Inflace výhledově

23.09.2020 Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání základní sazby na stávající úrovni, tedy 0,25 %. Tento výsledek je v souladu s naším i tržním předpokladem. Diskontní sazba zůstává na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. Na konkrétní zdůvodnění dnešního rozhodnutí si budeme muset počkat do tiskové konference, ohlášené na 15:45. Od posledního zasedání ČNB v srpnu ekonomická data ukazují, že ekonomické oživení je stále v běhu. Meziroční pokles HDP o 11 % v druhém čtvrtletí byl menší než 12% pokles odhadovaný ČNB. To utvrzuje centrální bankéře v názoru, že dosavadní uvolnění měnové politiky bylo dostatečné. Inflace se vyvíjí víceméně v souladu s prognózou ČNB. V srpnu inflace v meziročním srovnání zpomalila na 3,3 % oproti ČNB očekávanými 3,2 %. Inflace zůstává zvýšená především kvůli neměnovým položkám. V souladu s prognózou ČNB však očekáváme její postupné zpomalování. Pro tento vývoj je důležité, že jádrová inflace již vykazuje zmírnění tempa růstu a výhledově bude pravděpodobně dále klesat. V souhrnu tak aktuální inflace výrazně nad inflačním cílem ČNB není důvodem pro změnu nastavení základní úrokové sazby.

30.05.2023 „Meziroční HDP klesá a další vyhlídky nejsou zrovna nejlepší. Spotřebu domácností silně ovlivňují zvýšené výdaje zejména na základní potřeby spojené s bydlením a jídlem, takže logicky méně utrácíme za zbytné věci. Naše peněženky by se ale výhledově s poklesem inflace mohly znovu naplnit. Co nás ale netěší, je pohled do Německa, kde nejsou čísla úplně pozitivní. Tamní HDP mezikvartálně pokleslo, a náš západní soused se tak dostal do technické recese. Je přitom známo, že naše hospodářství do jisté míry kopíruje vývoj v Německu. Výhled tedy stále není příznivý.“

10.02.2021 Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.

10.12.2020 Dnešek odstartujeme údajem o tuzemské inflaci za listopad. Očekáváme, že inflace pokračovala v postupném zpomalování, konkrétně z říjnových 2,9 % na 2,8 % meziročně. Poslední šetření cen potravin indikuje mírnější zdražení oproti říjnu. Nicméně v meziročním srovnání by ceny potravin měly nadále působit ve směru snižování dynamiky inflace. Ceny pohonných hmot by měly zhruba stagnovat, i když výhledově očekáváme, že jejich meziroční pokles bude odeznívat. Jádrová inflace setrvala v posledních měsících zvýšená (okolo 3,7 % y/y), a byla tak tahounem růstu cen. Od listopadového vývoje neočekáváme její výraznější snížení. Citelnější pokles jádrové inflace předpokládáme až v příštím roce, kdy se projeví oslabená poptávka vlivem koronaviru a posilující koruna.

17.12.2020 Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, repo sazba tedy zůstává na úrovni 0,25 %, což je plně v souladu s očekáváním finančního trhu.

22.01.2021 Včerejší zasedání evropské centrální banky potvrdilo očekávaný průběh. Sazby byly ponechány beze změny a opět bylo zdůrazněno, že výhodné podmínky financování vydrží i v delším časovém horizontu. Prezidentka ECB Lagarde upozornila, že vzhledem k aktuálnímu pandemickému vývoji je ekonomický výhled z krátkodobého pohledu zatížen riziky. Nicméně na druhé straně konstatovala očekáváný nástup oživení v průběhu roku. Inflační tlaky by měly dle ECB setrvat i nadále nízké v důsledku snížené poptávky, nízké mzdové dynamiky a silnějšímu euru. Nicméně výhledově lze během roku očekávat zesílení tempa inflace, což je v souladu i s naším výhledem. V roce 2021 očekáváme, že inflace v eurozóně dosáhne 1,1 %.

27.03.2023 Finanční trh bude muset absorbovat řadu dat z různých oblastí. Z reálné ekonomiky dorazí data o inflaci v eurozóně. Chybět nebudou ani důležité výhledové indikátory jako německý Ifo index. V Praze rozhodne o úrokových sazbách ČNB a v závěru týdne ČSÚ zveřejní finální odhad HDP v 4Q22. Kromě čísel z ekonomiky investoři nadále vyhodnocují riziko bankovní krize. Centrální banky reagovaly rychle a dělají co mohou, aby problém likvidity zastavily a nenechaly ho přejít v problém solventnosti. V tomto týdnu jsou v plánu proslovy několika představitelů Fedu. V neposlední řadě trh čelí zintenzivnění geopolitických rizik s přesunem ruských taktických jaderných zbraní do Běloruska.

10.11.2022 Je tu den, kdy vyjde jedna z klíčových statistik - americká inflace za říjen. Trhy dosud nervózně reagovaly na firemní výsledky, americké volby či kryptoměny a jejich pohyb naznačuje i růst strachu z recese. Před dnešními daty to vypadá spíše na převahu pesimismu, takže nižší inflace má šanci sentiment citelně vylepšit.

03.11.2021 Středa přinese několik zajímavých makročísel, ale hlavní slovo bude mít večer Fed. V průběhu dne můžeme čekat report ADP ukazující tempo nabírání pracovníků v amerických firmách. Odhadovaných 400 tis. by byl slabší výsledek než před měsícem, ale stále v souladu s pokračujícími oživením trhu práce. Klíčová budou v tomto smyslu vládní data v pátek. Index ISM ze služeb v USA by podobně jako obdobný průmyslový index měl zůstat vysoko díky poptávce, aktivitě i protahujícím se dodávkám. Sektor sice také musí čelit problémům se vstupy a cenami, ale o poznání méně než ten průmyslový.

13.12.2012 Měnová politika a ekonomický výhled Fedu Americká centrální banka (Fed) včera oznámila, že po&sca...