MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr také upozornil, že objem mimořádných státních výdajů na kompenzace vysokých cen energií bude letos nižší, než vláda očekávala. Nižší bude i výběr daně z mimořádných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, celkový dopad na obou stranách rozpočtu by měl být vyrovnaný.
V příštím roce by se měl deficit veřejných financí snížit na 2,9 procenta HDP i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku. Jeho podobu chce vláda představit zhruba za měsíc. Výhled pro další roky, ve kterém rovněž není zahrnutý konsolidační balíček, předpokládá postupné snižování deficitu veřejných financí na 2,2 procenta HDP v roce 2026.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Celkové zadlužení by se letos mělo snížit na 43,5 procenta HDP. Přispěje k tomu mimo jiné částečné splacení půjčky, kterou loni poskytl stát polostátní energetické společnosti ČEZ kvůli zlepšení její likvidní pozice a kterou by ČEZ měl letos splatit. V následujících letech se ale zadlužení bude postupně prohlubovat, v roce 2026 by mělo dosáhnout 45 procent HDP, což by byla nejvyšší hodnota v historii Česka.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Hospodaření veřejných financí (v procentech HDP):
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Meziroční růst výrobních cen v eurozóně v srpnu dosáhl rekordních 43,3 procenta
Meziroční tempo růstu výrobních cen v eurozóně v srpnu zrychlilo a výrobní inflace vystoupila z červencových 38 procent na rekordních 43,3 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se výrobní ceny meziročně zvýšily o 43 procent po červencovém nárůstu o 37,9 procenta. Ceny i nadále tlačí vzhůru zejména růst nákladů na energie. -
Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem prý přetrvávají neshody kolem ropy
Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem stále panují neshody ohledně plánu na výrazné snížení těžby ropy. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z Ruska a z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+, která zahrnuje členy OPEC a další přední těžaře v čele s Ruskem, dnes bude o snížení těžby jednat formou videokonference. Jednání kromě vnitřních neshod komplikuje i neochota Spojených států připojit se k dohodě OPEC+. -
Mezi státy EU i firmami roste podpora pro zelené oživení ekonomik
Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit. -
Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl zlotý, koruna oslabila
Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl polský zlotý, který si od začátku roku připsal vůči euru téměř osm procent. Podpořil jej mimo jiné příchod nové vlády, která je vstřícnější vůči Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters. Česká koruna letos vůči euru naopak asi o dvě procenta oslabila. -
Mezi Tureckem a Řeckem dále roste napětí kvůli mořské těžbě
Obnovení tureckého průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří dnes opět vyostřilo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Zatímco Ankara oznámila, že se chystá vydávat nové těžební licence, Atény vyzvaly Turecko, aby stáhlo své lodě od řeckých ostrovů. Řecká vláda také vyzvala ke svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí Evropské unie. -
MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny. -
MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. -
MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. -
MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. -
MF čeká letos pokles HDP o 6,6 pct, příští rok růst o 3,9 pct.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Podle něj se na úroveň před pandemií koronaviru ekonomika vrátí až v roce 2023. Z dnes zveřejněné prognózy by MF mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023. -
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst. -
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie. -
MF dnes prodalo dluhopisy za 1,35 mld. Kč, poptávka byla vyšší
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy s proměnlivým úročením za 1,35 miliardy korun. Poptávka byla víc než dvojnásobná, investoři chtěli obligace nakoupit v objemu 3,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. Od začátku června ministerstvo vydalo státní dluhopisy za 9,8 miliardy korun. -
MF letos čeká deficit veřejných financí 2,8 pct HDP
Deficit veřejných financí by letos měl klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,8 procenta HDP. Dnes to v makroekonomické predikci uvedlo ministerstvo financí. Proti srpnovému odhadu se letošní předpokládaný deficit zhoršil o 0,3 procenta HDP, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za zhoršením stojí dopady zářijových povodní. Ministerstvo zároveň očekává, že dluh sektoru veřejných institucí v letošním roce vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP. -
MF letos odhaduje růst HDP 2,4 procenta, příští rok pokles 0,2 procenta
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku. -
MF nechalo odhad letošního růstu HDP 1,1 pct
Ministerstvo financí letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 1,1 procenta, dnes potvrdilo odhad ze srpnové prognózy. Výhled růstu na příští rok proti srpnu zhoršilo o 0,2 procentního bodu na 2,5 procenta. Očekávanou inflaci ministerstvo financí pro letošní rok potvrdilo na 2,4 procenta, v příštím roce 2,3 procenta. -
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny. -
MF prodalo dluhopisy za osm miliard korun, zájem byl větší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za osm miliard korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Výsledek odpovídá plánům ministerstva financí, investoři přitom měli zájem koupit dluhopisy za 25,1 miliardy korun. -
MF prodalo dluhopisy za pět miliard Kč, zájem byl výrazně větší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za pět miliard korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Drželo se tak přibližně svého plánu ohledně objemu prodaných cenných papírů. Investoři měli zájem koupit dluhopisy až za 21 miliardy korun. -
MF prodalo dluhopisy za 13,6 mld. Kč, zájem byl výrazně vyšší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 13,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Plány ministerstva financí počítaly s maximálně 13 miliardami korun. Investoři přitom projevili výrazně větší zájem stejně jako v předchozích aukcích a celkově chtěli koupit dluhopisy za zhruba 38,3 miliardy korun.