Mezi státy EU i firmami roste podpora pro zelené oživení ekonomik

Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.

Bezprostředně po březnovém vypuknutí pandemie v Evropě se začaly z některých zemí jako Česko či Polsko ozývat hlasy vrcholných politiků, že zelený plán bude třeba odložit, neboť státy budou mít dost starostí se záchranou svých ekonomik paralyzovaných koronavirovým výpadkem. K tlaku na odložení přísnějších emisních limitů či dalších ekologických kroků se přidaly také třeba aerolinky a automobilky, na něž má krize zásadní dopad.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová však začátkem dubna prohlásila, že investice do ekonomického oživení budou svázány s klimatickým plánem v rámci budoucího sedmiletého rozpočtu. Jeho návrh chce komise předložit do konce tohoto měsíce.

Výzvu, aby Brusel plán na oživení spojil s ekologickou udržitelností, původně podepsali ministři desítky států západní, severní a jižní Evropy, mezi nimi pandemií nejzasaženější Itálie či Španělsko. Postupně se k nim přidalo dalších sedm států včetně největších unijních ekonomik Německa a Francie. Jako první z visegrádských zemí se v pondělí připojilo Slovensko.

"Všichni si uvědomujeme, že následky koronakrize budou bolestivé, ale nepotrvají dlouho. Avšak nečinnost v přijímání kroků proti klimatické krizi by měla závažný a dlouhodobý důsledek," uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj. Přechod k šetrným technologiím či celková transformace ekonomiky může podle něho být příležitostí k obnově hospodářského růstu po očekávaném útlumu.

Iniciativu v pátečním usnesení podpořila také většina poslanců Evropského parlamentu, kteří dlouhodobě vyzývají komisi k aktivnější klimatické politice. Za výzvu se staví i rostoucí počet velkých evropských firem z různých odvětví, mezi nimi Volvo, Unilever, Nestlé, Lego či IKEA.

K odkladu zelené dohody naproti tomu nabádají politici části postkomunistických zemí včetně Česka. Premiér Andrej Babiš i někteří politici dalších českých stran v minulých týdnech hovořili o tom, že obnova hospodářství má před klimatickými opatřeními přednost. Obdobné hlasy zněly i z Polska, které si loni jako jediné vyjednalo dočasnou výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050.

Někteří unijní diplomaté očekávají, že případné neshody mezi zastánci a odpůrci "zeleného oživení" mohou dále zkomplikovat vyjednávání o budoucím rozpočtu, která by se mohla rozjet během května.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Meziroční růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí podle odhadů zrychlil
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla podle odhadů analytiků, které ČTK oslovila, v průměru o 4,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomové odhadují růst na 0,3 procenta. Poměrně dobrý meziroční růst ekonomiky je podle analytiků dán především srovnávací základnou, ve stejném období loni ekonomika klesla. Celkově se ekonomika ve čtvrtletí potýkala s vysokou inflací a přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích. Válka na Ukrajině se ve vývoji hrubého domácího produktu (HDP) projeví negativně až od druhého čtvrtletí, dodali ekonomové.
• Meziroční růst ekonomiky byl v 1. čtvrtletí vyšší, než očekávala ČNB
  Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl o jeden procentní bod vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální květnové prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky rychlejší růst tvorby hrubého kapitálu a dovozu zboží a služeb. Zároveň pokles vývozu byl proti odhadům nižší. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu činil 4,8 procenta. Prognóza centrální banky pro první čtvrtletí počítala s růstem o 3,8 procenta.
• Meziroční růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl v souladu s prognózou ČNB
  Meziroční růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl v podstatě v souladu s aktuální prognózou České národní banky (ČNB). Informoval o tom dnes ředitel odboru makroekonomických prognóz ČNB Karel Musil. Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Mezičtvrtletně se ekonomická aktivita zvýšila o 0,5 procenta.
• Meziroční růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl vyšší, než odhadovala ČNB
  Meziroční růst české ekonomky byl ve třetím čtvrtletí o jeden procentní bod vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky rychlejší růst spotřeby domácností i vlády a přírůstek stavu zásob. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu činil 3,1 procenta. Prognóza centrální banky pro třetí čtvrtletí počítala s růstem o 2,1 procenta.
• Meziroční růst ekonomiky ve 4. čtvrtletí byl mírně vyšší, než odhadovala ČNB
  Meziroční růst české ekonomky byl v loňském čtvrtém čtvrtletí o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální zimní prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky především tvorba hrubého kapitálu, u které se hlavně projevoval výrazný příspěvek změny stavu zásob. Ten byl způsoben nuceným naskladňováním nedokončené výroby kvůli poruchám v dodavatelských řetězcích. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Meziroční růst polské ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalil
  Meziroční růst polské ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů zpomalil na 4,5 procenta z 9,2 procenta v prvním kvartálu. Uvedl to ve včerejším rychlém odhadu polský statistický úřad. Podle analytiků bude zpomalování hospodářského růstu pokračovat také ve druhé polovině roku, píše agentura PAP. V mezičtvrtletním srovnání se polský hrubý domácí produkt snížil o 2,3 procenta po nárůstu 2,5 procenta v prvním kvartálu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v lednu zrychlil
  Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v lednu meziročně zvýšily o 2,5 procenta. Inflace tak zrychlila z prosincových 2,3 procenta a dosáhla nejprudšího tempa od října 2018. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva obchodu.
• Meziroční růst tržeb v eurozóně dosáhl 2,8 %
  Maloobchodní tržby v eurozóně v prosinci meziročně stouply o 2,8 procenta, tedy nejprudším tempem za...
• Meziroční růst výrobních cen v eurozóně v srpnu dosáhl rekordních 43,3 procenta
  Meziroční tempo růstu výrobních cen v eurozóně v srpnu zrychlilo a výrobní inflace vystoupila z červencových 38 procent na rekordních 43,3 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se výrobní ceny meziročně zvýšily o 43 procent po červencovém nárůstu o 37,9 procenta. Ceny i nadále tlačí vzhůru zejména růst nákladů na energie.
• Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem prý přetrvávají neshody kolem ropy
  Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem stále panují neshody ohledně plánu na výrazné snížení těžby ropy. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z Ruska a z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+, která zahrnuje členy OPEC a další přední těžaře v čele s Ruskem, dnes bude o snížení těžby jednat formou videokonference. Jednání kromě vnitřních neshod komplikuje i neochota Spojených států připojit se k dohodě OPEC+.
• Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl zlotý, koruna oslabila
  Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl polský zlotý, který si od začátku roku připsal vůči euru téměř osm procent. Podpořil jej mimo jiné příchod nové vlády, která je vstřícnější vůči Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters. Česká koruna letos vůči euru naopak asi o dvě procenta oslabila.
• Mezi Tureckem a Řeckem dále roste napětí kvůli mořské těžbě
  Obnovení tureckého průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří dnes opět vyostřilo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Zatímco Ankara oznámila, že se chystá vydávat nové těžební licence, Atény vyzvaly Turecko, aby stáhlo své lodě od řeckých ostrovů. Řecká vláda také vyzvala ke svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí Evropské unie.
• MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
  Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
• MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
  Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
  Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
  Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF čeká letos pokles HDP o 6,6 pct, příští rok růst o 3,9 pct.
  Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Podle něj se na úroveň před pandemií koronaviru ekonomika vrátí až v roce 2023. Z dnes zveřejněné prognózy by MF mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.
• MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
• MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.