Od zlatého standardu k válečnému chaosu. S japonským jenem to vždy bylo nahoru, dolů

Japonský jen je třetí nejčastěji obchodovanou světovou měnou a státy ho po dolarech a eurech nejvíce drží ve svých rezervách. Sláva jenu je ale proměnlivá. Už několikrát měla měna extrémně sílící tendence, po každé se ale něco pokazilo. Na historii jenu se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Jen málo stačilo k tomu, aby měl japonský jen ještě silnější pozici, než jakou ve světě zastává nyní. Třeba kdyby se během druhé světové války nepřidali Japonci na „špatnou“ stranu. I po konfliktu se sice japonský jen dostal znovu mezi přední měny světa, v posledních dekádách ale nadále slábne.

Ale vezměme to hezky od začátku. Moderní japonský jen se zrodil v Japonsku kolem roku 1871 – po pádu šógunátu a nástupu japonského císařství. Přechod na nový finanční systém ale zprvu provázely potíže spojené s inflací a nekontrolovaným tiskem peněz. 

Tehdy totiž v Japonsku ještě neexistovala žádná centrální banka. Instituce v zemi vznikla až s rokem 1882 a přinesla konsolidaci financí. Japonsko následně zavedlo zlatý standard a určil se i pevný kurz vůči dolaru. Jeden jen se mohl směnit za 0,75 gramu ryzího zlata nebo za 0,4985 dolaru.

Vývoj amerického dolaru vůči japonskému jenu – USD/JPY (měsíční časový rámec):

Tento systém vydržel v Japonsku až do třicátých let minulého století, kdy začínalo být zřejmé, že USA a asijské císařství nestojí tak docela na stejné straně šachovnice. Odklon od zlatého standardu způsobil okamžitý propad jenu, se kterým se japonské císařství potýkalo během celé druhé světové války.

V ní se Tokio postavilo na stranu nacistického Německa a fašistické Itálie. Do války Japonsko naplno vstoupilo útokem na americkou základnu Pearl Harbor v roce 1941. Poté ale poznalo hněv Strýčka Sama. Japonsko kapitulovalo v srpnu roku 1945. Jako poslední ze států Osy.

Snaha o poválečný restart

V tu dobu byl japonský jen v troskách. Válečná inflace zdevastovala hodnotu měny a v Japonsku tak mohli začít nanovo. Americká správa poválečného Japonska navázala hodnotu jenu na dolaru, a to v poměru 360 ku jedné. Pevný kurz měl přispět v rámci Brettonwoodského systému ke stabilizaci japonské měny.

Vývoj české koruny vůči japonskému jenu:

Jenže i Spojené státy v roce 1971 opustily zlatý standard a systém se proto zhroutil. Japonci měli v rukou znovu podhodnocený jen. USA ale v rámci Smithsonovy dohody okamžitě zavedly nový systém, který se týkal i Japonska. Šlo opět o navázání měn na dolar s možností lehce plovoucího kurzu. Ale už bez opory zlata.

Japonsko dostalo lehce výhodnější kurz v podobě 308 jenů za americký dolar. Ani tento systém dlouho nevydržel a za dva roky se rozpadl. Japonský jen tak vstoupil do éry plovoucího kurzu.

Cesta do krize

Asijské zemi se ale dlouho nedařilo pozici domácí slabé měny vylepšit. Všechno se změnilo až podepsáním další dohody zvané Plaza Accord, a to v roce 1985. V rámci této smlouvy Američané de facto potvrdili, že byl dolar vůči ostatním světovým měnám včetně jenu nadhodnocený. Začalo se tak s cílenou devalvací dolaru.

Japonský jen z toho těžil. Za tři roky se jeho hodnota vůči dolaru zdvojnásobila. Z 239 jenů za dolar se kurz dostal na hodnotu 128 jenů za dolar. Tokio ale ani tehdy nemělo vyhráno. Podle některých ekonomů dohoda Plaza Accord dovedla Japonsko k hypoteční a akciové bublině.

V devadesátých letech minulého století si Japonsko prožilo těžkou domácí ekonomickou krizí, což pochopitelně odnesl i japonský jen. Další rána pak pro Tokio přišla v roce 2008, kdy se do Japonska přelila ekonomická krize z USA. I kvůli ní je Japonsko nejzadluženější zemí světa.

