Eurozóna se dohodla na pomoci Kypru

Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur se dnes časně ráno dohodli ministři financí zemí eurozóny. Po dlouhých jednáních to oznámil šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Kypr potřebuje miliardy eur k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Stane se tak po Řecku, Irsku a Portugalsku dalším státem eurozóny, který pomoc dostane.

Bylo dosaženo politické dohody s kyperskými představiteli o pomoci Kypru, uvedl po desetihodinovém jednání Dijsselbloem. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty.

Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodly na částce nejvýše deseti miliard.

Na pomoci se bude podílet i Mezinárodní měnový fond (MMF). Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. "Nějakou dobu to bude trvat," dodala.

Podle dohody zvýší Kypr korporátní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere také jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 miliardy eur.

Předcházející pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly. Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problémů podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země.

Způsob zavedení této daně je na Kypru. Kyperské úřady již nyní začaly přípravy na zavedení daně z vkladů a na to, aby předešly hromadnému vybírání vkladů. Během víkendu by měl být přijat příslušný zákon, který by měl vstoupit v platnost do úterý, až se po dni volna kyperské banky otevřou. Již nyní kyperské úřady podnikají kroky, aby na účtech zůstala příslušná daň, se zbytkem vkladu je prý možné volně nakládat.

Jednorázové zdanění vkladů prosazoval MMF, ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.

Dnes schválená pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc, dodal.

Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur za rok 2016 a snížit jeho úrok.

Německo a další země eurozóny dosud namítaly proti pomoci Kypru především kvůli podle nich nedostatečné transparentnosti kyperských bank, pomalé výměně daňových informací a kvůli podezření z praní špinavých peněz. Kypr je znám jako daňový ráj pro bohaté Rusy, takže je pravděpodobné, že zdanění vkladů se bude týkat z velké části také jich.

Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se ale jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.

Původně zvažovaná pomoc 17,5 miliardy eur se rovnala zhruba HDP země. Stejně tak by zvýšila státní dluh na 145 procent HDP, což by bývalo znemožnilo účast MMF na záchranném balíku, protože fond považuje tak vysoký dluh za neudržitelný.

Ministři financí eurozóny dnes také schválili prodloužení splatnosti půjček Irsku a Portugalsku, aby se letos mohly vrátit na finanční trhy. Technické podrobnosti vypracují odborníci MMF, EK a Evropské centrální banky. Prodloužení splatnosti musí schválit i ministři financí všech zemí EU, protože pomoc pocházela i ze záchranného fondu EFSM, na kterém se podílí všech 27 států EU.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Eurozóna prý asi prodlouží pomoc Řecku
  Představitelé eurozóny uvažují o dalším prodloužení záchranného programu pro Řecko, a to až o šest...
• Eurozóna prý potřebuje společný rozpočet
  Eurozóna by měla vytvořit společný rozpočet, aby si zvýšila schopnost odolávat ekonomickým šokům a aby byla...
• Eurozóna prý potřebuje vlastní rozpočet a bankovní unii
  Eurozóna potřebuje vlastní rozpočet, plnohodnotnou bankovní unii a více demokratické odpovědnosti ve svém rozhodování, aby odstranila sociálně-ekonomickou nerovnost, ze které těží populistická hnutí. Uvedl to dnes eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
• Eurozóna prý vydrží bankrot některého člena
  Eurozóna by měla podniknout kroky, které zajistí, že měnová unie vydrží platební neschopnost některé ze...
• Eurozóna přeceňuje své schopnosti v otázce Kypru
  Eurozóna přeceňuje svou schopnost udržet dluhovou krizi na Kypru pod kontrolou a zabránit jejímu rozšíření...
• Eurozóna rostla ve 4. čtvrtletí o 0,5 %
  Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí obnovila meziroční růst tempem 0,5 procenta a v mezičtvrtletním...
• Eurozóna rostla v 1Q pouze o 0,2 procenta
  Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí zpomalila růst na 0,2 procenta z tempa 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí...
• Eurozóna rozhodne o další tranši pro Řecko
  Pokud řečtí zákonodárci dnes schválí nový soubor úsporných opatření, sejdou se hned zítra zástupci eurozóny...
• Eurozóna rozhodne o pomoci Kypru do konce měsíce
  Dohody o udělení pomoci Kypru by mělo být dosaženo do konce března. V Bruselu se na tom včera večer...
• Eurozóna se dál zvolna zotavuje z krize
  Eurozóna se dál postupně zotavuje z následků vleklé finanční krize. Ukazuje to index aktivity ve službách...
• Eurozóna se dohodla na překlenovací půjčce
  Ministři financí zemí eurozóny se dnes dohodli na zásadách poskytnutí krátkodobé finanční pomoci pro Řecko ve...
• Eurozóna se dohodla: Řecko dostane 130 miliard eur
  Bez této podpory by zemi, kterou sužují masivní dluhy, hrozil neřízený bankrot.
• Eurozóna se chystá na řecký bankrot
  Napětí kolem řecké dluhové krize, jejíž další dějství ovlivní pondělní summit eurozóny, v pátek kulminovalo...
• Eurozóna se chystá posílit svůj záchranný fond
  Eurozóna se chystá posílit svůj permanentní záchranný fond.
• Eurozóna se na loňskou úroveň možná nevrátí před rokem 2022
  Ekonomika eurozóny zřejmě ve druhé polovině roku oživí, ale hrubý domácí produkt (HDP) se kvůli dopadům pandemie koronaviru zřejmě nevrátí na loňskou úroveň před rokem 2022. Ve svém dnes zveřejněném květnovém ekonomickém výhledu to uvedla Evropská centrální banka (ECB).
• Eurozóna se nečekaně vrátila do deflace
  Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta...
• Eurozóna se prý zatím nenachází na kraji obrovské krize
  Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji obrovské krize. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Velice nízké úrokové sazby podle něj způsobují to, že i výrazně zadlužené země jako třeba Itálie jsou schopné splácet své dluhy. ČR by měla využít toto prostředí nízkých sazeb k investování, dodal.
• Eurozóna se shodla na jednotném dohledu
  Evropští lídři se po složitých jednáních v noci na dnešek dohodli na vytvoření jednotného dohledového orgánu pro banky eurozóny.
• Eurozóna se stále ještě nedohodla
  Eurozóna se dnes po dvou dnech vyjednávání stále ještě nerozhodla, zda umožní hluboce zadluženému Řecku...
• Eurozóna se ve 2Q dostala z recese
  Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí rostla. Hrubý domácí produkt eurozóny vykázal proti...