Propad daňových příjmů
Joe Biden prezidentem: Top 10 politických priorit
26.01.2021 Nedávný nástup 46. prezidenta Spojených států amerických Joe Bidena do úřadu znamená konec Trumpovy neotřelé čtyřleté vlády a přináší výraznou změnu prezidentského stylu a možná dokonce naprostý obrat v politice, kterou Trumpova éra v některých oblastech nastolila. Tento příspěvek se věnuje deseti největším politickým prioritám nastupující Bidenovy administrativy, pěti domácím a pěti zahraničním. Letošní rok totiž bude ve znamení nestálosti a proměnlivosti, zvlášť až se konečně vymaníme z covidové pandemie.
Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?
09.07.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.
Rozbřesk: Německo versus Slovensko - čí poptávka pomáhá Česku nejvíce
22.06.2020 Investoři na trzích věří, že vlády dělají pro restart ekonomiky velké věci. A mají částečně pravdu. Deficity veřejných financí v největších evropských ekonomikách, podobně jako v Česku, se mohou letos pohybovat okolo 10 % HDP. Problém je, že za velkou částí deficitů bude stát čistě propad daňových příjmů nebo opatření udržující dočasně “nezaměstnané zaměstnance” v práci - chytřejší dávky v nezaměstnanosti.
Německo očekává propad daňových příjmů téměř o 100 miliard eur
14.05.2020 Německo očekává, že daňové příjmy státu, spolkových zemí a měst kvůli koronaviru letos proti původnímu odhadu klesnou téměř o 100 miliard eur (2,76 bilionu Kč). Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedl ministr financí Olaf Scholz, podle něhož se daňové příjmy ještě nikdy neodhadovaly tak těžko, jako právě za současné situace.
Další články k tématu Propad daňových příjmů
Španělsko podpoří oživování ekonomiky
22.06.2014 Španělská vláda představila daňovou reformu, s jejíž pomocí chce urychlit oživování ekonomiky z dlouhé recese...
Komentář Raiffeisenbank: Deficit rozpočtu nabírá tempo
04.05.2020 Český státní rozpočet vykázal za první čtyři měsíce roku deficit na úrovni 93,8 mld. Kč. Překonal tak i dosud nejhorší výsledek z roku 2010, kdy vlivem světové ekonomické krize dosáhl „jen“ 78 mld. Kč. Pod tíhou ekonomických restrikcí, které si vynutila koronavirová pandemie, česká vláda opět přehodnotila svůj výhled na hospodaření za celý letošní rok. Z původně plánovaného deficitu na úrovni 40 mld. Kč se v březnu stalo 200 mld. Kč a nově pak rovnou 300 mld. Kč. S ohledem na dosavadní vývoj se nabízí otázka, zda nebude nutné přistoupit i k další revizi. Kromě nevyhnutelného propadu příjmů, které stojí a padají s výkonem aktuálně hibernované ekonomiky, si vládní protikrizová opatření vyžádají i citelný nárůst výdajů. Mnoho z nich, jako například ošetřovné, podpora OSVČ či kurzarbeit jsou navíc dále prodlužovány, a k nim přibývají návrhy nové, jako jsou příspěvky na úhradu fixních nákladů zavřených provozoven.
Rakousko letos plánuje rozpočtový deficit 9,5 procenta HDP
14.10.2020 Rakousko plánuje kvůli pandemii na letošní rok deficit rozpočtu 9,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pod limit tří procent, který stanovují rozpočtová pravidla Evropské unie, se má schodek vrátit v roce 2023. Vyplývá to z návrhu, který dnes představil ministr financí Gernot Blümel. Je to mnohem horší plán, než s jakým počítá na letošní rok česká vláda, a zhruba v souladu s tím, co na letošek chystá Slovensko.
EK zmírnila odhad letošního propadu české ekonomiky
05.11.2020 České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Uvedla to dnes Evropská komise (EK). Ta ve své makroekonomické prognóze naopak zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než komise předpovídala v létě.
Rozpočtový deficit mocně finišuje
01.12.2020 Po několika poměrně nadějných měsících, kdy se rozpočet vzhledem k okolnostem vyvíjel spíše nečekaně dobře, přichází vystřízlivění. Do konce listopadu narostl nepoměr mezi výdaji a příjmy státu na 341,5 mld. Kč, což oproti předchozímu měsíci představuje skok o úctyhodných 67,5 miliardy. Netřeba asi dodávat, že se jedná o tuzemský rekord. I přesto se zdá být zřejmé, že ačkoliv původně schválený deficit ve výši 500 mld. Kč ještě ani nepočítal s druhou vlnou pandemie, která nakonec dorazila, bude jeho rámec dostatečný i na její pokrytí a byl tak evidentně citelně nadsazený.