Přes to všechno je japonský jen v současnosti třetí nejpoužívanější měnou planety, svou nominální hodnotou má ale k nejsilnějším platidlům opravdu daleko. Nízké úrokové sazby spojené s nízkou inflací ale udělaly z levného jenu platidlo, o které je mezi investory nadále zájem.

Jen: kurz 0,15 koruny / JPY / v oběhu od roku 1871

V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současné používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.

Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz

Související články

Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.

Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY.

Zapomeňte na dolary a libry. Nejsilnější měnu světa mají v Kuvajtu
Jasně, mezi hlavními měnovými páry na forexu tuto měnu člověk nenajde. O to více překvapený ale může investor být, když zjistí, že jde o platidlo hodnotnější než dolar, libra i euro. Kuvajtský dinár je totiž nejsilnější měnou současnosti. A v dnešním díle CASH HISTORY si o něm povíme víc.

Historie forexového obchodování
Původ devizových operací sahá až do několika set leté historie. Různé měny a potřeba směny existovala již v době samotné Babylonie. V této době se začínaly používat první papírové bankovky a rostla spekulativní aktivita, která by na dnešních trzích byla zcela určitě odsuzována.

Co nevíte o USD/JPY
V návaznosti na předchozí vzdělávací články, ve kterých jsme se věnovali nejdůležitějším okamžikům ve vývoji měnových párů EUR/USD a GBP/USD nás čeká i poslední z „velké trojky“ – USD/JPY.

