Jak funguje Bitcoin? Vysvětlíme vám to jako v mateřské škole

Bitcoin je jako kouzelná internetová mince. Představ si, že máš speciální digitální peněženku, do které můžeš ukládat tyto kouzelné mince. Tyto mince nejsou vyrobené z papíru nebo kovu, ale existují jen na internetu.

Když chceš někomu poslat peníze, nemusíš jít do banky. Místo toho pošleš tyto kouzelné mince přímo z tvé digitální peněženky do peněženky někoho jiného. Všechny transakce jsou zapsány do velké knihy, které říkáme blockchain. Tato kniha je jako obrovský seznam, který všichni vidí a kontrolují, aby se ujistili, že nikdo nepodvádí.

Bitcoin je zvláštní tím, že ho nekontroluje žádná vláda nebo banka. Lidé ho používají, protože věří, že má hodnotu, podobně jako věříme, že papírové peníze mají hodnotu.

Je to jako mít kouzelnou minci, kterou můžeš posílat kamkoliv na světě, aniž bys potřeboval pomoc od banky nebo někoho jiného.

Bitcoin je nejznámější a nejužívanější z několika tisíc kybernetických měn

Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin (cena bitcoinu dnes poprvé překonala hranici 100.000 dolarů, v přepočtu 2,391 milionu korun):

- Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je nejznámější a nejvíce využívaná virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

- Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář nebo skupina vývojářů pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevila 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém v říjnu 2008 popsal technologii, na jejímž základě vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám a existovala řada teorií, kdo Nakamoto ve skutečnosti je. V roce 2016 se k autorství přihlásil australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy však neposkytl a tak se o autorovi stále jen spekuluje. Letos v červenci soudce londýnského soudu James Mellor nahlásil Wrighta žalobcům z královské prokuratury (CPS) kvůli možné křivé výpovědi. Australan podle soudce u soudu rozsáhle a opakovaně lhal, aby své nepravdivé tvrzení podpořil.

- Jako první použil bitcoin k nákupu americký programátor Laszlo Hanyecz, který si v květnu 2010 za 10.000 bitcoinů koupil dvě pizzy v hodnotě zhruba 40 dolarů.

- Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidé, kteří takto bitcoiny získávají, se nazývají těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá "mince" je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.

- Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. Do příštího roku jich má být vytěženo podle serveru Bit.plus 95 procent, v roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

- Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i "netěžař". Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat.

- Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. Jeho cena kolísá. Přes 10.000 dolarů (tehdy asi 215.000 Kč) se cena bitcoinu poprvé přehoupla v listopadu 2017. V únoru 2021 poprvé překonal 50.000 dolarů, koncem stejného roku se dostal k 69.000 dolarům za kus, což byl dlouho rekord, ale do 12 měsíců byl kvůli problémům kryptoburzy FTX pod 16.000 dolary.

- Na začátku letošního roku se pohybovala cena přes 40.000 dolarů, poté rostla a v březnu poprvé překonala 70.000 dolarů. K růstu měny přispěl zájem o nově schválené bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF). ETF (Exchange-Traded Fund) je obecně druh investičního fondu obchodovaného na burze. ETF funguje tak, že fond nakoupí určitá podkladová aktiva a vydá na to své vlastní akcie. U bitcoinového ETF je podkladovým aktivem právě bitcoin.

- Dnes cena bitcoinu překonala 100.000 dolarů. Bitcoin v poslední době částečně těží z vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Předpokládá se, že Trumpova administrativa zaujme vůči kryptoměnám vstřícnější postoj. Pět dní po volbách cena bitcoinu překonala 80.000 dolarů, 90.000 dolarů překonala 13. listopadu.

- Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste) a má také nejvyšší tržní kapitalizaci, a to přes 1,8 bilionu dolarů. V první pětici nejoblíbenějších jsou podle serveru Coinmarketcap.com ještě ethereum, tether, solana a BNB. Tržní kapitalizace těchto měn zdaleka nedosahuje bitcoinu. Podle serveru CoinMarketCap je tržní kapitalizace všech kryptoměn, jejichž počet se odhaduje mezi deseti a dvaceti tisíci, přes tři biliony dolarů.

- Podle studie serveru Crypto.com bitcoin vlastní kolem 230 milionů lidí po celém světě.

- Bitcoin je ale i terčem snah o jeho omezování. Transakce s kryptoměnami omezuje ze silných ekonomik například Čína, dále několik států v Africe. V polovině loňského května schválily státy EU pravidla regulace trhů s kryptoměnami. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje například, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci. Úřady budou díky normě moci získat přístup k některým údajům z transakcí, což má zprůhlednit obchodování a zabránit nelegálním operacím, jako praní špinavých peněz, financování terorismu či obcházení unijních sankcí.

- Naopak středoamerický Salvador v roce 2021 zavedl jako první země světa kryptoměnu bitcoin jako oficiální národní měnu (vedle amerického dolaru).

