Ministři EU připravují pravidla řešení bankovních krizí

O pravidlech pro řešení bankovních krizí dnes v Lucemburku jednají ministři financí Evropské unie. Tento mechanismus je jednou ze součástí připravované bankovní unie a obsahuje řadu sporných bodů, o kterých se zřejmě bude jednat až do noci.

Debata následuje po čtvrteční dohodě ministrů financí eurozóny, kteří podpořili přímou pomoc ohroženým bankám ze záchranného fondu eurozóny ESM. Dnes projednávaná pravidla pro "krizové řízení" mají platit trvale. Mají zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny "organizovaně" podle jasně daných kritérií, aby se předešlo panice na trzích a tomu, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.

Jedním ze sporných bodů je rozložení nákladů za zkrachovalou banku. Podle dosavadních návrhů mají nést část ztrát i akcionáři a vkladatelé od největších až po hranici vkladů do 100.000 eur.

První záchranný plán pro Kypr v březnu předpokládal i zdanění vkladů pod tuto hranici, což vyvolalo zděšení na Kypru i v celé Evropě. Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond posléze od tohoto kroku ustoupily.

Stejně tak se bude jednat i o výši fondů pro pojištění vkladů a objemu kapitálu, který banka musí mít vždy k dispozici a který by byl využit v případě krachu.

Tato pravidla jsou pro Německo nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být ESM použit ke zmíněné přímé rekapitalizaci bank. Německo prosazuje, aby pravidla byla stejná pro všechny. Británie a Francie naopak chtějí určitou flexibilitu, aby měly při řešení bankovních krizí větší prostor k manévrování.

"Čeká nás velmi těžké jednání," řekl na úvod schůzky švédský ministr Anders Borg. Také podle něj je "nebezpečné", aby pro všechny státy unie platila stejná pravidla.

"Letní slunovrat je nejdelším dnem v roce, tak máme spoustu času," řekl před jednáním eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn.

Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu svých bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů. I když se ministři financí nemusí dnes dohodnout, další váhání by mohlo oslabit důvěru trhů ve schopnost EU zvládnout problémy kolem bank a oživit ekonomický růst.