Čtěte více

• Libra souboj s indickou měnou prohrála. Kořeny rupie vedou až do starověku
  I když se moderní rupie zrodila až po vyhlášení nezávislosti Indie po druhé světové válce, původní rupií se platilo už v dávném starověku. Během koloniálního období se Britové usilovně snažili, aby Indie přešla na libru, to se ale nikdy nestalo. Na historii indické měny se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Lira ve světě peněz neobstála. Příběh turecké měny definuje katastrofický pád
  Lirou se kdysi platilo hned v několika státech, dnes její odkaz přežívá formálně jen v Turecku. Tamní měna si vysloužila negativní pověst jedné z nejslabších měn světa. Napravovat její renomé se přitom Turci snaží po staletí. Na příběh liry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Měnová reforma oškubala Čechy o miliardy. Takový byl osud našeho platidla
  Když po první světové válce vznikala československá koruna, měla našlápnuta k tomu zařadit se mezi nejprestižnější měny světa. Druhá světová válka, komunistický převrat a následná obludná měnová reforma ale plány zhatily. Na vývoj české a československé koruny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Měnu v Indonésii zaváděli Nizozemci i Japonci. Nakonec ale vyhrála nezávislá rupie
  Indonéská rupie je platidlem pro více než 270 milionů lidí. Čtvrtá nejlidnatější země světa ale musela o svoje platidlo pořádně bojovat. Podstatnou část historie totiž její měnové okovy svírali Nizozemci. Jaká byla cesta indonéské rupie, si povíme v dalším díle CASH HISTORY.
• Měny v Brazílii mají jepičí život. Současný real je už devátý pokus o stabilní platidlo
  Současný brazilský real patří v historii měn této největší jihoamerické země k těm výdržnějším. Brazilská platidla se totiž v minulosti střídala jak na běžícím páse. Investoři to v zemi, která má zkušenosti s hyperinflací a těžkou korupcí, nemají jednoduché. Na osud brazilské měny se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Nejzáhadnější měna světa. Potíže norské koruny trápí Oslo dekády, svádí se to na ropu
  Norsko patří mezi nejbohatší státy světa, norská koruna pak mezi nejobchodovanější platidla. Přesto Oslo trápí záhada, která dlouhé roky způsobuje pokles hodnoty domácí měny. Na historii norské koruny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Nese si dědictví Osmanů i Francouzů. Jaký je příběh alžírského dináru?
  Podobně jako ostatní africké státy si Alžírsko na svou nezávislost muselo počkat stovky let. Stejně tak dlouho na severu Afriky čekali na vlastní měnu. Nejdříve bylo Alžírsko v područí Osmanské říše, pak Francie. Na historii alžírského dináru se podíváme v další etapě cyklu CASH HISTORY.
• Od Aztéků až k ropné krizi. Příběh mexického pesa začal během koloniální války
  Mexické peso patří mezi dvacet nejčastěji obchodovaných měn na forexovém trhu a je třetím nejoblíbenějším platidlem na americkém světadílu. Už z názvu je patrné, že se mexické peso vyvinulo ze španělské koloniální měny. Na jeho příběh se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Od royalu k dolaru. Australská měna přerostla svého pána a stala se noční můrou pro padělatele
  Mohl to být royal, tasmán nebo austral. Ale nakonec se u protinožců platí australským dolarem. Měna je v oběhu jen několik desítek let, ale přesto patří na forexu mezi nejpopulárnější. Na vývoj australského platidla se podíváme v dalším díle z cyklu CASH HISTORY.
• Od starověkého šekelu k moderní měně. Podívejte se na příběh izraelského platidla
  Slovo šekel se používalo už za dávného starověku, moderní izraelskou měnou je ale teprve pár desítek let. Stát Izrael ostatně vznikl až v roce 1948 a na jeho území se už protočila čtyři různá platidla. Na vývoj tamní měny si posvítíme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
  Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
• Polská měna ještě stále odolává euru. U našich sousedů se platilo zlotým už ve středověku
  Podobně jako Češi se Poláci zavázali, že budou jednou platit eurem. Ale ani u našich sousedů se na měnovou transformaci nijak nespěchá. Poláci by se ostatně vzdali měny, jejíž název se zrodil už dávném středověku. Na historii polského zlotého se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Po stopách kiwi dolaru. Jak novozélandská měna získala popularitu po odstřižení impéria
  Moderním novozélandským dolarem se platí na světě jen několik dekád, přesto se platidlu podařilo probít mezi deset nejčastěji obchodovaných měn světa. Což je pro ostrovní ráj s pěti miliony obyvateli slušný úspěch. Na historii novozélandského dolaru se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Potomek rublu, japonská kopírka a postrach padělatelů. Takový je příběh kazašské měny
  Samostatná kazašská měna existuje jen 31 let. Po rozpadu Sovětského svazu se země vydala na cestu vlastního platidla, jehož papírové bankovky se dnes pyšní vysokým počtem bezpečnostních prvků. Jaký byl příběh této měny, ukáže další díl cyklu CASH HISTORY.
• Před 10 lety islandské koruně zvonil umíráček. Příběh drobného platidla na věčně chladném severu
  Vedle většiny ostatních skandinávských států se na Islandu platí korunou. Stačilo ale málo a peněženky tamních obyvatel by obsahovaly docela jiné bankovky. Islandská koruna ostatně musela o svou existenci bojovat od svého vzniku. Na příběh islandského platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Rubl je druhou nejstarší měnou světa: Cesta od Petra Velikého po bankrot, který nepřichází
  Po britské libře šterlinků se ruský rubl považuje za druhou nejstarší měnu světa. Oficiálně platidlo zavedl slavný car Petr I. Veliký už v roce 1704. Moderní rubl se ale zrodil teprve nedávno po rozpadu Sovětského svazu. Na historii ruského platidla se podíváme v dalším díle pořadu CASH HISTORY.
• Rumunský leu kouše už druhé století. Měna si vláčí historii drastických reforem
  Rumunský leu (též lei) si v minulosti prošel řadou krutých měnových reforem, každou z nich ale země u Černého moře nakonec zvládla. Podobně jako Češi nebo Poláci se Rumuni zavázali, že budou jednou platit eurem. Na historii rumunského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Seznamte se s CFA frankem. Nejkontroverznější měnou světa, kterou tíží koloniální minulost
  S touto měnou se platí hned ve 14 státech, má ale podstatně menší vliv na globální ekonomiku než dolar nebo euro. Řeč je o CFA franku, který se používá ve vybraných afrických zemích, z nichž mnohé mají spojitost s francouzskou koloniální minulostí. Na historii tohoto kontroverzního platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
• Sýrii svírá už 13 let občanská válka. Podívejte se na historii tamní zničené měny
  Syrská libra patří mezi nejméně hodnotné měny světa. Platidlo od začátku vzniku trápí politická zemětřesení v zemi a už 13 let také občanská válka, která ekonomiku trhá na kusy. Na historii syrské libry se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
• Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
  Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY.