Ministr: Turecko vyjde z krize liry silnější, banky jsou zdravé

Turecko vyjde ze současné krize své domácí měny silnější a banky v zemi jsou zdravé a silné. Řekl to dnes turecký ministr financí Berat Albayrak při konferenčním hovoru s tisíci investory a ekonomy. Turecko podle něj plně chápe a rozumí všem domácím problémům a nyní řeší situaci, kterou ministr označil za tržní anomálii.

Turecká lira se tento týden propadla vůči americkému dolaru na nové minimum 7,24 za dolar. Od počátku roku klesla již o 40 procent, protože investoři se obávají vlivu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na měnovou politiku a vážného sporu se Spojenými státy.

Albayrak, který je zetěm prezidenta, se stal ministrem teprve nedávno. Již první měsíc ve funkci musí čelit nejvážnější krizi od roku 2001 a musí se vypořádat s obtížnou úlohou - ujistit investory, že ekonomika není rukojmím politických zásahů. Turecká lira však na jeho setkání s investory téměř nereagovala, když předtím posílila o více než tři procenta.

Ministr ujistil investory, že Turecko nebude váhat s poskytnutím podpory pro bankovní průmysl. Zatím však podle něj byly banky schopné se vypořádat s nestabilitou a neobjevil se žádný velký odliv hotovosti z vkladů.

Prohlásil rovněž, že Turecko nemá v plánu hledat pomoc u Mezinárodního měnového fondu, nebo zavést kontrolu kapitálu, aby zabránilo odlivu peněz do zahraničí.

Prioritou pro Turecko zůstává podle Albayraka zavedení strukturálních reforem, flexibilita na trhu práce a udržení přísné měnové politiky, která má pomoci v boji s inflací. Dodal, že Turecko není vysoce zadluženou zemí. Dluh v prvním čtvrtletí činil 137 procent hrubého domácího produktu.

Turecko se také zaměří na zvýšení přebytku primárního rozpočtu. Všechna ministerstva byla podle Albayraka pověřena, aby přišla s velkými úsporami; ministr dodal, že budou revidovány investiční plány. Na konci roku čeká přebytek primárního rozpočtu šest miliard lir (23,7 miliardy Kč).

Mezi největší obavy investorů patří zadlužení Ankary. Turecko v posledních letech prudce zvýšilo úroveň zahraničního dluhu, aby podpořilo růst. Pokles měny znamená, že splácení tohoto dluhu se zdražuje, což by mohlo vyvolat bankroty. Investory znepokojuje i to, že Erdogan odmítá umožnit centrální bance zvýšit úrokové sazby, což by podle odborníků podpořilo měnu, napsaly agentury AP a Reuters.

Zdroj: ČTK, AP, Reuters

Čtěte více

• Ministr Oreškin: Dohoda s OPEC poškozuje ruskou ekonomiku
  Hospodářský růst Ruska byl v říjnu negativně ovlivněn dohodou předních producentů ropy o omezování těžby. Prohlásil to dnes ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Oreškin. Z úst vysokého ruského politika zaznělo takové hodnocení dohody poprvé, napsala agentura Reuters.
• Ministr: Propad HDP Itálie může být horší než avizovaných osm procent
  Letošní propad hrubého domácího produktu (HDP) Itálie může být výraznější než osm procent, jak v současnosti předpokládá vláda. Na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs to dnes podle agentury Reuters řekl italský ministr financí Roberto Gualtieri.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska za letošek bude kolem 1,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo.
• Ministr: Ruská ekonomika bude na úrovni před krizí do roka
  Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu (HDP) pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Ministr: Rusko může kvůli levné ropě přijít o tři biliony rublů
  Vzhledem k propadu cen ropy na světových trzích by příjmy ruského rozpočtu z prodeje ropy a plynu letos mohly být nižší asi o tři biliony rublů (951 miliard Kč). Odhadl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Podle něj ale země má dostatek rezerv, aby výpadek pokryla.
• Ministr: Rusko odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu
  Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu a naopak posílí v něm podíl eura, čínského jüanu a zlata. Na okraj mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. Změny, které počítají i s nižším zastoupením britské libry, podle něj nastanou do měsíce.
• Ministr: Rusko směřuje k deflaci, problémem je slabá poptávka i silný rubl
  Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.
• Ministr Schäuble varuje před další krizí
  Odcházející německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před další finanční krizí. V dnes zveřejněném rozhovoru s Financial Times vidí riziko v rostoucím globálním zadlužení a růstu likvidity. "Nové bubliny" by prý mohly vyvolat biliony dolarů, které do ekonomiky pumpují centrální banky. Obává se také možné nestability v eurozóně ohrožované nesplácenými bankovní úvěry.
• Ministr: Tempo hospodářského oživení bude v Německu pomalejší, poroste inflace
  Německé hospodářství se bude s následky pandemie nemoci covid-19 potýkat déle, než se předpokládalo. Německá vláda nově pro letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že spotřebitelské ceny by se letos mohly zvýšit o 3,3 procenta a že na cílová dvě procenta se dostanou příští rok. Loni činila míra inflace v Německu 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993.
• Ministr: Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur
  Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
• Ministr: V případě brexitu může Británie upadnout do roční recese
  Británie by mohla v případě, že si její obyvatelé odhlasují vystoupení z Evropské unie, upadnout do roční...
• Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
  Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
• Ministry financí čeká zásadní jednání o SRM
  Definitivní podobu finančního nástroje sloužícího k záchraně krachujících bank eurozóny se dnes a v úterý snaží...
• Ministry financí EMU čeká debata o Řecku
  Dnešní večerní schůzka ministrů financí zemí eurozóny by mohla přinést rozhodující průlom v několik měsíců...
• Ministry financí EU čeká debata o konsolidovaném základu daně
  Především daňová problematika bude v centru pozornosti ministrů financí států EU, kteří se dnes sejdou...
• Ministry financí EU čeká debata o zablokování peněz Maďarsku a o pomoci Ukrajině
  O možném zablokování fondů pro Maďarsko kvůli nedostatečnému fungování právního státu budou dnes jednat ministři financí zemí Evropské unie. Zároveň je čeká debata o finanční pomoci Ukrajině a globální firemní dani, jejichž schválení Budapešť během vyjednávání o unijních penězích blokuje. Podle diplomatů zatím není jisté, zda má některý z bodů šanci na schválení, nebo zda je české předsednictví EU v případě bezvýsledné debaty posune na další ministerské zasedání.
• Ministry financí eurozóny čeká další z diskusí o řeckém programu
  Ministry financí zemí eurozóny dnes čeká další z řady jednání o situaci kolem řeckého záchranného programu. Cílem je co nejdříve dokončit jeho druhou kontrolu, už nyní opožděnou. Jasno ale stále není především v otázce zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ministryně financí podporuje opětovné jmenování Powella do čela Fedu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová podporuje opětovné jmenování Jeroma Powella do čela centrální banky USA (Fed). Uvedla to na svém twitteru novinářka agentury Bloomberg Saleha Mohsinová. Funkční období Powella skončí v únoru.
• Ministryně financí Schillerová nevidí v navyšování sazeb řešení inflace
  Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.