Ministři eurozóny budou jednat o pomoci Španělsku

Ministři financí eurozóny se scházejí v kyperské metropoli Nikósie ke dvoudenním jednáním, na nichž budou mluvit zejména o podmínkách nepřímé finanční pomoci Španělsku ze strany Evropské centrální banky (ECB). Podle nizozemského listu Het Financieele Dagblaed vyjednává ECB s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o podpoře pro tuto zemi v možné sumě kolem 300 miliard eur. ECB později zprávu popřela.

ECB minulý týden představila plán potenciálně neomezených nákupů dluhopisů ohrožených zemí eura, mezi nimiž je na prvním místě právě Španělsko. To už dalo najevo, že bude na setkání v Nikósii jednat o podmínkách spojených s novým programem nákupu dluhopisů. ECB ale požaduje, aby příslušná země požádala o pomoc ze záchranných fondů eurozóny a plnila přísné podmínky.

ECB podle zdrojů nizozemského listu chce, aby plnění podmínek monitoroval MMF. "ECB pracuje na rámci pro nový plán nákupů státních dluhopisů, který zahrnuje přísné monitorování MMF," uvedl jeden ze zdrojů. MMF by určil konkrétní podmínky a podpora by měla formu záchranného programu fondu s trváním tří let a do výše maximálně 300 miliard eur.

O podrobnostech nyní podle listu jednají šéf ECB Mari Draghi, německý člen užšího vedení banky Jörg Asmussen a nejvyšší dva činitelé MMF Christine Lagardeová a David Lipton. Draghi a Lagardeová se mají zúčastnit i schůzky v Nikósii.

Mluvčí ECB ale popřela, že by vedení banky jednalo s MMF o záchranném balíku pro Španělsko. "Zpráva je nepodložená. Žádná jednání se nevedou. Bude na španělských orgánech, aby podaly příslušnou žádost," řekla mluvčí.

"Zásadní otázkou je ustavit podmínky, za nichž by mohla ECB intervenovat na sekundárních trzích (dluhopisů). Myslím, že právě to dnes uděláme, i když to bude v obecnější formě a ne v přímém vztahu ke Španělsku," řekl po příletu do Nikósie španělský ministr financí Luis de Guindos.

Zdroje ze španělské vlády podle agentury Reuters uvedly, že Madrid chce nejprve zhodnotit dopad plánu ECB na španělské úrokové sazby, než se rozhodne podat žádost o pomoc. Výnosy desetiletých španělských dluhopisů se po oznámení ECB poprvé od května propadly pod šest procent. V létě byly nad sedmi procenty, což je hranice, kterou investoři považují za dlouhodobě neudržitelnou a při níž byly nuceny požádat o pomoc Řecko, Portugalsko a Irsko.

Španělsko již požádalo EU o pomoc pro svůj bankovní sektor. Celkem má slíbeno pro tento účel až 100 miliard eur.

