Eurozóna se shodla na jednotném dohledu
Evropští lídři se po složitých jednáních v noci na dnešek dohodli na vytvoření jednotného dohledového orgánu pro banky eurozóny. Bankám by zároveň mělo být umožněno, že za určitých podmínek je bude možné rekapitalizovat přímo pomocí záchranného fondu eurozóny bez toho, aniž by tím zvyšovaly rozpočtový schodek dané země. Euro vůči americkému dolaru zareagovalo výrazným růstem.
Podle prohlášení eurozóny Evropská komise v brzké době představí to, jak by takový dohledový mechanismus měl vypadat. V textu lídři vyzvali, aby se členské země těmito návrhy zabývaly s naléhavostí do konce roku.
Až bude takovýto mechanismus existovat, a to včetně zapojení Evropské centrální banky, pak bude možná přímá rekapitalizace bank. Právě to byla v poslední době jednou ze sporných otázek, na níž se názory výrazně lišily.
Unijní prezident Herman Van Rompuy kolem půl páté ráno rovněž oznámil, že země plnící rozpočtová pravidla a politiky EU budou mít přístup k dočasnému záchrannému fondu eurozóny EFSF a trvalému fondu ESM kvůli podpoře svých vládních dluhopisů na finančních trzích.
"Otevíráme možnost pro země, které se dobře chovají, aby využívaly nástrojů finanční stability, aby ujistily trhy," řekl Van Rompuy. To by mělo přispět k navrácení stability na trhy s dluhopisy.
Španělsko s Itálií na summitu podmiňovaly svůj souhlas s takzvaným prorůstovým paktem, který počítá s nalitím zhruba 120 miliard eur na podporu růstu a tvorby pracovních míst, právě tím, že unie přistoupí k okamžitým krokům, které by měly zabránit spirálovitému nárůstů výdajů spjatých s obsluhou jejich dluhu.
Výnosy z dluhopisů obou těchto jihoevropských zemí, na které tvrdě doléhá současná dluhová krize, v poslední době výrazně narostly a hrozilo, že by třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny mohly být donuceny opustit kapitálové trhy.
Jednotný dohledový orgán, který by měl dohlížet na banky eurozóny, je jakýmsi prvním krokem ke vzniku evropské bankovní unie. Právě o ní se hovoří jako o jednom z nástrojů k řešení a předcházení současných potíží, které sužují převážně země eurozóny.
Například Česko k dosavadním vizím o této unii bylo poměrně chladné. Premiér Petr Nečas zdůrazňoval potřebu sledovat bedlivě debaty o změnách a dopadech, které by mohly přinést pro český bankovní dohled. Ministr financí Miroslav Kalousek opakovaně poznamenal, že se obává, že pokud se nezapojí všechny země EU, pak může být ohrožena existence jednotného finančního trhu. Současně dodal, že si myslí, že všechny země se nezapojí.
"Proces byl tvrdý, výsledek byl dobrý," řekl italský premiér Mario Monti, který byl jednou z ústředních postav nočních debat. Itálie ale podle něj v tuto chvíli nemá v úmyslu o mimořádnou podporu požádat.
Na základě současných dohod a pravidel o peníze ze záchranného fondu eurozóny mohou požádat vlády, které by je pak půjčily svým bankám. Jenže to může vést k negativním vlivům na některé jejich makroekonomické údaje, což může vystrašit investory. Ti následně chtějí více peněz za půjčky pro takové státy. Patrné to bylo právě i v případě Španělska, které před nedávnem požádalo o finanční pomoc pro své banky. Z dlouhodobého pohledu by výdaje, které Madrid má na obsluhu dluhu, zřejmě nebyly udržitelné.
Na zdlouhavém nočním jednání se hovořilo také o posílení ekonomické a měnové unie. Van Rompuy společně s Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a euroskupinou (ministři financí eurozóny) připravili zprávu, která kromě jiného vybízí k dalšímu posílení či prohloubení rozpočtových pravidel a ekonomických politik, zejména pak v eurozóně. Podobné úvahy jsou v EU tradičně velmi citlivé, protože by mohly zahrnovat i přenos pravomocí či kompetencí z národních metropolí do Bruselu.
Nyní se bude podle návrhů závěrů z dnes končící schůzky zkoumat, co je možné udělat v rámci současných unijních smluv a kvůli jakým opatřením by bylo smlouvy nutné měnit. Předběžná zpráva o tom by měla být předložena státníkům v říjnu a konečná do konce roku, píše se v návrzích závěrů, které se ale mohou ještě změnit.