- Současný rekordní růst hodnoty bitocinu podpořilo podle agentur očekávání, že budoucí americký prezident Donald Trump vytvoří ve Spojených státech příznivé regulační prostředí pro digitální měny. Trump včera informoval na své sociální síti Truth Social, že hodlá do čela americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) jmenovat Paula Atkinse, který je podle agentur považován za zastánce kryptoměn. Trump již během volební kampaně sliboval, že vytvoří strategické zásoby bitcoinu a podpoří jeho domácí těžbu tak, aby se Spojené státy staly celoplanetárním centrem této technologie.

Vývoj ceny bitcoinu (měsíční graf - MN):

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, Investing.com

Související články

Když bitcoin není jen investice. V tomto státě je kryptoměna oficiálním platidlem
Kryptoměna bitcoin je pro miliony lidí primárně investicí, pro občany jedné země na světě je ale také státní měnou. Jedná se o obyvatele Salvadoru. Jak tamní vláda k bitcoinu dospěla? Na to se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.

Popularita internetové měny bitcoin roste
V posledních letech se stále častěji hovoří o virtuální měně bitcoin. Její popularita raketově roste, ale přesto kolem ní i nadále panují určité obavy. Víte, jak bitcoin funguje? Chtěli byste s bitcoiny obchodovat? A co byste měli znát, než uděláte svůj první obchod s touto měnou? Na to vše odpovíme v dnešním článku a podíváme se i na další často kladené otázky.

Čtěte více

• Argentinská měna se stala symbolem finančního úpadku. Jaký je příběh tamního pesa?
  I když si historicky největší inflaci prožili v Maďarsku, je to spíše Argentina, se kterou si lidé spojují hyperinflaci a těžké hospodářské potíže. Jihoamerickou zemi, která kdysi patřila mezi nejbohatší státy světa, totiž tyto problémy sužují už celé století. Na příběh argentinského pesa se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Dánská koruna je odkazem rozpadlé aliance. Přežila i díky mazané válečné reformě
  Kdo jiný než Čech by měl pochopit slabost Dánů pro korunu. Dánsko si toto označení pro měnu oblíbilo už za úsvitu renesance a své platidlo uhájilo i přes německou okupaci během druhé světové války. Na historii dánského platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Egyptskou měnu nastartovala Marie Terezie. V názvu si drží vzpomínky na koloniální vládu
  Egypt je sice kolébkou civilizací, moderní egyptský státní útvar se ale zrodil relativně nedávno. Historie egyptské libry je přesto košatá. Název napovídá, že v ní měli znovu prsty Britové. Na minulost a současnost egyptského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
  Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Jak se měna komunistů stala rezervním platidlem světa. Příběh čínského jüanu
  Čínský jüan je momentálně pátou nejobchodovanější měnou světa – prestiž měny v posledních dekádách dramaticky roste. Přitom ještě před sto lety toto platidlo vůbec neexistovalo. Měna vznikla až během čínské občanské války. Příběh jüanu přiblíží další díl CASH HISTORY.
• Jihokorejské platidlo přežilo občanskou válku i diktaturu. Dnes patří won mezi nejoblíbenější měny
  Jihokorejský won dnes patří mezi patnáct nejobchodovanějších měn světa. Jižní Korea jako taková se pak řadí mezi rostoucí asijské velmoci. K tomuto stavu ale vedla trnitá cesta. Na historii jihokorejského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Jmenuje se po velkém vůdci, ale zažila život v útlaku. Jaký je příběh albánské měny?
  Albánský lek si pomalu hledá cestu mezi stabilní platidla. Balkánský stát v minulosti často okupovaly nejrůznější mocnosti a domácí měna tím dostala pořádně zabrat. Vítězná povaha platidla tak zatím zůstává jen v názvu. Na historii albánského leku se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Kanadský dolar vládne komoditnímu trhu. Symbolem měny se stala potáplice lední
  Kanadský dolar patří mezi nejčastěji obchodované měny a jeho popularita se zvyšuje i v kontextu státních rezerv zemí po celém světě. Má status významné komoditní měny, protože často koreluje například s cenou ropy. Na příběh kanadského dolaru se podíváme v dalším díle z cyklu CASH HISTORY.
• Když bitcoin není jen investice. V tomto státě je kryptoměna oficiálním platidlem
  Kryptoměna bitcoin je pro miliony lidí primárně investicí, pro občany jedné země na světě je ale také státní měnou. Jedná se o obyvatele Salvadoru. Jak tamní vláda k bitcoinu dospěla? Na to se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Libra je nejstarší platidlo na světě. Britové se své měny nevzdali ani při vstupu do EU
  Britská libra se kdysi honosila statusem jedné z nejsilnějších a nejpoužívanějších měn světa, zář londýnské měny ale rych-le vyprchává. Jeden unikát ale libře nikdo upřít nemůže – jedná se o nejstarší dosud používanou měnu na světě. Na historii libry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HIS-TORY.
• Libra souboj s indickou měnou prohrála. Kořeny rupie vedou až do starověku
  I když se moderní rupie zrodila až po vyhlášení nezávislosti Indie po druhé světové válce, původní rupií se platilo už v dávném starověku. Během koloniálního období se Britové usilovně snažili, aby Indie přešla na libru, to se ale nikdy nestalo. Na historii indické měny se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.