Rozbřesk: Schodek rozpočtu může být ještě vyšší, je správné, že si stát tvoří zásoby hotovosti
20.04.2020 Nový návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 300 miliard korun, ale ani to s vysokou pravděpodobností nebude konečná. Jenom výpadky daňových příjmů pravděpodobně dosáhnou stovek miliard korun a nová opatření také nebudou zadarmo. Na druhou stranu, je pochopitelné, že ministerstvo financí v tuto chvíli podobně jako většina hráčů na trhu jednoduše neví, jak velký bude celkový účet za pandemickou krizi. Je tedy dobře, že na trhu shání peníze “do zásoby”. Jen uplynulý týden ministerstvo na trzích sehnalo skoro 90 miliard korun a díky zrychlenému prodeji dluhopisů si tak od začátku roku půjčilo již přes čtvrt bilionu korun.
SRN bude mít do čtyř let o 74,1 mld. eur z daní méně
10.05.2019 Německá vláda bude mít do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu Kč) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Ukazuje to její prognóza, kterou včera v Berlíně představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) tak bude zřejmě muset lépe zvažovat některé své výdaje, pokud bude chtít nadále udržet vyrovnaný rozpočet.
Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2020 v ČR
14.12.2020 Oznámeno, že novým majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady bude od roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost ČEZ, majitel elektrárny, nevyužila do konce roku 2019 opci, aby prodej odvolala. V říjnu společnosti uvedly, že Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy převezme Počerady už 31. prosince 2020. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.
Forex trader Ondřej Hartman a jeho týdenní komentář (24.8.2020)
24.08.2020 V minulém týdnu nedošlo k aktivaci žádného obchodu podle mého týdenního komentáře. Trh totiž neprolomil žádnou mou vstupní S/R zónu a týden tak zůstal bez obchodu.
Související klíčová slova:
Daňové reformy | Alphabet | Dávky v nezaměstnanosti | EUR | Trend | Dow Jones Industrial | Statistiky | Aktiva | Obchodní aktivita | Pandemie | Snížení úrokových sazeb | Analýzy | EIA | Dluhopisy | Výdaje státního rozpočtu | Volatilita | CZK | Politická situace | Globální ekonomiky | Průmysl | Inflace | Centrální banky | Covid | Kongres | Turecko | Ropa Brent | Akciové trhy | Obchodní války | Odhodlání | Poptávka | Ekonomiky | Státní dluh | Vývoz ropy | Sociální sítě | Brent | Politika | Republikáni | Očekávání | Malé podniky | Blockchain | Růst | Itálie | Výpadky | EUR/CZK | MF | Koruna | Trh | Problémy | Index | Eura | Komise | S&P | Regulátoři | Unie | Investoři na trzích | Deficit | Česká koruna | Benzín | Členské státy | Fyzický trh s ropou | Koronavirová pandemie | Ropa | Ceny benzínu | USA | Volby | Joe Biden | Výdaje | Dow Jones | Spojené státy | Vývoj | Amazon | Riziko inflace | Facebook | Dopady pandemie | OSN | Další vývoj | Měnové politiky | Internetové monopoly | Investovat | Firmy | Nezávislost centrální banky | Distribuce | Fed | Technologický Nasdaq | Trhy | Rizika | Úspory | Riziková aktiva | Restart ekonomiky | Ministerstvo financí | Stabilita | Mzdy | FAANG | Zahraniční forex | Riziko | Emise | Citi | Šok | NATO | Veřejný sektor | Čína | Ceny | Financování | Recese | Války | Centrální banka | Předpovědi | Index DOW | Inflační cíl | Pracovní místa | Akciové trhy v USA | Koronavirové pandemie | ČNB | Demokraté | Huawei | Nasdaq Composite | Obchodování | Prezident | Státní rozpočet | Evropa | Nasdaq | Trump | Údaje | Eurodolar | Biden | Obchody | Snížení daní | Technologické firmy | Marže | Situace | Miliardy eur | Finanční systém | Dluhy | FOREX | HDP | Rozhodování | Dolar | Euro | Zdanění | Trhy v USA | Slovensko | ČTK | Stimuly | Americké firmy | Akcie | Očkování | Podniky | Američtí regulátoři | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Daně | Výsledky | Investice | Kapitalizace | Komunikace | Federální obchodní komise | Myšlenka | Zisky | Regulace | WHO | Sekundární trh | Daňové příjmy | Trh s ropou | Rusko | Úbytek | COVID-19 | Data z amerického trhu práce | Propouštění | Energie | Objem | Nálada | Příjmy | Technologické centrum | Ekonomické dopady | Finanční trhy | Vyšší mzdy | Monopoly | Trumpova administrativa | Krize | Turecký prezident | S&P 500 | QE | Cena | Německo | Apple | Zadlužení | Rozpočet | Tweety | Fiskální stimuly | Ekonomika | Práce | Úspěch | Banky | Netflix | Ministr financí | Fungování finančních trhů | Demokratické strany | Inflační tlaky | OPEC | Investoři | Objem ropy | Spotřebitelé | Index Dow Jones | Ropy | Propad | Americký dolar | ECB | ROCE | EU | Miliardy | Fúze | Banka | Tchaj-wan | Olaf Scholz | Ocenění
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | Obchodování | ČTK | Růst | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot