Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP

Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.

Už loni, kdy Moskva vojenskou invazi zahájila, činil deficit veřejných financí v Rusku 3,3 bilionu rublů (790 miliard Kč), a byl tak druhý nejvyšší v postsovětské éře. Kromě vojenských výdajů, které narůstají, čelí ruské státní finance i klesajícím příjmům z energetiky. Ty se v prvním pololetí meziročně snížily o 47 procent.

Siluanov uvedl, že schodek rozpočtu bude víceméně v souladu s plánem vlády. Měl by podle něj činit dvě až 2,5 procenta HDP. Ministr ujišťoval, že stát má dostatek prostředků na plánované výdaje, ale postěžoval si na rostoucí náklady na půjčky.

"Kdyby byl rozpočtový deficit nižší, nemuseli bychom se tolik zadlužovat - náklady na půjčky by byly nižší," řekl Siluanov. "Abychom přilákali peníze, platíme teď u desetiletých dluhopisů už více než 11 procent. Inflace je 3,6 procenta, sazba centrální banky je 8,5 procenta a my si půjčujeme za 11 procent," pokračoval Siluanov. "Protože investoři vidí, že stát má velký apetit si půjčovat, jsou připraveni nakupovat, ale jen za vyšší cenu," dodal.

Ruská centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to více, než se čekalo.

Siluanov také uvedl, že slevu, kterou ministerstvo používá pro stanovení daní z vývozu ropy, má v úmyslu snížit ze současných 25 dolarů (545 Kč) na 20 dolarů za barel. Dodal, že při současné ceně ropy Brent kolem 80 dolarů za barel by ministerstvo mělo v letošním roce vybrat na příjmech z prodeje ropy a plynu osm bilionů rublů. Západní sankce kvůli ruské invazi na Ukrajinu, včetně cenového limitu 60 dolarů za barel na vývoz ruské ropy a včetně zákazu dovozu ze strany Evropské unie, donutily Kreml změnit způsob zdanění prodeje ropy, uvedl Reuters.

Zatímco očekávaný rozpočtový deficit je na ruské poměry vysoký, v porovnání s tím českým je nižší. Deficit českých veřejných financí v loňském roce sice klesl z předloňských 5,1 procenta, ale přesto činil 3,6 procenta HDP.