Zdroj: Reuters, ČTK, FT

Čtěte více

• Ministryně financí podporuje opětovné jmenování Powella do čela Fedu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová podporuje opětovné jmenování Jeroma Powella do čela centrální banky USA (Fed). Uvedla to na svém twitteru novinářka agentury Bloomberg Saleha Mohsinová. Funkční období Powella skončí v únoru.
• Ministryně financí Schillerová nevidí v navyšování sazeb řešení inflace
  Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
• Ministryně financí USA je přesvědčena, že Kongres schválí pomoc pro Ukrajinu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová je přesvědčená, že Kongres USA navzdory odporu některých republikánských zákonodárců schválí dodatečnou pomoc Ukrajině potřebnou pro její boj proti Rusku. Yellenová to uvedla dnes v Lucemburku po jednání takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, kterého se účastnila.
• Ministryně: Kvůli inflaci Polsko příští rok opět dvakrát zvýší minimální mzdu
  Polsko má v příštím roce kvůli vysoké inflaci v plánu dvakrát zvýšit minimální mzdu, stejně jako v roce letošním. Řekla to dnes ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. V Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta
  Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta, uvedla včera ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Potvrdila zároveň, že loni se ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o pět procent. Letošní růst přičítá zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu, informovala agentura Reuters. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země.
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzrostla téměř o pět procent
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny letos vzrostl téměř o pět procent. Na facebooku to dnes napsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země. Analytici upozorňují, že k růstu HDP také přispívá nízká srovnávací základna z loňského roku, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Žluté vesty snížily růst Francie o 0,2 procentního bodu
  Protivládní protesty hnutí žlutých vest od svého začátku snížily růst francouzské ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V médiích to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Demonstrace začaly v polovině loňského listopadu a odstartovalo je plánované zvýšení daně z pohonných hmot. Později protesty přerostly v širší hnutí proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho hospodářským reformám.
• Ministři energetiky EU proberou, jak si poradit s omezením ruského plynu
  Ministři energetiky zemí Evropské unie budou dnes hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. Tématem mimořádné bruselské schůzky bude i strategie zaměřená na naplnění zásobníků před zimní topnou sezónou v době nejisté perspektivy energetických obchodů s Moskvou. Ministři by také měli vyjádřit názory svých vlád na možné ukončení odběru ruské ropy, které má být součástí dalšího balíku protiruských sankcí, žádné závazné rozhodnutí se však nečeká.
• Ministři EU pod vedením Stanjury proberou ruské sankce a schválí euro Chorvatsku
  Dopadům dosavadních protiruských sankcí či ekonomickým důsledkům odchodu od ruských energií se dnes budou věnovat ministři financí zemí Evropské unie na zasedání v Bruselu. Vůbec první ministerské jednání od začátku českého předsednictví Rady EU povede šéf české státní pokladny Zbyněk Stanjura. Ministři rovněž definitivně stvrdí zavedení eura v Chorvatsku.
• Ministři EU připravují pravidla řešení bankovních krizí
  O pravidlech pro řešení bankovních krizí dnes v Lucemburku jednají ministři financí Evropské unie...
• Ministři eurozóny nevyřešili řeckou krizi
  Ministři financí eurozóny ani na své včerejší večerní schůzce nevyřešili řeckou finanční krizi a v rokování...
• Ministři eurozóny se shodli na dokončení záchrany Řecka
  Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání dohodli ministři výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur (přes 380 miliard korun). Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po jednání řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.
• Ministři eurozóny se s Řeckem nedohodli
  Ministři financí eurozóny se nedokázali s Řeckem dohodnout na závěrečném prohlášení ani na...
• Ministři eurozóny upozornili na italský rozpočet
  Ministři financí zemí eurozóny dnes v souvislosti s plánem italské vlády na vysoký deficit upozorňovali, že pravidla musí platit pro všechny stejně. Několik z nich to uvedlo při příchodu na dnešní jednání euroskupiny v Lucemburku.
• Ministři eurozóny zatím Řecku neuvolní další část finanční pomoci
  Eurozóna na nadcházejícím zasedání ministrů financí v Bratislavě neuvolní Řecku další díl záchranného...
• Ministři EU se dohadují o plánu na oživení ekonomiky
  Ministři financí zemi Evropské unie by dnes měli přijít s koordinovaným a rozsáhlým plánem na podporu ekonomiky po koronavirové krizi. Před začátkem videokonference unijních ministrů to řekl šéf takzvané euroskupiny Mario Centeno, podle něhož musí EU doplnit již přijaté akutní kroky dalšími závazky, které poskytnou ekonomikám dostatek financí na budoucí obnovu. Zásadním tématem jednání je vydání společných dluhopisů eurozóny, na což ale mají státy používající společnou měnu rozdílné názory.
• Ministři EU se shodli na parametrech takzvaného rozpočtu eurozóny
  Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to dnes šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání. Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.
• Ministři financí budou jednat o Řecku
  O nové finanční pomoci pro zadlužené Řecko budou na dnešní mimořádné schůzce v Bruselu jednat...
• Ministři financí EU budou debatovat o reformě fiskálních pravidel
  Ministři financí Evropské unie budou dnes v Lucemburku jednat o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou už loni navrhla Evropská komise. Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat. Česko bude na jednání zastupovat ministr financí Zbyněk Stanjura.
• Ministři financí EU budou diskutovat o SRM
  Rozšíření manévrovacího prostoru pro vyjednávání s europarlamentem o podobě klíčového prvku vznikající...