O pomoc zažádalo již pět zemí eurozóny

Ministři financí 17 zemí eurozóny se o víkendu dohodli na finanční pomoci Kypru, který se stal další zemí měnové unie žádající o záchranu před bankrotem. Tentokrát tak vynecháme cyklus vzdělávacích článků a podíváme se detailněji na tuto důležitou událost.

Podle Evropské unie (EU), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) by Kypr do května bez pomoci zkrachoval. Kypr se sice podílí na ekonomice eurozóny jen 0,2 procenta, nicméně kdyby se jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí (vzpomeňme si na propady evropské měny v létě 2010 nebo 2012).

Kypr se tak stane po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku dalším státem eurozóny, který pomoc dostane. O záchranu před bankrotem tak již zažádalo pět zemí eurozóny, důvody jsou ale odlišné. Pojďme se tedy podívat na hlavní problémy všech zemí eurozóny, které požádaly o finanční pomoc (řazeny chronologicky):

ŘECKO - O finanční pomoc požádalo EU a MMF poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur. Peníze jsou uvolňovány podle toho, jak vláda činí razantní škrty, které EU a MMF požaduje.

Do problémů Řecko dostala šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. Nedůvěru mezi investory zanechal i fakt, že se Řecko v minulosti přiznalo k falšování statistik a zamlčelo skutečnou výši rozpočtového schodku.

IRSKO - Finanční pomoc v objemu 85 miliard eur si Irsko vyjednalo od MMF a EU v listopadu 2010. Do problémů se dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala ji k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků. S krizí se ale irská ekonomika zatím vypořádává příznivě.

PORTUGALSKO - Země se v dubnu 2011 dohodla s EU a MMF na půjčce 78 miliard eur. Výměnou za to se nejchudší země západní Evropy, která nyní zažívá největší hospodářské problémy od 70. let minulého století, zavázala k úsporným opatřením. Do problémů Portugalsko dostalo vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Finanční situaci země ztížily také politické půtky kvůli úsporným opatřením.

ŠPANĚLSKO - Je největší zemí eurozóny, která byla nucena o pomoc požádat. Na rozdíl od ostatních by mělo 100 miliard eur, o které Španělsko zažádalo loni v červnu, směřovat pouze na tamní bankovní sektor. Záchrana bank má zemi pomoci zvládnout státní finance, aby nemusela žádat o pomoc pro celou ekonomiku. Vláda schválila plán bankovní reformy, jehož hlavní součástí je očištění bank od špatných úvěrů a toxických aktiv pomocí takzvané "špatné banky". Vytvoření této konsolidační instituce bylo pro EU podmínkou pro poskytnutí slíbené pomoci. Španělské banky doplatily na krizi na realitním trhu, která trvá od roku 2008, a díky níž mají ve svých úvěrových portfoliích značné objemy nesplácených úvěrů.

KYPR - Tamní vláda se rozhodla požádat EU o finanční pomoc loni v červnu (jednání ale dosud nikam nevedla). Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. O víkendu se ministři financí eurozóny dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur). Pomoc by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti a měla by pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty. Zároveň se na pomoci bude podílet i Mezinárodní měnový fond.

Podle dohody zvýší Kypr korporátní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere také jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta na nižší vklady. Předcházející pomoci Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly. Dnes by o tomto kontroverzním zdanění vkladů měl jednat kyperský parlament.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, EU, Wiki

Související články

Otázky a odpovědi kolem kyperské krize
Základní otázky a odpovědi kolem krize na Kypru, kterému hrozí bankrot. Tamní parlament v úterý odmítl...

Události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr
Události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr v názorném časovém sledu...

Euro prudce kleslo kvůli pomoci Kypru
Euro dnes prudce oslabilo kvůli obavám, že kontroverzní dohoda o pomoci Kypru by mohla znovu rozvířit...

Eurozóna se dohodla na pomoci Kypru
Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur se dnes časně ráno dohodli...

Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky a formální žádost by měla být předložena již brzy. Finančním trhům by se mělo alespoň krátkodobě/přechodně ulevit, i když bez konkrétních podmínek je na podrobné hodnocení zatím brzy. Podle analytiků si Evropa pouze kupuje čas na záchranu eura.