Zdroj: Reuters, ČTK, Argumety i fakty

Čtěte více

• Ministr hospodářství SRN snížil odhad růstu letošního HDP na 2,6 procenta
  Růst německého hospodářství bude v letošním roce pomalejší, než se očekávalo, činit bude 2,6 místo předpokládaných 3,5 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Zároveň řekl, že v nadcházejícím roce počítá s výraznějším oživením, a to ve výši 4,1 procenta. Doposud ministerstvo hospodářství počítalo pro rok 2022 s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta.
• Ministr: Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud zohlední jeho připomínky
  Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud se zohlední jeho připomínky. Ministr financí Paschal Donohoe to řekl irské stanici RTE. Země dosud těžila ze své nízké podnikové daně, která nalákala mnoho nadnárodních společností, aby si vytvořily své evropské centrály právě v Irsku. Odmítala se proto připojit k dohodě o globální korporátní dani, jak ji navrhuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kterou už podepsalo přes 130 zemí.
• Ministr: Maďarská ekonomika ve 3Q téměř nerostla
  Růst maďarské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání blíží nule, varoval dnes maďarský ministr hospodářství Márton Nagy. Zdůvodnil to stagnací ekonomiky v Německu, které je pro Maďarsko největším exportním trhem. Podle agentury Bloomberg se tak ukazuje, že hospodářský pokles Maďarska je hlubší, než se předpokládalo. Nagy zopakoval, že vláda příští rok odhaduje růst ekonomiky na tři až čtyři procenta, což je podle něj konzervativní odhad.
• Ministr: Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky
  Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky (EDB). Na facebooku to dnes napsal maďarský ministr zahraniční Péter Szijjártó, který je na návštěvě Kazachstánu. Země by se tak stala prvním členským státem Evropské unie, který by se připojil k této organizaci, která sídlí v Moskvě a kterou tvoří Rusko s dalšími pěti bývalými státy Sovětského svazu. Podle ministra tak Budapešť získá nové zdroje financování pro aktivity svých firem v Asii. Krok je součástí snahy vlády Viktora Orbána posílit východní vazby a vztahy s Čínou, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Německá ekonomika může klesnout víc než v roce 2009
  Německá ekonomika by kvůli krizi způsobené šířením koronaviru letos mohla vykázat ještě hlubší propad než v letech 2008 a 2009, tedy za minulé finanční krize. Řekl to dnes německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Před jedenácti lety německé hospodářství zaznamenalo propad o 5,7 procenta.
• Ministr: Německo dosáhne stavu před krizí ve druhé půli roku 2022
  Německá ekonomika by měla dosáhnout předkrizové úrovně ve druhé polovině roku 2022. Dnes to jako svůj cíl označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Ministr: Německo se nemůže rychle odpojit od ruských energetických surovin
  Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V nočním pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv.
• Ministr: Opatření proti koronaviru už Francii stála 450 mld. eur
  Opatření na ochranu ekonomiky před dopady koronavirové krize už Francii stála 450 miliard eur (12,3 bilionu Kč), což odpovídá 20 procentům hrubého domácího produktu (HDP) země. Televizi BFM to dnes řekl ministr financí Bruno Le Maire. Zároveň se vyslovil pro odklad letních výprodejů jako pomoc obchodníkům, kteří byli řadu týdnů bez tržeb.
• Ministr Oreškin: Dohoda s OPEC poškozuje ruskou ekonomiku
  Hospodářský růst Ruska byl v říjnu negativně ovlivněn dohodou předních producentů ropy o omezování těžby. Prohlásil to dnes ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Oreškin. Z úst vysokého ruského politika zaznělo takové hodnocení dohody poprvé, napsala agentura Reuters.
• Ministr: Propad HDP Itálie může být horší než avizovaných osm procent
  Letošní propad hrubého domácího produktu (HDP) Itálie může být výraznější než osm procent, jak v současnosti předpokládá vláda. Na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs to dnes podle agentury Reuters řekl italský ministr financí Roberto Gualtieri.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska za letošek bude kolem 1,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo.
• Ministr: Ruská ekonomika bude na úrovni před krizí do roka
  Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu (HDP) pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Ministr: Rusko může kvůli levné ropě přijít o tři biliony rublů
  Vzhledem k propadu cen ropy na světových trzích by příjmy ruského rozpočtu z prodeje ropy a plynu letos mohly být nižší asi o tři biliony rublů (951 miliard Kč). Odhadl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Podle něj ale země má dostatek rezerv, aby výpadek pokryla.
• Ministr: Rusko odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu
  Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu a naopak posílí v něm podíl eura, čínského jüanu a zlata. Na okraj mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. Změny, které počítají i s nižším zastoupením britské libry, podle něj nastanou do měsíce.
• Ministr: Rusko směřuje k deflaci, problémem je slabá poptávka i silný rubl
  Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.
• Ministr Schäuble varuje před další krizí
  Odcházející německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před další finanční krizí. V dnes zveřejněném rozhovoru s Financial Times vidí riziko v rostoucím globálním zadlužení a růstu likvidity. "Nové bubliny" by prý mohly vyvolat biliony dolarů, které do ekonomiky pumpují centrální banky. Obává se také možné nestability v eurozóně ohrožované nesplácenými bankovní úvěry.
• Ministr: Tempo hospodářského oživení bude v Německu pomalejší, poroste inflace
  Německé hospodářství se bude s následky pandemie nemoci covid-19 potýkat déle, než se předpokládalo. Německá vláda nově pro letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že spotřebitelské ceny by se letos mohly zvýšit o 3,3 procenta a že na cílová dvě procenta se dostanou příští rok. Loni činila míra inflace v Německu 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993.
• Ministr: Turecko vyjde z krize liry silnější, banky jsou zdravé
  Turecko vyjde ze současné krize své domácí měny silnější a banky v zemi jsou zdravé a silné. Řekl to dnes turecký ministr financí Berat Albayrak při konferenčním hovoru s tisíci investory a ekonomy. Turecko podle něj plně chápe a rozumí všem domácím problémům a nyní řeší situaci, kterou ministr označil za tržní anomálii.
• Ministr: Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur
  Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
• Ministr: V případě brexitu může Británie upadnout do roční recese
  Británie by mohla v případě, že si její obyvatelé odhlasují vystoupení z Evropské unie, upadnout do roční...