Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi, i se Slovenskem

Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).

Komise posuzovala celkem 12 členských zemí, mezi nimi i Českou republiku. V úvahu vzala více faktorů, mimo jiné i to, že u některých států jde o dočasné neplnění stanovených kritérií a že deficit mají blízko tří procent. Proto doporučila zahájit řízení jen se sedmi zeměmi.

Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP. Zpráva EK je pouze prvním krokem k zahájení postupů při nadměrném schodku.

"Na základě tohoto hodnocení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru má komise v úmyslu navrhnout Radě, aby u těchto členských států v červenci 2024 zahájila řízení kvůli nadměrnému deficitu," stojí ve zprávě EK.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Brusel doporučuje Česku omezit růst výdajů, čeká rychlejší růst ekonomiky
  Evropská komise doporučuje české vládě, aby příští rok omezila růst čistých výdajů na takovou míru, která je v souladu s cílem udržet schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Uvádí to ve zpávě určené Radě EU, kde shrnuje i svá předchozí doporučení a jejich plnění v posledních letech. V letošním roce komise počítá s rychlejším růstem české ekonomiky, než jaký uváděla v jarní prognóze.
• Brusel i Berlín věří, že Atény splní sliby
  Brusel i Berlín vyzývají Řecko k bezodkladnému uskutečňování přislíbených reforem navzdory možným...
• Brusel kvůli ruské invazi odložil znovuzavedení fiskálních pravidel na rok 2024
  Evropská komise (EK) odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva dnes za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
• Brusel má obavy z posilování hospodářských vztahů mezi Tureckem a Ruskem
  Evropská komise se dívá s obavami na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Píše to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. Turecko po zahájení války na Ukrajině proti Rusku nezavedlo žádné sankce. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.
• Brusel neví o zemích či firmách, které by za ruský plyn platily v rublech
  Evropská komise neví o státech EU či firmách z těchto zemí, které by za ruský plyn v souladu s požadavkem Moskvy platily v rublech. Před jednáním ministrů energetiky zemí unie to novinářům řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž hodlá sedmadvacítka dále za plyn platit v eurech či dolarech podle dosavadních smluv. Řada ministrů před mimořádnou bruselskou schůzkou potvrzovala dosavadní postoje svých zemí, které platbu v ruské měně vylučují.
• Brusel požádal Itálii o vysvětlení rozpočtu na příští rok
  Evropská komise v úterý vyzvala Itálii, aby jí vysvětlila, proč na příští rok plánuje mnohem vyšší rozpočtový...
• Brusel schválil Francii plán podpořit firmy kvůli viru částkou tři miliardy eur
  Evropská komise (EK) schválila Francii plán podpořit firmy kvůli dopadům pandemie částkou tři miliardy eur (76 miliard Kč). Komise dnes uvedla, že návrh je v souladu s pravidly poskytování státní pomoci, která komise loni na jaře zmírnila, aby vládám pomohla podpořit firmy zasažené dopady pandemie.
• Brusel schválil plán Francie na pomoc firmám zasaženým pandemií
  Evropská komise (EK) dnes schválila záměr Francie využít až 20 miliard eur (asi 524 miliard Kč) z peněz soukromých investorů na pomoc firmám zasaženým koronavirovou pandemií. Program předpokládá, že na pomoc se využijí takzvané účastnické úvěry i dluhopisy. Francouzská vláda poskytne garanci až na 30 procent půjček a podřízeného dluhu, který na sebe vezmou soukromé podniky.
• Brusel schválil Polsku výplatu 5 mld. eur na plán obnovy, trvá ale na podmínkách
  Polsko získá 5,1 miliardy eur (125 miliard korun) z unijních peněz poté, co dnes Evropská komise schválila změny v jeho národním plánu obnovy. Polsko má šanci získat půjčky v hodnotě 34,5 miliardy eur a dotace ve výši 25,3 miliardy eur. Brusel ale do Varšavy vzkázal, že pro výplatu hlavní části balíku musí splnit několik zásadních kritérií.
• Brusel schválil převzetí Credit Suisse domácím konkurentem UBS
  Evropská komise dnes schválila převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse větším domácím konkurentem UBS. Dospěla k závěru, že transakce výrazněji nenaruší hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Komise to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
• Brusel zřejmě zahájí kroky vůči Itálii kvůli jejímu dluhu
  Evropská komise příští středu pravděpodobně zahájí disciplinární kroky vůči Itálii kvůli jejímu rostoucímu dluhu, který porušuje pravidla Evropské unie. Uvedli to dnes podle agentury Reuters dva nejmenovaní činitelé z eurozóny.
• Brusel žádá Itálii o vysvětlení ohledně financí
  Evropská komise dnes zaslala Itálii dopis, ve kterém vládu žádá o vysvětlení zhoršujícího se stavu italských veřejných financí. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný činitel z Evropské unie. Zaslání dopisu by mohlo otevřít cestu disciplinárnímu řízení s Itálií, které by teoreticky mohlo skončit pokutou kolem 3,5 miliardy eur (zhruba 90,5 miliardy Kč).
• Brzdí dluhová krize v eurozóně Německo?
  Dluhová krize brzdí německý hospodářský růst a dosud nejsilnější tahoun evropské ekonomiky začíná zpomalovat.
• Brzy se rozhodne o osudu Slovinska
  Příštích několik týdnů bude pro Slovinsko zásadních a rozhodne se v nich, zda země bude muset požádat o zahraniční...
• Březnová inflace byla mírně nad prognózou ČNB, rychleji zdražovaly potraviny
  Březnová inflace byla mírně vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB). Její zimní prognózu překonala o 0,2 procentního bodu, když dosáhla 15 procent. Rychlejší, než ČNB předpokládala, byl růst cen potravin. V nadcházejících měsících čeká centrální banka zpomalování inflace, ve druhé polovině roku se sníží na jednociferné hodnoty, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Březnová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
  Březnová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byly především nižší než očekávané dopady změn nepřímých daní. Ty souvisejí s pozdějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret. Meziroční inflace v březnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,4 procenta.
• Březnová inflace byla o 0,3 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Březnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem rozdílu byl především vývoj cen pohonných hmot. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v březnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 2,3 procenta.
• Březnová inflace byla podle analytiků kolem dvou procent
  Meziroční inflace se v březnu pohybovala v blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB), kterého dosáhla v únoru poprvé od prosince 2018. Předpokládají to analytici oslovení ČTK. V meziměsíčním srovnání podle nich pokračovalo zlevňování potravin, přetrvávalo ale zvýšené tempo růstu cen ve službách. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o březnové inflaci ve středu.
• Březnová inflace byla pod prognózou ČNB
  Dvouprocentní březnová inflace byla o 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Za očekáváním byla také jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Po zbytek roku by se meziroční růst spotřebitelských cen měl pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky, uvedl v komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Březnová meziroční inflace 12,7 procenta byla výrazně vyšší, než odhadovala ČNB
  Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezónní vlivy, změny regulovaných cen a daní. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.