Ministr: Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky

Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky (EDB). Na facebooku to dnes napsal maďarský ministr zahraniční Péter Szijjártó, který je na návštěvě Kazachstánu. Země by se tak stala prvním členským státem Evropské unie, který by se připojil k této organizaci, která sídlí v Moskvě a kterou tvoří Rusko s dalšími pěti bývalými státy Sovětského svazu. Podle ministra tak Budapešť získá nové zdroje financování pro aktivity svých firem v Asii. Krok je součástí snahy vlády Viktora Orbána posílit východní vazby a vztahy s Čínou, uvedla agentura Reuters.

EDB založilo v roce 2006 Rusko a Kazachstán. Banka si klade za cíl podporovat v členských zemích ekonomický růst, upevňovat mezi nimi obchodní vazby a podporovat euroasijskou integraci prostřednictvím investic.

"Záměrem toho (připojení k EDB) je otevřít nové možnosti financování pro maďarské firmy a pomoci jim být ještě úspěšnější na euroasijských trzích," řekl Szijjártó. Dodal také, že maďarská státní banka Eximbank zřídí úvěrový rámec ve výši 170 milionů dolarů (3,8 miliardy Kč) na posílení obchodních vztahů s Kazachstánem.

Maďarsko už je členem Mezinárodní investiční banky (MIB), kterou také vede Rusko a kterou založily někdejší socialistické státy. Členem této instituce je i Česká republika, která ale zvažuje, že z ní vystoupí. Podle kritiků je banka jedním z nástrojů k prosazování ruských zájmů. Hlavní sídlo banky se v roce 2019 přesunulo z Moskvy do Budapešti, což vyvolalo kritiku západních spojenců Maďarska.

Maďarsko posiluje také vztahy s Čínou, která buduje železniční spojení mezi Budapeští a Bělehradem. Stavba je součástí čínského projektu One Belt One Road (nová Hedvábná stezka), který má čínským firmám otevřít nové zahraniční trhy.