Čtěte více

• Nejdůležitější ekonomické události roku 2021
  Rok 2021 se blíží ke svému konci, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivňovaly vývoj na světových finančních trzích v tomto roce.
• Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2022
  Rok 2022 byl plný velmi důležitých událostí ve světové ekonomice a v dnešním každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na kompletně všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – krok za krokem jak události přicházely na trhy.
• Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2023
  V tomto každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – den za dnem jak události přicházely na trhy.
• Největší burzovní krach v dějinách nastal před 90 lety
  Krach na newyorské burze (též zvaný Černý čtvrtek) 24. října 1929 byl největší burzovní krach v dějinách a právě dnes je tomu přesně 90 let. V dnešním vzdělávacím článku se ohlédneme do minulosti a podíváme se na tuto důležitou historickou událost blíže. Zároveň nebude chybět výběr všech nejvýznamnějších světových hospodářských krizí.
• Obchodujte jako Warren Buffett
  Řada zkušených i méně zkušených traderů si je v dnešní době velmi dobře vědoma toho, že předpovídání cenových pohybů s pomocí technické analýzy je čím dál tím více složitější, čímž se samozřejmě snižuje i validita interpretací těchto analýz. Mnoho odborných studií, jež byly vypracovány akademickými odborníky, dokonce hovoří o tom, že v případě předpovídání cenových pohybů prostřednictvím technických analýz vždy sehrává důležitou roli náhoda a tudíž podle těchto studií nelze takto cenové pohyby nikdy jasně předpovídat. Ačkoliv se může zdát, že je možné v krátkodobém horizontu s pomocí metody Price Action cenové pohyby předpovídat, tak po relativně jednoduché analýze několikaměsíčního období grafu lze dojít k závěru, že nelze cenové pohyby ani tímto způsobem jasně předpovídat, jelikož se na trzích vyskytují síly (např.: zásahy centrálních bank, politické zásahy, nákupy a prodeje velkých hráčů atd.), které mohou značně ovlivňovat vývoj cenových pohybů.
• Ohlédnutí za rokem 2011
  Nejdůležitější pro vývoj na finančních trzích v průběhu roku 2011 byla, stejně jako v roce 2010, evropská dluhová krize a události s ní přímo spojené. Především tedy šíření krize z periferních států eurozóny do samého jádra, žádosti o finanční pomoc a postupné snižování ratingu mnoha zemí.
• Ohlédnutí za rokem 2013
  První týdny roku 2013 se nesly ve znamení výprodeje amerického dolaru (USD) poté, co 12. prosince 2012 zvýšila...
• Ohlédnutí za rokem 2014
  V dnešním předvánočním článku si tradičně shrneme zásadní události, které ovlivňovaly vývoj na měnových trzích v uplynulém roce.
• Ohlédnutí za rokem 2015
  Rok 2015 by se dal nazvat rokem silného dolaru. Americký dolar během prvního čtvrtletí pokračoval ve své spanilé jízdě z loňska a během zbytku letošního roku nabrané zisky udržel. Žádná velká korekce se nekonala a i díky slušnému ekonomickému růstu a podpory centrální banky zůstal USD silný.
• Ohlédnutí za rokem 2021 - Forex, komodity, akcie, indexy a kryptoměny
  Shrnutí roku 2021 pohledem forexového, komoditního, akciového a kryptoměnového trhu od profesionálního tradera Patrika Urbana z týmu FXstreet.cz. V tomto videokomentáři se ohlédneme za uplynulým rokem a podíváme se na vývoj hlavních i křížových měnových párů na forexu a také na oblíbené komodity, akciové indexy a kryptoměny. Podívejte se na nejdůležitější události a obchodní příležitosti roku 2021!
• Otázky a odpovědi kolem ČNB a Fedu
