Ministry financí čeká zásadní jednání o SRM

Definitivní podobu finančního nástroje sloužícího k záchraně krachujících bank eurozóny se dnes a v úterý snaží najít ministři financí Evropské unie. Řecké předsednictví je totiž odhodláno ve středu ve Štrasburku dosáhnout dohody také s Evropským parlamentem a tak ministry, včetně Andreje Babiše za Českou republiku, v úterý nejspíš čeká dlouhá noc. Jednání diplomaté označují za "velké finále".

Na podobě mechanismu, označovaném jako Single Resolution Mechanism (SRM), se už členské země EU shodly loni v prosinci. Dosažený kompromis se však nelíbil Evropskému parlamentu, a tak řecké předsednictví od počátku roku jedná o možných změnách. Pokud nebude věc legislativně schválena na poslední schůzi europarlamentu v dubnu, její vznik se kvůli konci mandátu nynějších poslancům a květnovým volbám posune o několik měsíců.

O tématu už dnes odpoledne diskutují ministři financí eurozóny. Večer pak začíná konference, která připravuje mezivládní dohodu o některých aspektech celé konstrukce SRM a s ní spojeného fondu. Také tato jednání na ministerské úrovni se ale nejspíš protáhnou, neboť text smlouvy by měl být alespoň v zásadních obrysech připraven už před úterní schůzkou.

V jádru tohoto pilíře vznikající bankovní unie je podpůrný fond, do kterého by přispívaly samy bankovní domy. Takový mechanismus by odstranil nutnost zapojovat do nápravy chyb bankéřů peníze daňových poplatníků.

Podle dosavadní dohody by celkem 55 miliard eur, mělo být ve fondu deset let od jeho vzniku. Pravidla mají začít platit už od roku 2015, záchranné funkce fondu by měly "naběhnout" o rok později. Mechanismus se má týkat eurozóny a těch zemí mimo ni, které k pravidlům dobrovolně přistoupí.

Fond by měl vzniknout postupně, vždy každoročním zapojováním další desetiny z národních zajišťovacích fondů. Délka naplňování je ale jeden z bodů, který se europoslancům nelíbí, navrhovali roky tři. Podle diplomatů se nyní kompromisní návrh pohybuje okolo let sedmi.

Diskuse se vedou o možnosti fondu půjčovat si případně potřebné peníze na finančních trzích a o možných státních zárukách za podobné půjčky. Otázkou je také možné zapojení peněz z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jako "záchranné brzdy" pro případ, že peníze z fondu nebudou stačit.

SRM je jedním ze tří pilířů připravované bankovní unie. Dalším pilířem je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se letos ujme Evropská centrální banka (ECB). Třetím pilířem jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.