Euro vůči americkému dolaru zareagovalo výrazným růstem až k úrovni 1,2626. Aktuálně se obchoduje v okolí 1,2587. Vývoj měnového páru EUR/USD zde:
Zdroj: EU, ČTK, FT, Reuters, Bloomberg, EUROPA.eu
Čtěte více
-
Eurozóna rozhodne o pomoci Kypru do konce měsíce
Dohody o udělení pomoci Kypru by mělo být dosaženo do konce března. V Bruselu se na tom včera večer... -
Eurozóna se dál zvolna zotavuje z krize
Eurozóna se dál postupně zotavuje z následků vleklé finanční krize. Ukazuje to index aktivity ve službách... -
Eurozóna se dohodla na pomoci Kypru
Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur se dnes časně ráno dohodli... -
Eurozóna se dohodla na překlenovací půjčce
Ministři financí zemí eurozóny se dnes dohodli na zásadách poskytnutí krátkodobé finanční pomoci pro Řecko ve... -
Eurozóna se dohodla: Řecko dostane 130 miliard eur
Bez této podpory by zemi, kterou sužují masivní dluhy, hrozil neřízený bankrot. -
Eurozóna se chystá na řecký bankrot
Napětí kolem řecké dluhové krize, jejíž další dějství ovlivní pondělní summit eurozóny, v pátek kulminovalo... -
Eurozóna se chystá posílit svůj záchranný fond
Eurozóna se chystá posílit svůj permanentní záchranný fond. -
Eurozóna se na loňskou úroveň možná nevrátí před rokem 2022
Ekonomika eurozóny zřejmě ve druhé polovině roku oživí, ale hrubý domácí produkt (HDP) se kvůli dopadům pandemie koronaviru zřejmě nevrátí na loňskou úroveň před rokem 2022. Ve svém dnes zveřejněném květnovém ekonomickém výhledu to uvedla Evropská centrální banka (ECB). -
Eurozóna se nečekaně vrátila do deflace
Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta... -
Eurozóna se prý zatím nenachází na kraji obrovské krize
Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji obrovské krize. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Velice nízké úrokové sazby podle něj způsobují to, že i výrazně zadlužené země jako třeba Itálie jsou schopné splácet své dluhy. ČR by měla využít toto prostředí nízkých sazeb k investování, dodal. -
Eurozóna se stále ještě nedohodla
Eurozóna se dnes po dvou dnech vyjednávání stále ještě nerozhodla, zda umožní hluboce zadluženému Řecku... -
Eurozóna se ve 2Q dostala z recese
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí rostla. Hrubý domácí produkt eurozóny vykázal proti... -
Eurozóna se vrátila do deflace
Eurozóna se v září vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,1 procenta, a zaznamenaly... -
Eurozóna se v únoru vrátila do deflace
Eurozóna se v únoru poprvé od loňského září dostala zpátky do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně... -
Eurozóna se zabývá řeckou žádostí
Ministři financí eurozóny dnes budou jednat o řecké žádosti o šestiměsíční prodloužení finanční pomoci... -
Eurozóna schválila další část pomoci Řecku
Zahraniční věřitelé uvolní Řecku další část slíbené finanční pomoci, která ovšem bude rozložena do více splátek... -
Eurozóna schválila další možnosti posílení EFSF
Ministři financí eurozóny včera rozhodli o uvolnění tranše pomoci 8 miliard eur Řecku. -
Eurozóna schválila další pomoc pro Portugalce
Ministři financí eurozóny se včera večer podle očekávání dohodli, že by Portugalsko mělo získat další část... -
Eurozóna schválila nové půjčky pro Řecko
Představitelé eurozóny dnes schválili vyplacení nových půjček Řecku ve výši 6,7 miliardy eur (170,5 miliardy Kč) v rámci stávajícího záchranného úvěru. Oznámil to Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Rozhodnutí potvrzuje politickou dohodu z počátku března a Aténám pomůže vytvořit hotovostní rezervu, která by zemi pomohla plně se vrátit na mezinárodní finanční trhy poté, co v srpnu skončí záchranný program. Jeho celková hodnota dosáhla 86 miliard eur, informovala agentura Reuters. -
Eurozóna schválila nový záchranný plán pro Řecko
Představitelé států eurozóny včera na summitu schválili nový záchranný plán pro zadlužené Řecko.