Peking také plánuje otevřít v maďarské metropoli velký univerzitní kampus, který by se stal první unijní pobočkou univerzity Fudan, která má sídlo v Šanghaji. Agentura Reuters uvádí s odkazem na maďarský investigativní web Direkt36, že Čína kampus bude financovat úvěrem za více než 450 miliard forintů (32,4 miliardy Kč). Maďarsko přispěje 100 miliardami forintů, uvádí Direkt36 a dodává, že náklady na kampus budou vyšší než celková roční částka, jakou vláda v roce 2019 poskytla vysokým školám. Maďarsko v minulosti přimělo k odchodu z Budapešti do Vídně mezinárodní univerzitu, kterou založil miliardář a filantrop maďarského původu George Soros.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ministr financí: Růst cen potravin ve Francii začal v červenci polevovat
  Růst cen potravin začal ve Francii tento měsíc polevovat a v příštích týdnech by tento trend měl zrychlit. V televizi BFM to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že v potravinářském průmyslu je stále čtyři nebo pět velkých hráčů, kteří nesplnili požadavek vlády na snížení cen. Jejich jména nezveřejnil, pohrozil ale, že pokud požadavek nesplní, názvy těchto firem zveřejní do příštího týdne.
• Ministr financí USA vyzval Čínu k uvolnění kurzu jüanu
  Americký ministr financí Timothy Geithner dnes vyzval Čínu, aby uvolnila kurz jüanu a nechala...
• Ministr financí USA zvažuje návštěvu Číny
  Americký ministr financí Steven Mnuchin zvažuje návštěvu Číny, jejíž obchodní vztahy se Spojenými státy jsou v posledních týdnech napjaté v souvislosti s celními opatřeními Washigntonu. Mnuchin to včera oznámil během pokračujícího zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Jeho návštěva by mohla pomoci rozptýlit vzájemné napětí, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Francie se s USA dohodla na postupu k digitální dani
  Francie se dohodla se Spojenými státy na postupu, jak vyřešit zdanění digitální ekonomiky. V Davosu to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. Digitální daň ve Francii platí už od loňska, ve středu se ale Paříž a Washington dohodly na příměří.
• Ministr: Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945
  Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl dnes ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.
• Ministr: Francouzská ekonomika bude na předpandemické úrovni v 1. pololetí 2022
  Hospodářská aktivita Francie se vrátí na úroveň před pandemií v prvním pololetí příštího roku. Řekl to dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Potvrdil zároveň, že druhá největší ekonomika Evropské unie letos vzroste o pět procent.
• Ministr: Francouzská ekonomika po zrušení omezení rychle poroste
  Francouzská ekonomika se po zrušení protikoronavirových omezení rychle vzpamatuje a mohla by touto svou schopností překvapit zbytek eurozóny. Televizní stanici France 2 to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau pak dnes v rozhlasové stanici Franceinfo uvedl, že ekonomika by letos měla přidat pět procent, což by znamenalo nejprudší oživení za 50 let.
• Ministr hospodářství SRN snížil odhad růstu letošního HDP na 2,6 procenta
  Růst německého hospodářství bude v letošním roce pomalejší, než se očekávalo, činit bude 2,6 místo předpokládaných 3,5 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Zároveň řekl, že v nadcházejícím roce počítá s výraznějším oživením, a to ve výši 4,1 procenta. Doposud ministerstvo hospodářství počítalo pro rok 2022 s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta.
• Ministr: Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud zohlední jeho připomínky
  Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud se zohlední jeho připomínky. Ministr financí Paschal Donohoe to řekl irské stanici RTE. Země dosud těžila ze své nízké podnikové daně, která nalákala mnoho nadnárodních společností, aby si vytvořily své evropské centrály právě v Irsku. Odmítala se proto připojit k dohodě o globální korporátní dani, jak ji navrhuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kterou už podepsalo přes 130 zemí.
• Ministr: Maďarská ekonomika ve 3Q téměř nerostla
  Růst maďarské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání blíží nule, varoval dnes maďarský ministr hospodářství Márton Nagy. Zdůvodnil to stagnací ekonomiky v Německu, které je pro Maďarsko největším exportním trhem. Podle agentury Bloomberg se tak ukazuje, že hospodářský pokles Maďarska je hlubší, než se předpokládalo. Nagy zopakoval, že vláda příští rok odhaduje růst ekonomiky na tři až čtyři procenta, což je podle něj konzervativní odhad.
• Ministr: Německá ekonomika může klesnout víc než v roce 2009
  Německá ekonomika by kvůli krizi způsobené šířením koronaviru letos mohla vykázat ještě hlubší propad než v letech 2008 a 2009, tedy za minulé finanční krize. Řekl to dnes německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Před jedenácti lety německé hospodářství zaznamenalo propad o 5,7 procenta.
• Ministr: Německo dosáhne stavu před krizí ve druhé půli roku 2022
  Německá ekonomika by měla dosáhnout předkrizové úrovně ve druhé polovině roku 2022. Dnes to jako svůj cíl označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Ministr: Německo se nemůže rychle odpojit od ruských energetických surovin
  Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V nočním pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv.
• Ministr: Opatření proti koronaviru už Francii stála 450 mld. eur
  Opatření na ochranu ekonomiky před dopady koronavirové krize už Francii stála 450 miliard eur (12,3 bilionu Kč), což odpovídá 20 procentům hrubého domácího produktu (HDP) země. Televizi BFM to dnes řekl ministr financí Bruno Le Maire. Zároveň se vyslovil pro odklad letních výprodejů jako pomoc obchodníkům, kteří byli řadu týdnů bez tržeb.
• Ministr Oreškin: Dohoda s OPEC poškozuje ruskou ekonomiku
  Hospodářský růst Ruska byl v říjnu negativně ovlivněn dohodou předních producentů ropy o omezování těžby. Prohlásil to dnes ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Oreškin. Z úst vysokého ruského politika zaznělo takové hodnocení dohody poprvé, napsala agentura Reuters.
• Ministr: Propad HDP Itálie může být horší než avizovaných osm procent
  Letošní propad hrubého domácího produktu (HDP) Itálie může být výraznější než osm procent, jak v současnosti předpokládá vláda. Na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs to dnes podle agentury Reuters řekl italský ministr financí Roberto Gualtieri.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Rozpočtový deficit Ruska za letošek bude kolem 1,5 procenta HDP
  Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo.
• Ministr: Ruská ekonomika bude na úrovni před krizí do roka
  Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu (HDP) pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Ministr: Rusko může kvůli levné ropě přijít o tři biliony rublů
  Vzhledem k propadu cen ropy na světových trzích by příjmy ruského rozpočtu z prodeje ropy a plynu letos mohly být nižší asi o tři biliony rublů (951 miliard Kč). Odhadl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Podle něj ale země má dostatek rezerv, aby výpadek pokryla.