Zdroj: Reuters, ČTK, EU

Čtěte více

• Ministry financí eurozóny čeká další z diskusí o řeckém programu
  Ministry financí zemí eurozóny dnes čeká další z řady jednání o situaci kolem řeckého záchranného programu. Cílem je co nejdříve dokončit jeho druhou kontrolu, už nyní opožděnou. Jasno ale stále není především v otázce zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ministryně financí podporuje opětovné jmenování Powella do čela Fedu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová podporuje opětovné jmenování Jeroma Powella do čela centrální banky USA (Fed). Uvedla to na svém twitteru novinářka agentury Bloomberg Saleha Mohsinová. Funkční období Powella skončí v únoru.
• Ministryně financí Schillerová nevidí v navyšování sazeb řešení inflace
  Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
• Ministryně financí USA je přesvědčena, že Kongres schválí pomoc pro Ukrajinu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová je přesvědčená, že Kongres USA navzdory odporu některých republikánských zákonodárců schválí dodatečnou pomoc Ukrajině potřebnou pro její boj proti Rusku. Yellenová to uvedla dnes v Lucemburku po jednání takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, kterého se účastnila.
• Ministryně: Kvůli inflaci Polsko příští rok opět dvakrát zvýší minimální mzdu
  Polsko má v příštím roce kvůli vysoké inflaci v plánu dvakrát zvýšit minimální mzdu, stejně jako v roce letošním. Řekla to dnes ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. V Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta
  Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta, uvedla včera ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Potvrdila zároveň, že loni se ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o pět procent. Letošní růst přičítá zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu, informovala agentura Reuters. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země.
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzrostla téměř o pět procent
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny letos vzrostl téměř o pět procent. Na facebooku to dnes napsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země. Analytici upozorňují, že k růstu HDP také přispívá nízká srovnávací základna z loňského roku, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Žluté vesty snížily růst Francie o 0,2 procentního bodu
  Protivládní protesty hnutí žlutých vest od svého začátku snížily růst francouzské ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V médiích to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Demonstrace začaly v polovině loňského listopadu a odstartovalo je plánované zvýšení daně z pohonných hmot. Později protesty přerostly v širší hnutí proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho hospodářským reformám.
• Ministři energetiky EU proberou, jak si poradit s omezením ruského plynu
  Ministři energetiky zemí Evropské unie budou dnes hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. Tématem mimořádné bruselské schůzky bude i strategie zaměřená na naplnění zásobníků před zimní topnou sezónou v době nejisté perspektivy energetických obchodů s Moskvou. Ministři by také měli vyjádřit názory svých vlád na možné ukončení odběru ruské ropy, které má být součástí dalšího balíku protiruských sankcí, žádné závazné rozhodnutí se však nečeká.
• Ministři EU pod vedením Stanjury proberou ruské sankce a schválí euro Chorvatsku
  Dopadům dosavadních protiruských sankcí či ekonomickým důsledkům odchodu od ruských energií se dnes budou věnovat ministři financí zemí Evropské unie na zasedání v Bruselu. Vůbec první ministerské jednání od začátku českého předsednictví Rady EU povede šéf české státní pokladny Zbyněk Stanjura. Ministři rovněž definitivně stvrdí zavedení eura v Chorvatsku.
• Ministři eurozóny budou jednat o pomoci Španělsku
  Ministři financí eurozóny se scházejí v kyperské metropoli Nikósie ke dvoudenním jednáním, na nichž budou...
• Ministři eurozóny nevyřešili řeckou krizi
  Ministři financí eurozóny ani na své včerejší večerní schůzce nevyřešili řeckou finanční krizi a v rokování...
• Ministři eurozóny se shodli na dokončení záchrany Řecka
  Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání dohodli ministři výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur (přes 380 miliard korun). Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po jednání řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.
• Ministři eurozóny se s Řeckem nedohodli
  Ministři financí eurozóny se nedokázali s Řeckem dohodnout na závěrečném prohlášení ani na...
• Ministři eurozóny upozornili na italský rozpočet
  Ministři financí zemí eurozóny dnes v souvislosti s plánem italské vlády na vysoký deficit upozorňovali, že pravidla musí platit pro všechny stejně. Několik z nich to uvedlo při příchodu na dnešní jednání euroskupiny v Lucemburku.
• Ministři eurozóny zatím Řecku neuvolní další část finanční pomoci
  Eurozóna na nadcházejícím zasedání ministrů financí v Bratislavě neuvolní Řecku další díl záchranného...
• Ministři EU se dohadují o plánu na oživení ekonomiky
  Ministři financí zemi Evropské unie by dnes měli přijít s koordinovaným a rozsáhlým plánem na podporu ekonomiky po koronavirové krizi. Před začátkem videokonference unijních ministrů to řekl šéf takzvané euroskupiny Mario Centeno, podle něhož musí EU doplnit již přijaté akutní kroky dalšími závazky, které poskytnou ekonomikám dostatek financí na budoucí obnovu. Zásadním tématem jednání je vydání společných dluhopisů eurozóny, na což ale mají státy používající společnou měnu rozdílné názory.
• Ministři EU se shodli na parametrech takzvaného rozpočtu eurozóny
  Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to dnes šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání. Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.
• Ministři financí budou jednat o Řecku
  O nové finanční pomoci pro zadlužené Řecko budou na dnešní mimořádné schůzce v Bruselu jednat...
• Ministři financí EU budou debatovat o reformě fiskálních pravidel
  Ministři financí Evropské unie budou dnes v Lucemburku jednat o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou už loni navrhla Evropská komise. Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat. Česko bude na jednání zastupovat ministr financí Zbyněk Stanjura.