To, že jsem fanouškem Formule 1, to už ví myslím každý. A tak na servery o F1 jedna chodím o trochu častěji, než na ty o vaření. Ačkoliv ani vaření se nevyhýbám a myslím, že ze strávníků, kterým jsem někdy uvařil, si nikdo nemohl stěžovat. No nedávno se objevila informace o tom, že určité orgány začaly prošetřovat aktivity šéfa týmu Mercedes F1 Toto Wolffa, které měl a má směrem k automobilce Aston Martin. Hned v začátku musím říct, že podle dostupných informací tyto orgány nenašly žádné protiprávní jednání a vyšetřování zastavily.
Co mě ale v souvislosti s tím napadlo je následující úvaha. Toto Wolff nakoupil akcie Aston Martin přibližně půl roku předtím, než do automobilky vstoupil koncern Daimler, tedy Mercedes. On jako vrcholný manažer automobilky Mercedes pravděpodobně věděl, že k této akvizici dojde. Možná neznal detaily, ale možná o tom někde něco na chodbách zaslechl. Takže celkem racionálně udělal to, co udělal a zhodnotil svoji investici o cca 60 %.
Mnoho lidí se snaží svoje peníze rozmnožovat pomocí investic do akcií společností. A já si říkám, jakou mají šanci, že uspějí, když nemají a ani nemohou mít dostatek informací? Vždyť nikdo z nich se nedostane nejen ke strategickým rozhodnutím vedení (tedy dostane, ale se zpožděním), ale ani jen úvahám, které rozhodují o budoucnosti těch firem. Obyčejný člověk může firmu sledovat zvenčí, kontrolovat výsledky z výročních zpráv, ale stačí to?
Tak trochu mi to přijde jako jízda autem v mlze rychlostí 100 km/h po silnici, o které nám někdo řekl, že následujících 100 km na ní není žádná zatáčka. Jenže je to skutečně tak? Ta zatáčka tam opravdu není? A nepostaví ji někdo na osmdesátém kilometru dřív, než k němu dojedeme?
Obdivuji všechny obchodníky i obyčejné lidi, kteří investují do akcií. Je opravdu obdivuhodné, pokud dokáží vyhledat tolik informací, aby jim opodstatnily tu investici. Musí to být velmi náročné.
Michal Uma