Velké firmy v Británii nechtějí brexit

Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.

Globálně působící domácí i zahraniční firmy v Británii varují zejména před dopadem odchodu z EU na své investice a aktivity v zemi. Obávají se také změn v regulačním prostředí a toho, jak by "brexit" dopadl na volný pohyb jejich zaměstnanců mezi kontinentem a Británií. Britové budou v referendu hlasovat 23. června.

Země EU se na celkovém objemu přímých zahraničních investic v Británii podílely předloni 48 procenty, což představovalo téměř půl bilionu liber. Z EU sice předloni přišlo do Británie jen 19 procent přímých investic, za posledních deset let to ale bylo 44 procent, uvádějí údaje britského statistického úřadu.

EU se předloni na investicích britských firem v zahraničí podílela 40 procenty. Šéfové dvou stovek velkých britských korporací v únoru společně varovali před odchodem Británie z EU, někteří z největších britských zaměstnavatelů podpis pod tímto dopisem odmítli. Mezi nimi byli zástupci maloobchodních řetězců v čele se společností Tesco, která má významné pozice i v řadě zemí EU včetně Česka. V reakci na dopis šéfů velkých korporací zveřejnili vlastní dopis ve prospěch odchodu z EU představitelé dvou set malých firem.

Podle únorového průzkumu německé Bertelsmannovy nadace mezi 800 podniky v Británii a v Německu považuje velká část těchto firem odchod Británie za hrozbu. Podle nich by přinesl německé i britské ekonomice velké ztráty. Třetina firem očekává v případě odchodu Británie z unie propouštění a stažení svých poboček umístěných na opačné straně lamanšského průlivu, než je sídlo společnosti.

Evropský výrobce letecké techniky Airbus varoval v dubnu svých 15.000 zaměstnanců v Británii před riziky spojenými s možným odchodem země z Evropské unie. Firma zaměstnance upozornila, že výsledek referenda by mohl mít vliv na její budoucí investice v Británii. Airbus v Broughtonu na severu Walesu vyrábí křídla pro všechna svá dopravní letadla a u Bristolu má zařízení pro vývoj křídel a testy podvozků.

Proti brexitu se vyslovil zejména britský automobilový průmysl, jehož většina je v cizích rukou. Japonská Toyota, která loni ve dvou továrnách s celkem 3800 zaměstnanci vyrobila více než desetinu z 1,6 milionu nově vyrobených osobních automobilů v zemi, uvedla, že setrvání Británie v EU by bylo pro ni lepší.

Na rizika spojená s případným vystoupením Británie z EU v březnu upozornila své britské zaměstnance německá automobilka BMW. Ta v zemi vlastní značky Mini a Rolls-Royce a od roku 2000, kdy je získala, zde investovala téměř dvě miliardy liber. Zaměstnává zde včetně prodejců a dalších profesí 18.000 lidí.

Americká automobilka Ford Motor a japonský Nissan sdělily, že v případě vystoupení z EU budou muset přehodnotit své britské aktivity. Ford má v Británii tři závody a asi 14.000 zaměstnanců. Nissan má závod v severní Anglii a celkem zaměstnává v Británii 8000 lidí.

Žádná z automobilek ale nepohrozila, že by v případě brexitu ze země odešla. "Když jsme připravovali své plány a oznamovali investice, bylo to s plným vědomím toho, že bude referendum," řekl loni v září Kevin Rose, člen vedení výrobce luxusních vozů Bentley, který patří do německé skupiny Volkswagen.

Německý průmyslový koncern Siemens uvedl, že brexit by mohl snížit přitažlivost Británie pro investice. Firma nyní investuje 160 milionů liber do výroby větrných generátorů v hrabství Yorkshire.

Na britském maloobchodním trhu v minulých letech razantně expandovaly německé diskontní řetězce Aldi a Lidl. Společnost Lidl minulý měsíc uvedla, že na jednotlivé výsledky referenda "připravuje rozdílné scénáře", dodala ale, že její aktivity v zemi žádný z výsledků neovlivní. Lidl v listopadu oznámil, že bude v Británii během tří let investovat dalších 1,5 miliardy liber, Aldi v únoru sdělila, že letos v zemi otevře 80 nových prodejen a vytvoří 5000 míst.

Omezením aktivit v zemi po brexitu hrozí zejména světové investiční banky, které působí v londýnské City. Německá Deutsche Bank už loni oznámila, že se začala připravovat na možný odchod Británie z Evropské unie ustavením pracovní skupiny, která bude uvažovat o přesunu některých operací do Německa nebo do jiných zemí eurozóny. Deutsche Bank má v zemi asi 9000 zaměstnanců.

Šéf regionální divize americké banky Citigroup Jim Cowles řekl, že mezi klienty banky rostou obavy z toho, že po brexitu nebudou moci tak efektivně jako dřív využívat Británii jako regionálního centra pro evropské obchody. Šéf přední americké banky JPMorgan Chase minulý týden varoval, že po vystoupení z EU by mohla Británie ztratit pracovní místa v investičním bankovnictví. Část míst možná bude banka nucena přesunout na evropský kontinent, řekl šéf banky Jamie Dimon.

Španělská banka Santander, která působí na britském trhu pro drobné klienty, minulý měsíc naopak uvedla, že v zemi v každém případě zůstane. "Británie je naším nejdůležitějším trhem, máme zde hodně v sázce," uvedla předsedkyně správní rady banky Ana Botínová.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Velká Británie zpomalila více než se očekávalo
  Americký dolar je slabší proti EUR a CHF, ale silnější proti většině ostatních hlavních měn.
• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupila na 345 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu, kde se situace stále více vyostřuje, a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
• Velkoobchodní ceny plynu po obnovení toku plynovodem Jamal klesají
  Velkoobchodní ceny plynu v Evropě dnes klesají, protože se obnovil tok ruského plynu do Německa plynovodem Jamal. To posílilo naději, že Rusko splní svůj závazek a zvýší dodávky, a současně zmírnilo obavy z nedostatku plynu a vysokých cen s blížící se zimou, uvedla agentura Reuters.
• Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu vzrostly o rekordních 16,6 procenta
  Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu meziročně vzrostly o rekordních 16,6 procenta, oznámil dnes spolkový statistický úřad. Prudce se zvyšují hlavně ceny surovin, vliv na růst velkoobchodních cen ale mají i problémy v dodavatelských řetězcích. Proti říjnu se velkoobchodní ceny zvýšily o 1,3 procenta.
• Velkoobchodní ceny v Německu v září klesly nejvíce za tři roky
  Velkoobchodní ceny v Německu se v září meziročně snížily o 4,1 procenta, nejvíce za tři roky. Dnes to na svém webu uvedl německý statistický úřad. Největší evropskou ekonomiku podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg čeká na konci roku další čtvrtletní pokles po sobě. Vývoj velkoobchodních cen se později zpravidla promítá i do cen spotřebitelských.
• Velvyslanec EU v Pekingu: Spory Číny a USA maří boj s epidemií
  Rostoucí napětí v čínsko-amerických vztazích je problematické a narušuje spolupráci světových zemí v boji s koronavirem. Uvedl to dnes velvyslanec Evropské unie v Číně Nicolas Chapuis, kterého citovala agentura Reuters.