Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí

Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.

"Abychom zajistili bezpečné dodávky elektřiny, dánské úřady nám dnes nařídily pokračovat v činnosti, a také ji obnovit, v některých našich elektrárnách, které využívají ropu a uhlí," řekl šéf společnosti Orsted Mads Nipper.

Největším akcionářem Orstedu je dánský stát. Firma uvedla, že nařízení se týká bloku 3 v elektrárně Esbjerg a bloku 4 v elektrárně Studstrup, které jako primární zdroj paliva používají uhlí, a bloku 21 v elektrárně Kyndby Peak Load Plant, který jako palivo používá ropu. Elektrárna Esbjerg byla určena k vyřazení z provozu k datu 31. března 2023, zatímco ostatní dva bloky už byly z provozu vyřazeny.

"Příkaz dánských úřadů samozřejmě splníme. Nyní začneme s přípravou a údržbou bloků i se zajištěním personálu potřebného k jejich provozu," řekl Nipper. Společnost uvedla, že jí bylo nařízeno udržovat tyto tři jednotky v provozu do 30. června 2024. Orsted, který je významným hráčem v oblasti větrné energie, si stanovil cíl být do roku 2025 uhlíkově neutrální.

Oznámení vyvede z míry ty, kteří nesouhlasí s pokračujícím využíváním fosilních paliv, uvedl server finanční televize CNBC. Uhlí má totiž značný vliv na životní prostředí a organizace Greenpeace ho označuje za nejšpinavější a nejvíce znečišťující způsob výroby energie. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) uvádí seznam emisí ze spalování uhlí, včetně oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, pevných částic a oxidů dusíku.

"Stále jsme přesvědčeni, že jako společnost musíme co nejdříve postupně přestat používat plyn, ropu a uhlí, ale v Evropě jsme uprostřed energetické krize a samozřejmě budeme přispívat k zajištění dodávek elektřiny podle našich možností," řekl šéf dánského Orstedu.

Několik dní před oznámením společnosti Orsted německá firma RWE uvedla, že tři její hnědouhelné bloky se dočasně vrátí na trh s elektřinou, aby posílily bezpečnost dodávek a ušetřily plyn při výrobě elektřiny. RWE je tak další velkou energetickou firmou v Evropě, která proti dosavadním plánům přechodně učiní krok zpět. RWE uvedla, že každý z bloků má výkon 300 megawattů. "Jejich nasazení je zpočátku omezeno do 30. června 2023," dodala.

Zpráva o společnostech RWE a Orsted přichází v době, kdy se Evropa snaží posílit dodávky energií v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. Podle statistického úřadu Eurostat bylo Rusko v loňském roce největším dodavatelem ropných olejů i zemního plynu do EU.

Když západní státy uvalily na Rusko sankce za jeho invazi na Ukrajinu, ruská společnost Gazprom výrazně omezila dodávky zemního plynu do EU. Kontrolu nad Gazpromem má Kreml.

Minulý týden se objevily úniky plynu z potrubí Nord Stream 1 a 2, které po dně Baltského moře vede z Ruska do Německa. Příčiny se vyšetřují, nejčastěji se hovoří o sabotáži. Bývalý polský ministr zahraničí a nynější europoslanec Radoslaw Sikorski na twitteru naznačil, že za ní stojí Washington. Ten to ale odmítá a naopak obviňuje Rusko, že své plynovody zničilo samo.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Velká Británie injektuje 75 miliard liber do ekonomiky
  Britská centrální banka (Bank of England) na včerejším zasedání oznámila, že by měla vytisknout celkem 75 miliard liber.
• Velká Británie opět v recesi; Trh čeká na FOMC
  Americký dolar je slabší proti EUR, AUD, NZD, JPY a naopak silnější proti ostatním hlavním měnám.
• Velká Británie: Pokles ekonomiky za 2Q je mírnější
  Ekonomika Velké Británie klesla ve druhém čtvrtletí roku 2012 o mezikvartálních 0,4 procenta...
• Velká Británie zpomalila více než se očekávalo
  Americký dolar je slabší proti EUR a CHF, ale silnější proti většině ostatních hlavních měn.
• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupila na 345 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu, kde se situace stále více vyostřuje, a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
• Velkoobchodní ceny plynu po obnovení toku plynovodem Jamal klesají
  Velkoobchodní ceny plynu v Evropě dnes klesají, protože se obnovil tok ruského plynu do Německa plynovodem Jamal. To posílilo naději, že Rusko splní svůj závazek a zvýší dodávky, a současně zmírnilo obavy z nedostatku plynu a vysokých cen s blížící se zimou, uvedla agentura Reuters.