  Intervence České národní banky (ČNB) vyvolaly v českých médiích bouřlivé diskuze. V zahraničí je zase alfou a omegou možný začátek konce kvantitativního uvolňování (QE) v USA. Analytik FXstreet.cz, Tomáš Raputa, odpovídal na otázky související s budoucím vývojem těchto nástrojů, které jsou největšími impulsy pro kurzy měnových párů EUR/CZK a EUR/USD.
• Otázky a odpovědi kolem kvantitativního uvolňování
  Americká centrální banka (Fed) v minulém týdnu přistoupila k třetí vlně takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky (QE3), jehož prostřednictvím hodlá podpořit ekonomiku a trh práce. Jedná se o jednu z nejdůležitějších událostí letošního roku, která se na finančním trhu udála. Na Forexu se QE3 projevilo/projeví silným poklesem amerického dolaru (USD). Nová opatření Fedu totiž dolaru škodí, protože snižují jeho hodnotu. Fed za účelem nákupu hypotečních cenných papírů musí vytvářet (tisknout) nové peníze, které nejsou ničím kryty. Proto jsme dnes připravili článek, který dává odpovědi na základní otázky kolem QE3 a dopadů tohoto opatření.
• Otázky k aktuálnímu dění na finančních trzích
  Vzhledem k tomu, že nám čtenáři FXstreet.cz každý den zasílají nejrůznější dotazy na současné rozkolísané trhy, tak jsme se rozhodli na ty nejčastější odpovědět veřejně v tomto článku, který je veden jako rozhovor s Patrikem Urbanem.
• Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
  Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
• QE, LTRO, OMT – s čím centrální banky ještě přijdou?
  S vyostřením finanční krize let 2008-09 a následné nemožnosti snížit úrokové sazby pod nulovou hranici musely centrální banky přijít s nápadem, jak stabilizovat finanční systém a zároveň ekonomiky poslat zpět na růstovou dráhu.
• Rok 2010 nejen na měnových trzích: fundamentální ohlédnutí
  Rok 2010 byl na finančních trzích rokem plným nejistoty a vysoké volatility. Faktorů, které ovlivňovaly dění na trhu bylo samozřejmě mnoho. V zájmu výrazného zjednodušení však můžeme říci, že hlavními prvky, na které trhy reagovaly, byly evropská dluhová krize a očekávání druhého kola kvantitativního uvolňování v USA.
• Rok 2019 byl v režii Fedu
  Před vánočními svátky se tradičně podíváme na vývoj trhů za uplynulých 12 měsíců. Před rokem touto dobou se propadaly akcie i ropa a zdálo se, že další krize je na spadnutí. Žádné globální recese jsme se ale ani přes řadu varovných signálů nedočkali, byť zavedení vysokých cel mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nebo inverze americké výnosové křivky by k tomu vybízely.
• Rok 2022: Shrnutí vývoje na finančních trzích
  Do roku 2022 jsme vstupovali na vlně euforie. Obavy z dalších pandemických lockdownů se výrazně snížily po rozšíření méně smrtelné varianty omikron a problémy v dodavatelských řetězcích začaly ustupovat. Akcie, kryptoměny i nemovitosti se obchodovaly na historických maximech po úžasné dvouleté rally tažené penězi z vrtulníků, kvantitativním uvolňováním a nulovými úroky. Obavy ze skončení této bombastické párty byly na místě, úrokové sazby již musely jít nevyhnutelně vzhůru a korekce na rizikových aktivech se dala čekat.
• Rok 2023 na finančních trzích
  Uplynulý rok si investoři užívali relativní zklidnění. Po covidu, čipové krizi, akutní fázi ukrajinské války a navazujícímu energetickému a inflačnímu šoku se za posledních 12 měsíců začal ekonomický i politický vývoj vracet blíže k normálu. Když přimhouříme oči nad Blízkým východem, dalo by se říct, že se 20. léta vrací do předcovidových „business as usual“.
• Scénář vývoje EUR/USD po řeckých volbách
  O víkendu se konají volby v Řecku, které mohou rozhodnout o osudu Evropy a společné evropské měny (EUR). Výsledek nedělního hlasování totiž může vést k odchodu Řecka z eurozóny, což by dle některých analytiků mohlo zapříčinit rozpad Evropské měnové unie (EMU).