Jak se měna komunistů stala rezervním platidlem světa. Příběh čínského jüanu
Čínský jüan je momentálně pátou nejobchodovanější měnou světa – prestiž měny v posledních dekádách dramaticky roste. Přitom ještě před sto lety toto platidlo vůbec neexistovalo. Měna vznikla až během čínské občanské války. Příběh jüanu přiblíží další díl CASH HISTORY.
Čína patří mezi nejstarší civilizace světa, její měnový systém si ale napříč historií procházel turbulentním vývojem. Jedna dynastie platila tím a druhá zase něčím jiným. A tak je historie moderního jüanu navzdory představám vlastně docela krátká.
Na úvod trochu terminologie. S názvoslovím čínské měny je to podobné jako v případě britské libry – kde šterlink označuje platidlo a libra hlavní účetní jednotku. Čínská měna jako taková se tedy nazývá renminbi (žen-min-pi), jüan je ale hlavní jednotkou tohoto platidla.
Dějiny moderního jüanu se začínají psát během čínské občanské války, ve které svádí boj vládní Kuomintang s revolučními jednotkami čínské komunistické strany. Válka trvá s přestávkami přes dvacet let a končí v roce 1950 vítězstvím komunistů. Kuomintang následně prchá na Tchaj-wan, kde působí dodnes.
Vzestup čínské měny
Už během války začali komunisté na územích, která ovládali, distribuovat novou měnu. Čínský jüan se tak po konfliktu plynule stal hlavním platidlem Číny. V té době už není tamní platidlo navázané ani na zlato, ani na stříbro.
Machinace se měnou má tak plně na starost centrální banka řízená státem, která začne platidlo nadhodnocovat, aby se do země dostaly stroje potřebné k restartu průmyslu. Ještě předtím ale bylo zapotřebí něco provést s hyperinflací, která devastovala válkou zmítanou zemi.
V roce 1955 tak dojde k měnové reformě, kdy se stanoví, že nový čínský jüan má hodnotu 10 tisíc starých jüanů. Díky agresivnímu přístupu centrální banky se následně platidlo začíná pomalu prokousávat na mezinárodní trh a dostává se mu čím dál tím větší pozornosti.
Vývoj čínské měny vůči koruně - CNY/CZK (měsíční časový rámec):
Aby Peking prestiž měny ještě zvýšil, rozhodl se navázat jüan na americký dolar. V průběhu dekády se pevný směnný kurz průběžně upravoval. Moc Číny i její měny ale nadále rostla a Pekingu už se přestalo líbit navázání na americkou měnu, jakožto na platidlo ústřední konkurenční velmoci.
V roce 2005 tak Čína dolarový standard začíná opouštět. Chvíli se uvažovalo o tom, že se kurz znovu jen upraví ve prospěch jüanu, ale nakonec Peking přešel na nový systém – navázání lokální měny na měnový koš. V něm už byl zastoupen nejen americký dolar, ale také euro, japonský jen, jihokorejský won a v menší míře také libra, thajský baht, ruský rubl, australský dolar, kanadský dolar a singapurský dolar.
Také tento systém ale přestává Číně stačit a čínská centrální banka chce proto do budoucna více plovoucí a flexibilní kurz domácí měny, který bude vyjadřovat sílící pozici jüanu ve světě.
Globální rezervní platidlo
Že je čínské platidlo čím dál populárnější měnou, není jen čínský pocit, ale objektivní fakt. V současnosti jde o pátou nejobchodovanější měnu na světě. Jüanu se tak v roce 2012 dostalo významné globální pocty.
Mezinárodní měnový fond tehdy čínské platidlo zařadil do systému SDR (Zvláštní práva čerpání), čímž se jüan stal jedním z rezervních globálních platidel. SDR je předním rezervním aktivem Mezinárodního měnového fondu, jeho hodnota se odvozuje od průměrného kurzu dolaru, eura, japonského jenu, britské libry a nejnověji i čínského jüanu. Tedy ze měn, se kterými se na světě nejvíce obchoduje.
Vývoj amerického dolaru vůči čínskému jüanu – USD/CNY (měsíční časový rámec):
Čína v současnosti usiluje o to, aby její měna vystřídala dolar na pozici nejpopulárnějšího globálního platidla. Už nyní Peking usnadňuje v domácí měně finanční transakce Rusku, Vietnamu, Thajsku nebo Japonsku, aby tyto země vyvázal z vlivu dolaru.
Vedle toho je Čína „premiantem“ na poli kontroverzních CBDC – digitálních měn centrálních bank. CBDC mají být novou a ryze digitální vrstvou finančního systému. Podle zastánců tohoto systému koncept přinese větší rychlost a pružnost finančních transakcí, odpůrci varují před autoritářským zneužitím peněz ze strany státu, který by měl nad CBDC mnohem větší dohled než nad hotovostí.
Čínský digitální jüan je v koncepci CBDC nejdále, země ho zavádí od roku 2019. S digitálními měnami centrálních bank ale koketuje většina států světa. Dnes se vedou vášnivé debaty mimo jiné o digitálním euru nebo digitálním dolaru.
Čínský jüan: kurz 3,19 koruny / CNY, též RMB / v oběhu od roku 1948
Závěr
V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současně používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.
Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz
Související články
Čtěte více
-
Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Libra je nejstarší platidlo na světě. Britové se své měny nevzdali ani při vstupu do EU
Britská libra se kdysi honosila statusem jedné z nejsilnějších a nejpoužívanějších měn světa, zář londýnské měny ale rych-le vyprchává. Jeden unikát ale libře nikdo upřít nemůže – jedná se o nejstarší dosud používanou měnu na světě. Na historii libry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HIS-TORY. -
Lira ve světě peněz neobstála. Příběh turecké měny definuje katastrofický pád
Lirou se kdysi platilo hned v několika státech, dnes její odkaz přežívá formálně jen v Turecku. Tamní měna si vysloužila negativní pověst jedné z nejslabších měn světa. Napravovat její renomé se přitom Turci snaží po staletí. Na příběh liry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Od zlatého standardu k válečnému chaosu. S japonským jenem to vždy bylo nahoru, dolů
Japonský jen je třetí nejčastěji obchodovanou světovou měnou a státy ho po dolarech a eurech nejvíce drží ve svých rezervách. Sláva jenu je ale proměnlivá. Už několikrát měla měna extrémně sílící tendence, po každé se ale něco pokazilo. Na historii jenu se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY. -
Zapomeňte na dolary a libry. Nejsilnější měnu světa mají v Kuvajtu
Jasně, mezi hlavními měnovými páry na forexu tuto měnu člověk nenajde. O to více překvapený ale může investor být, když zjistí, že jde o platidlo hodnotnější než dolar, libra i euro. Kuvajtský dinár je totiž nejsilnější měnou současnosti. A v dnešním díle CASH HISTORY si o něm povíme víc.
Diskuse ke článku
Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
Přihlásit se | Nová registrace |