Shoda mezi členskými zeměmi a europarlamentem zatím nepanuje ani na způsobu rozhodování v rámci SRM, tedy zda a jaké slovo mají mít členské země. Parlament si přeje jejich co nejmenší zapojení, možné kompromisy se tak mohou týkat i hlasovacích poměrů při různých složeních rady resolučního fondu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ministr: Ruská ekonomika bude na úrovni před krizí do roka
  Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu (HDP) pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Ministr: Rusko může kvůli levné ropě přijít o tři biliony rublů
  Vzhledem k propadu cen ropy na světových trzích by příjmy ruského rozpočtu z prodeje ropy a plynu letos mohly být nižší asi o tři biliony rublů (951 miliard Kč). Odhadl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Podle něj ale země má dostatek rezerv, aby výpadek pokryla.
• Ministr: Rusko odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu
  Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu a naopak posílí v něm podíl eura, čínského jüanu a zlata. Na okraj mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. Změny, které počítají i s nižším zastoupením britské libry, podle něj nastanou do měsíce.
• Ministr: Rusko směřuje k deflaci, problémem je slabá poptávka i silný rubl
  Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.
• Ministr Schäuble varuje před další krizí
  Odcházející německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před další finanční krizí. V dnes zveřejněném rozhovoru s Financial Times vidí riziko v rostoucím globálním zadlužení a růstu likvidity. "Nové bubliny" by prý mohly vyvolat biliony dolarů, které do ekonomiky pumpují centrální banky. Obává se také možné nestability v eurozóně ohrožované nesplácenými bankovní úvěry.
• Ministr: Tempo hospodářského oživení bude v Německu pomalejší, poroste inflace
  Německé hospodářství se bude s následky pandemie nemoci covid-19 potýkat déle, než se předpokládalo. Německá vláda nově pro letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že spotřebitelské ceny by se letos mohly zvýšit o 3,3 procenta a že na cílová dvě procenta se dostanou příští rok. Loni činila míra inflace v Německu 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993.
• Ministr: Turecko vyjde z krize liry silnější, banky jsou zdravé
  Turecko vyjde ze současné krize své domácí měny silnější a banky v zemi jsou zdravé a silné. Řekl to dnes turecký ministr financí Berat Albayrak při konferenčním hovoru s tisíci investory a ekonomy. Turecko podle něj plně chápe a rozumí všem domácím problémům a nyní řeší situaci, kterou ministr označil za tržní anomálii.
• Ministr: Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur
  Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
• Ministr: V případě brexitu může Británie upadnout do roční recese
  Británie by mohla v případě, že si její obyvatelé odhlasují vystoupení z Evropské unie, upadnout do roční...
• Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
  Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
• Ministry financí EMU čeká debata o Řecku
  Dnešní večerní schůzka ministrů financí zemí eurozóny by mohla přinést rozhodující průlom v několik měsíců...
• Ministry financí EU čeká debata o konsolidovaném základu daně
  Především daňová problematika bude v centru pozornosti ministrů financí států EU, kteří se dnes sejdou...
• Ministry financí EU čeká debata o zablokování peněz Maďarsku a o pomoci Ukrajině
  O možném zablokování fondů pro Maďarsko kvůli nedostatečnému fungování právního státu budou dnes jednat ministři financí zemí Evropské unie. Zároveň je čeká debata o finanční pomoci Ukrajině a globální firemní dani, jejichž schválení Budapešť během vyjednávání o unijních penězích blokuje. Podle diplomatů zatím není jisté, zda má některý z bodů šanci na schválení, nebo zda je české předsednictví EU v případě bezvýsledné debaty posune na další ministerské zasedání.
• Ministry financí eurozóny čeká další z diskusí o řeckém programu
  Ministry financí zemí eurozóny dnes čeká další z řady jednání o situaci kolem řeckého záchranného programu. Cílem je co nejdříve dokončit jeho druhou kontrolu, už nyní opožděnou. Jasno ale stále není především v otázce zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ministryně financí podporuje opětovné jmenování Powella do čela Fedu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová podporuje opětovné jmenování Jeroma Powella do čela centrální banky USA (Fed). Uvedla to na svém twitteru novinářka agentury Bloomberg Saleha Mohsinová. Funkční období Powella skončí v únoru.
• Ministryně financí Schillerová nevidí v navyšování sazeb řešení inflace
  Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
• Ministryně financí USA je přesvědčena, že Kongres schválí pomoc pro Ukrajinu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová je přesvědčená, že Kongres USA navzdory odporu některých republikánských zákonodárců schválí dodatečnou pomoc Ukrajině potřebnou pro její boj proti Rusku. Yellenová to uvedla dnes v Lucemburku po jednání takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, kterého se účastnila.
• Ministryně: Kvůli inflaci Polsko příští rok opět dvakrát zvýší minimální mzdu
  Polsko má v příštím roce kvůli vysoké inflaci v plánu dvakrát zvýšit minimální mzdu, stejně jako v roce letošním. Řekla to dnes ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. V Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta
  Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta, uvedla včera ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Potvrdila zároveň, že loni se ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o pět procent. Letošní růst přičítá zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu, informovala agentura Reuters. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země.
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzrostla téměř o pět procent
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny letos vzrostl téměř o pět procent. Na facebooku to dnes napsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země. Analytici upozorňují, že k růstu HDP také přispívá nízká srovnávací základna z loňského roku, uvedla agentura Reuters.