Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta

Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta, uvedla včera ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Potvrdila zároveň, že loni se ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o pět procent. Letošní růst přičítá zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu, informovala agentura Reuters. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země.

Úřady se podle Svyrydenkové napříště zaměří na reformy, aby se ukrajinská ekonomika stala nezávislejší a soběstačnější. "Čím více výrobků budeme vyrábět doma, tím stabilnější bude ukrajinská ekonomika," řekla. Připomněla, že v roce 2022 se ukrajinský HDP propadl o 28,8 procenta.

Ministryně dále konstatovala, že válka změnila strukturu ukrajinské ekonomiky. Některá odvětví, jako je ocelářství, které před konfliktem pohánělo ukrajinský export, jsou v důsledku konfliktu poškozena.

Zemědělství, další klíčové odvětví, se však podle ministryně ukázalo jako odolné. Ukrajina loni sklidila 80 milionů tun obilí a olejnin. Růst zaznamenal výrobní sektor, protože podniky přeorientovaly svou výrobu na vojenské potřeby, připomněla Svyrydenková.

Ruská invaze měla katastrofální dopad na ukrajinskou ekonomiku. Ze země uprchly miliony lidí, města a infrastrukturu ničí bombardování a dodavatelské řetězce, logistika a export jsou vážně narušeny.

Ukrajina po dobu konfliktu závisí na finanční pomoci Západu. V letech 2022 a 2023 obdržela od svých západních spojenců více než 73 miliard dolarů (přes 1,6 bilionu Kč). Nad jejími letošními vyhlídkami však visí nejistota, protože financování přesahující 110 miliard dolarů bylo odloženo kvůli politickým sporům v Evropské unii i ve Spojených státech.

V letošním roce se vláda zaměří na zajištění růstu domácí zbrojní výroby. Další prioritou je podpora vývozu a odblokování logistických překážek, dodala Svyrydenková. Pokud se zlepší bezpečnostní situace, předpokládá, že se letos domů vrátí asi 1,5 milionu Ukrajinců, což pomůže zvýšit domácí spotřebu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
  Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
• Ministry financí čeká zásadní jednání o SRM
  Definitivní podobu finančního nástroje sloužícího k záchraně krachujících bank eurozóny se dnes a v úterý snaží...
• Ministry financí EMU čeká debata o Řecku
  Dnešní večerní schůzka ministrů financí zemí eurozóny by mohla přinést rozhodující průlom v několik měsíců...
• Ministry financí EU čeká debata o konsolidovaném základu daně
  Především daňová problematika bude v centru pozornosti ministrů financí států EU, kteří se dnes sejdou...
• Ministry financí EU čeká debata o zablokování peněz Maďarsku a o pomoci Ukrajině
  O možném zablokování fondů pro Maďarsko kvůli nedostatečnému fungování právního státu budou dnes jednat ministři financí zemí Evropské unie. Zároveň je čeká debata o finanční pomoci Ukrajině a globální firemní dani, jejichž schválení Budapešť během vyjednávání o unijních penězích blokuje. Podle diplomatů zatím není jisté, zda má některý z bodů šanci na schválení, nebo zda je české předsednictví EU v případě bezvýsledné debaty posune na další ministerské zasedání.
• Ministry financí eurozóny čeká další z diskusí o řeckém programu
  Ministry financí zemí eurozóny dnes čeká další z řady jednání o situaci kolem řeckého záchranného programu. Cílem je co nejdříve dokončit jeho druhou kontrolu, už nyní opožděnou. Jasno ale stále není především v otázce zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ministryně financí podporuje opětovné jmenování Powella do čela Fedu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová podporuje opětovné jmenování Jeroma Powella do čela centrální banky USA (Fed). Uvedla to na svém twitteru novinářka agentury Bloomberg Saleha Mohsinová. Funkční období Powella skončí v únoru.
• Ministryně financí Schillerová nevidí v navyšování sazeb řešení inflace
  Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
• Ministryně financí USA je přesvědčena, že Kongres schválí pomoc pro Ukrajinu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová je přesvědčená, že Kongres USA navzdory odporu některých republikánských zákonodárců schválí dodatečnou pomoc Ukrajině potřebnou pro její boj proti Rusku. Yellenová to uvedla dnes v Lucemburku po jednání takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, kterého se účastnila.
• Ministryně: Kvůli inflaci Polsko příští rok opět dvakrát zvýší minimální mzdu
  Polsko má v příštím roce kvůli vysoké inflaci v plánu dvakrát zvýšit minimální mzdu, stejně jako v roce letošním. Řekla to dnes ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. V Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzrostla téměř o pět procent
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny letos vzrostl téměř o pět procent. Na facebooku to dnes napsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země. Analytici upozorňují, že k růstu HDP také přispívá nízká srovnávací základna z loňského roku, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Žluté vesty snížily růst Francie o 0,2 procentního bodu
  Protivládní protesty hnutí žlutých vest od svého začátku snížily růst francouzské ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V médiích to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Demonstrace začaly v polovině loňského listopadu a odstartovalo je plánované zvýšení daně z pohonných hmot. Později protesty přerostly v širší hnutí proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho hospodářským reformám.
• Ministři energetiky EU proberou, jak si poradit s omezením ruského plynu
  Ministři energetiky zemí Evropské unie budou dnes hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. Tématem mimořádné bruselské schůzky bude i strategie zaměřená na naplnění zásobníků před zimní topnou sezónou v době nejisté perspektivy energetických obchodů s Moskvou. Ministři by také měli vyjádřit názory svých vlád na možné ukončení odběru ruské ropy, které má být součástí dalšího balíku protiruských sankcí, žádné závazné rozhodnutí se však nečeká.
• Ministři EU pod vedením Stanjury proberou ruské sankce a schválí euro Chorvatsku
  Dopadům dosavadních protiruských sankcí či ekonomickým důsledkům odchodu od ruských energií se dnes budou věnovat ministři financí zemí Evropské unie na zasedání v Bruselu. Vůbec první ministerské jednání od začátku českého předsednictví Rady EU povede šéf české státní pokladny Zbyněk Stanjura. Ministři rovněž definitivně stvrdí zavedení eura v Chorvatsku.
• Ministři EU připravují pravidla řešení bankovních krizí
  O pravidlech pro řešení bankovních krizí dnes v Lucemburku jednají ministři financí Evropské unie...
• Ministři eurozóny budou jednat o pomoci Španělsku
  Ministři financí eurozóny se scházejí v kyperské metropoli Nikósie ke dvoudenním jednáním, na nichž budou...
• Ministři eurozóny nevyřešili řeckou krizi
  Ministři financí eurozóny ani na své včerejší večerní schůzce nevyřešili řeckou finanční krizi a v rokování...
• Ministři eurozóny se shodli na dokončení záchrany Řecka
  Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání dohodli ministři výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur (přes 380 miliard korun). Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po jednání řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.
• Ministři eurozóny se s Řeckem nedohodli
  Ministři financí eurozóny se nedokázali s Řeckem dohodnout na závěrečném prohlášení ani na...
• Ministři eurozóny upozornili na italský rozpočet
  Ministři financí zemí eurozóny dnes v souvislosti s plánem italské vlády na vysoký deficit upozorňovali, že pravidla musí platit pro všechny stejně. Několik z nich to uvedlo při příchodu na dnešní jednání euroskupiny v Lucemburku.