MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP

Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.

Letošní hospodaření veřejných financí podle ministerstva ovlivňují mimořádné příjmy i výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí výdaje v sociální oblasti i pomoc ukrajinským uprchlíkům. "Letos dáme zhruba 110 miliard ze státního rozpočtu na zmírnění dopadu vysokých cen energií," řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Tyto výdaje podle něj odpovídají zhruba 1,5 procenta HDP.

V příštím roce by se mělo saldo veřejných financí zlepšit na 2,2 procenta HDP, v dalších letech by trend měl pokračovat až na 1,5 procenta HDP v roce 2026, vyplývá z predikce ministerstva financí. Stanjura přitom upozornil, že v předchozím volebním období se saldo veřejných financí postupně zhoršovalo z přebytku 1,5 procenta HDP v roce 2017 na schodek 5,8 procenta HDP v roce 2020.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Celkové zadlužení v letošním roce podle prognózy vzroste na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP. V roce 2024 se zadlužení dál prohloubí na 45,9 procenta HDP a do roku 2026 vzroste na rekordních 47 procent HDP.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Hospodaření veřejných financí (v procentech HDP):

*predikce, **výhled

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem prý přetrvávají neshody kolem ropy
  Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem stále panují neshody ohledně plánu na výrazné snížení těžby ropy. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z Ruska a z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+, která zahrnuje členy OPEC a další přední těžaře v čele s Ruskem, dnes bude o snížení těžby jednat formou videokonference. Jednání kromě vnitřních neshod komplikuje i neochota Spojených států připojit se k dohodě OPEC+.
• Mezi státy EU i firmami roste podpora pro zelené oživení ekonomik
  Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.
• Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl zlotý, koruna oslabila
  Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl polský zlotý, který si od začátku roku připsal vůči euru téměř osm procent. Podpořil jej mimo jiné příchod nové vlády, která je vstřícnější vůči Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters. Česká koruna letos vůči euru naopak asi o dvě procenta oslabila.
• Mezi Tureckem a Řeckem dále roste napětí kvůli mořské těžbě
  Obnovení tureckého průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří dnes opět vyostřilo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Zatímco Ankara oznámila, že se chystá vydávat nové těžební licence, Atény vyzvaly Turecko, aby stáhlo své lodě od řeckých ostrovů. Řecká vláda také vyzvala ke svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí Evropské unie.
• MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
  Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
• MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
  Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
  Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
  Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF čeká letos pokles HDP o 6,6 pct, příští rok růst o 3,9 pct.
  Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Podle něj se na úroveň před pandemií koronaviru ekonomika vrátí až v roce 2023. Z dnes zveřejněné prognózy by MF mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.
• MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
• MF dnes prodalo dluhopisy za 1,35 mld. Kč, poptávka byla vyšší
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy s proměnlivým úročením za 1,35 miliardy korun. Poptávka byla víc než dvojnásobná, investoři chtěli obligace nakoupit v objemu 3,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. Od začátku června ministerstvo vydalo státní dluhopisy za 9,8 miliardy korun.
• MF letos odhaduje růst HDP 2,4 procenta, příští rok pokles 0,2 procenta
  Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
• MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
  Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.
• MF prodalo dluhopisy za osm miliard korun, zájem byl větší
  Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za osm miliard korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Výsledek odpovídá plánům ministerstva financí, investoři přitom měli zájem koupit dluhopisy za 25,1 miliardy korun.
• MF prodalo dluhopisy za pět miliard Kč, zájem byl výrazně větší
  Ministerstvo financí dnes prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za pět miliard korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Drželo se tak přibližně svého plánu ohledně objemu prodaných cenných papírů. Investoři měli zájem koupit dluhopisy až za 21 miliardy korun.
• MF prodalo dluhopisy za 13,6 mld. Kč, zájem byl výrazně vyšší
  Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 13,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Plány ministerstva financí počítaly s maximálně 13 miliardami korun. Investoři přitom projevili výrazně větší zájem stejně jako v předchozích aukcích a celkově chtěli koupit dluhopisy za zhruba 38,3 miliardy korun.
• MF prodalo státní dluhopisy za 11,4 mld. Kč
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy za 11,4 miliardy korun. Zájem investorů v poslední říjnové aukci byl vyšší, byli připraveni nakoupit obligace ve dvojnásobném objemu. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. V předchozích říjnových aukcích ministerstvo prodalo státní dluhopisy za 21,6 miliardy korun.
• MF prodalo státní dluhopisy za 13 miliard korun
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo státní dluhopisy za 13 miliard korun. Poptávka investorů přesáhla nabídnutý objem obligací, když je chtěli nakoupit za 20 miliard korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala. Dnešní aukce byla poslední naplánovaná na třetí čtvrtletí, ve kterém emise státních dluhopisů dosáhla zhruba 75 miliard korun.
• MF prodalo státní dluhopisy za 9,6 mld. Kč
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za 9,6 miliardy korun. Poptávka investorů byla víc než dvojnásobná, byli ochotni nakoupit obligace v objemu 20,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukce zajišťovala. Dnešní prodej státních dluhopisů byl první ve druhém čtvrtletí, celkem v tomto kvartálu ministerstvo plánuje vydat dluhopisy za 75 miliard korun.