MF čeká letos pokles HDP o 6,6 pct, příští rok růst o 3,9 pct.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Podle něj se na úroveň před pandemií koronaviru ekonomika vrátí až v roce 2023. Z dnes zveřejněné prognózy by MF mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.
Ministerstvo upozornilo, že v nových odhadech již nepočítá s přijímáním dalších významných plošných restriktivních opatření v souvislosti s pandemií kornaviru. "Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat," uvedl úřad.
Naposledy úřad zveřejnil prognózu v dubnu a odhadl v ní letos kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Pro příští rok MF počítalo s růstem HDP o 3,1 procenta. Původně mělo MF další prognózu zveřejnit v červenci. Úřad se ale rozhodl počkat na podrobnější údaje o vývoji české i evropské ekonomiky a mít zároveň dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu.
"Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023. Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření. Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok ponechalo na 3,2 procenta a pro příští rok jej zvýšilo na 1,9 procenta. "V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory, a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit," uvádí materiál.
Zároveň úřad počítá letos i příští rok s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 2,6 procenta z loňských dvou procent. Příští rok by pak měla ještě vzrůst na 3,4 procenta. "Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců brání přijatá vládní opatření," uvedlo MF.
Podle červencových odhadů ekonomů českých bank letos klesne ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se měla vrátit k růstu 5,3 procenta. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta.
Pro letošní rok vláda zvýšila schodek státního rozpočtu kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 500 miliard korun. Ke konci srpna měl rozpočet schodek 230 miliard korun. Pro příští rok očekávají někteří ekonomové, že schodek rozpočtu by mohl být až 300 miliard korun.
Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Meziroční růst tržeb v eurozóně dosáhl 2,8 %
Maloobchodní tržby v eurozóně v prosinci meziročně stouply o 2,8 procenta, tedy nejprudším tempem za... -
Meziroční růst výrobních cen v eurozóně v srpnu dosáhl rekordních 43,3 procenta
Meziroční tempo růstu výrobních cen v eurozóně v srpnu zrychlilo a výrobní inflace vystoupila z červencových 38 procent na rekordních 43,3 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se výrobní ceny meziročně zvýšily o 43 procent po červencovém nárůstu o 37,9 procenta. Ceny i nadále tlačí vzhůru zejména růst nákladů na energie. -
Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem prý přetrvávají neshody kolem ropy
Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem stále panují neshody ohledně plánu na výrazné snížení těžby ropy. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z Ruska a z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+, která zahrnuje členy OPEC a další přední těžaře v čele s Ruskem, dnes bude o snížení těžby jednat formou videokonference. Jednání kromě vnitřních neshod komplikuje i neochota Spojených států připojit se k dohodě OPEC+. -
Mezi státy EU i firmami roste podpora pro zelené oživení ekonomik
Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit. -
Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl zlotý, koruna oslabila
Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl polský zlotý, který si od začátku roku připsal vůči euru téměř osm procent. Podpořil jej mimo jiné příchod nové vlády, která je vstřícnější vůči Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters. Česká koruna letos vůči euru naopak asi o dvě procenta oslabila. -
Mezi Tureckem a Řeckem dále roste napětí kvůli mořské těžbě
Obnovení tureckého průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří dnes opět vyostřilo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Zatímco Ankara oznámila, že se chystá vydávat nové těžební licence, Atény vyzvaly Turecko, aby stáhlo své lodě od řeckých ostrovů. Řecká vláda také vyzvala ke svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí Evropské unie. -
MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny. -
MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. -
MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. -
MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. -
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). -
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst. -
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie. -
MF dnes prodalo dluhopisy za 1,35 mld. Kč, poptávka byla vyšší
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy s proměnlivým úročením za 1,35 miliardy korun. Poptávka byla víc než dvojnásobná, investoři chtěli obligace nakoupit v objemu 3,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. Od začátku června ministerstvo vydalo státní dluhopisy za 9,8 miliardy korun. -
MF letos odhaduje růst HDP 2,4 procenta, příští rok pokles 0,2 procenta
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku. -
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny. -
MF prodalo dluhopisy za osm miliard korun, zájem byl větší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za osm miliard korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Výsledek odpovídá plánům ministerstva financí, investoři přitom měli zájem koupit dluhopisy za 25,1 miliardy korun. -
MF prodalo dluhopisy za pět miliard Kč, zájem byl výrazně větší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za pět miliard korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Drželo se tak přibližně svého plánu ohledně objemu prodaných cenných papírů. Investoři měli zájem koupit dluhopisy až za 21 miliardy korun. -
MF prodalo dluhopisy za 13,6 mld. Kč, zájem byl výrazně vyšší
Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 13,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Plány ministerstva financí počítaly s maximálně 13 miliardami korun. Investoři přitom projevili výrazně větší zájem stejně jako v předchozích aukcích a celkově chtěli koupit dluhopisy za zhruba 38,3 miliardy korun. -
MF prodalo státní dluhopisy za 11,4 mld. Kč
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy za 11,4 miliardy korun. Zájem investorů v poslední říjnové aukci byl vyšší, byli připraveni nakoupit obligace ve dvojnásobném objemu. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. V předchozích říjnových aukcích ministerstvo prodalo státní dluhopisy za 21,6 miliardy korun.