Dluhopisový trh jako nástroj politického tlaku
Dluhopisový trh bude naprosto klíčový pro dění ve Francii. Je to právě dluhopisový trh, který kdykoli může přimět francouzské politiky „k rozumu“ neboli k jednání podle vůle ekonomických aktérů. Jelikož Francie je silně zadlužená země s nevyrovnaným rozpočtem (deficit 5,5 % k HDP v roce 2023), je odkázána na dluhopisový trh. Musí si půjčovat na svůj běžný provoz. Jakmile však začnou výnosy růst, Francie se začne čím dál víc potápět do dluhové pasti.
Dluhová past není nic nového. Historicky k ní docházelo velmi často. Bohužel situace Francie je komplikovaná tím, že používá euro. Bez eura by bylo řešení velmi jednoduché. Francouzská centrální banka by devalvovala svou měnu o 20 % a tím by umořila část dluhu a dala růstový náboj pro svou ekonomiku. Toto klasické řešení není možné. Problémy Francie tak musí nutně přerůst do krize Evropské unie, ale nepředbíhejme událostem. To není jediný problém francouzského státního dluhu.
Vývoj výnosů na francouzských desetiletých dluhopisech od začátku roku:
Dluh v rukou cizích investorů
V médiích se často mluví o výši dluhu k poměru HDP. Tento údaj je velmi zkreslující, protože zanedbává důležitou skutečnost, a to, kdo drží největší část dluhu. Typickým příkladem pro pochopení důležitosti vlastníka dluhopisů je Japonsko. Japonské státní zadlužení dosahuje astronomických 264 % k HDP. A přesto o Japonsku se nemluví jako o zemi ohrožené státním dluhem. Důvod je právě v tom, že tento dluh je držen především japonskými občany. Princip je jednoduchý. Když si půjčím peníze v rodině, například od rodičů, mám dluh, ale rodina jako celek nikomu nedluží. Avšak když si půjčím v bance, mám závazek, který je externí mé rodině. Navíc, pokud se moje rodina za půjčku zaručila, tento dluh na ně v jistém smyslu přechází. Stejně tak jako v životě platí, že je lepší se zadlužit v rodině než mimo ni.
Závěr: Francouzský dluh jako časovaná bomba
Bohužel pro Francii platí, že 50 % státního dluhu vlastní cizí investoři. Tento údaj uvedla banka Barclays a doplnila ho i o další země. Cizinci drží 28 % italského státního dluhu, 30 % amerického státního dluhu, 40 % španělského státního dluhu a 45 % německého státního dluhu. Právě tito zahraniční investoři mohou kdykoli přitlačit Francii ke zdi bez toho, aby brali ohled na francouzské občany. A to je důvod, proč je francouzský dluh časovanou bombou.
Matěj Široký