Vývoj státního dluhu

01.07.2024 Nestabilní politická situace ve Francii vytváří velmi zajímavé příležitosti na tamějším akciovém trhu. Platí to však i o dluhopisovém trhu? Odpověď zní jasně ne. Francouzským státním dluhopisům je nyní lepší se vyhnout. Dluhopisový trh totiž bude měřit hloubku francouzské politické krize. Jak je to vůbec možné? Proč je francouzský státní dluh nebezpečnější než dluhy jiných evropských zemí?

17.07.2020 Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejvyšší úroveň státního dluhu od roku 1993. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha MF získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ale až ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201.700 korun.

29.11.2018 Jedním z klíčových negativních faktorů, které v uplynulých měsících finanční trhy významně ovlivňovaly, je vývoj italských veřejných financí. Proč nejsou italské veřejné finance v současné podobě ve střednědobém horizontu udržitelné?

12.02.2021 Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.

21.02.2019 ČR byla i v roce 2018 jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Sice ještě nejsou k dispozici výsledky hospodaření celých veřejných financí, nicméně vývoj státního rozpočtu a především pak státního dluhu už o lecčems napověděl. Od roku 2013, kdy bylo zadlužení státu doposud historicky nejvyšší, tak s přestávkami docházelo k poklesu dluhu až na aktuálních 1,6 bilionu korun. V poměru k HDP jde o pokles o zhruba 11 procentních bodů až na přibližně 30 % HDP, kde byl dluh naposledy v roce 2009, kdy ekonomika zažila prudký propad. Z pohledu vlastního zadlužení tak ČR vstupuje do fáze očekávaného zpomalení hospodářského růstu s malým zadlužením a to větší kredibilitou a tudíž i flexibilitou.

08.11.2023 Pokud bylo v roce 2023 něco překvapením, byla to přísná měnová politika amerického Fedu. Prakticky od poloviny roku 2022 se při každém zasedání Fedu uzavíraly sázky, že Fed brzy otočí. Tyto šance na otočku byly živeny především v březnu 2023, kdy padla Silicon Valley Bank. Fed vše ustál a sazby dál zvyšoval až do dnešní podoby.

10.10.2024 V posledních týdnech jsme svědky velmi zajímavého vývoje na amerických desetiletých dluhopisech. I přesto, že Fed v září poprvé snížil své úrokové sazby o 50 bazických bodů, úroky na desetiletých dluhopisech začaly znovu růst. Tento pohyb na dluhopisech je skutečně nečekaný, zvláště když ho porovnáme například s cenou zlata, které roste. Růst ceny zlata totiž signalizuje nedůvěru v ekonomický vývoj, zatímco růst výnosů dluhopisů by měl naznačovat, že vše je v pořádku a americká ekonomika se zotavuje.

31.12.2017 Výnosy českých státních dluhopisů v příštím roce porostou, což zvýší náklady na financování státního dluhu. Například výnosy dluhopisů s desetiletou splatností by měly překonat dvě procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Zároveň již podle nich nelze očekávat záporné výnosy u krátkodobých dluhopisů, které byly charakteristické s blížícím se koncem devizových intervencí České národní banky. Ty centrální banka nakonec ukončila v dubnu.

19.06.2023 Koruna zůstane silná, myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Je to dáno tím, že v tuzemsku jsou stále vyšší sazby než v eurozóně,“ říká Křeček. Dodává ale také, že roli hrají firemní úvěry v eurech, které podniky následně směňují do koruny a vytváří tak poptávku po české měně. Křeček také prozradil, kterým měnám aktuálně věří nejvíce. V rozhovoru se dozvíte, zda by bankovní rada ČNB měla ještě sáhnout po zvýšení úrokové sazby nebo ji naopak začít snižovat.

02.03.2017 Nadcházející prezidentské volby ve Francii vyvolávají u investorů po celém světě bolest hlavy. Všichni se obávají nepříjemného překvapení podobného výsledkům posledních amerických voleb, tedy zvolení populistického politika do čela páté nejsilnější ekonomiky světa. A Marine Le Penová má skutečně velkou podporu. V posledních týdnech využila skandálu „Penelopegate“ a hněvu obyvatel nejhorších francouzských předměstí a posílila své postavení.