lidí primárně investicí, pro občany jedné země na světě je ale také státní měnou. Jedná se o obyvatele Salvadoru. Jak tamní vláda k bitcoinu dospěla? Na to se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Libra je nejstarší platidlo na světě. Britové se své měny nevzdali ani při vstupu do EU
  Britská libra se kdysi honosila statusem jedné z nejsilnějších a nejpoužívanějších měn světa, zář londýnské měny ale rych-le vyprchává. Jeden unikát ale libře nikdo upřít nemůže – jedná se o nejstarší dosud používanou měnu na světě. Na historii libry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HIS-TORY.
• Libra souboj s indickou měnou prohrála. Kořeny rupie vedou až do starověku
  I když se moderní rupie zrodila až po vyhlášení nezávislosti Indie po druhé světové válce, původní rupií se platilo už v dávném starověku. Během koloniálního období se Britové usilovně snažili, aby Indie přešla na libru, to se ale nikdy nestalo. Na historii indické měny se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Lira ve světě peněz neobstála. Příběh turecké měny definuje katastrofický pád
  Lirou se kdysi platilo hned v několika státech, dnes její odkaz přežívá formálně jen v Turecku. Tamní měna si vysloužila negativní pověst jedné z nejslabších měn světa. Napravovat její renomé se přitom Turci snaží po staletí. Na příběh liry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Měnová reforma oškubala Čechy o miliardy. Takový byl osud našeho platidla
  Když po první světové válce vznikala československá koruna, měla našlápnuta k tomu zařadit se mezi nejprestižnější měny světa. Druhá světová válka, komunistický převrat a následná obludná měnová reforma ale plány zhatily. Na vývoj české a československé koruny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Měnu v Indonésii zaváděli Nizozemci i Japonci. Nakonec ale vyhrála nezávislá rupie
  Indonéská rupie je platidlem pro více než 270 milionů lidí. Čtvrtá nejlidnatější země světa ale musela o svoje platidlo pořádně bojovat. Podstatnou část historie totiž její měnové okovy svírali Nizozemci. Jaká byla cesta indonéské rupie, si povíme v dalším díle CASH HISTORY.