Trumpova cla by v Evropě poškodila nejvíce Německo, prohloubí zaostávání EU za USA, varuje Fitch Ratings

Čtěte více

• Trump opět hrozí Číně dalšími cly
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování okolo úrovní včerejších zavíracích cen. Index S&P 500 oslabuje o 0,1 %, Dow Jones prozatím hledá směr, kterým se vydat a technologický Nasdaq roste o 0,1 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejhůře vede průmyslovým podnikům (-1 %). Naopak vcelku vydařený začátek obchodování mají síťová odvětví, jejichž akcie rostou o 0,5 %. Od včerejšího dne se opět vyhrocuje situace ohledně obchodní války s Čínou. Skupina amerických senátorů se chystá uzákonit zákaz obchodování s čínským Huawei pro všechny americké společnosti. To by vedlo k porušení současného příměří, které bylo dojednáno na konci června na zasedání zemí G20 v Ósace. Aby toho nebylo málo, tak americký prezident Donald Trump opět pohrozil Číně zavedením cel na zbývající exporty ve výši 325 mld. USD. Stalo se tak po jeho komentáři, že k uzavření obchodní dohody vede ještě dlouhá cesta.
• Trump opět hrozí vyššími cly na čínské zboží
  Donald Trump na Twitteru oznámil plán zvýšit sazbu dovozních cel na čínské zboží v hodnotě 200 mld. USD z 10 % na 25 % s platností od tohoto pátku. Dále Trump „tweetnul“, že je připraven uvalit 25 % cla na zbývající čínské dovozy ve výši zhruba 300 mld. USD. Důvodem jeho rozhodnutí jsou údajně snahy Číny na přejednávání částí obchodní dohody.
• Trump opět šokuje, zavádí nová cla. Hraje vabank a nic jiného mu už nezbývá, čas je ovšem na straně Pekingu
  Americký prezident Donald Trump opět zaskočil trhy. Včera oznámil, že od 1. září uvalí další cla na čínský dovoz. Zatím jde „pouze“ o desetiprocentní dodatečné zatížení čínského dovozu v ročním objemu 300 miliard dolarů. Jenže se jedná o zboží, na něž dosud Trump svá cla neuvalil. Celkově tak bude od září jeho cly zatížen prakticky veškerý čínský import do USA.
• Trump opět zdůraznil hrozbu cel na čínské zboží
  Prezident Donald Trump podle všeho zůstává věrný své strategii uvalování cel na zahraniční zboží s cílem podpořit domácí průmysl a snížit obchodní deficit Spojených států. Nedávno naznačil možnost zavedení 25% cel na dovoz z Kanady a Mexika a dalších zvýšení cel na čínské produkty. Tento krok má za cíl posílit americkou výrobu a omezit závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích.
• Trump oslabil světové trhy, Babiš pražskou burzu
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování se ztrátami. Index Dow Jones oslabuje o 1,1 %, S&P 500 klesá o 1,2 % a technologický Nasdaq přichází o 1,3 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejhůře daří technologickým firmám (-1,5 %) a průmyslovým podnikům (-1,4 %). V zisku se podařilo otevřít pouze energetickým společnostem, jejichž akcie rostou o 0,4 %. Hlavním důvodem poklesů akciových indexů po celém světě je včerejší oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o plánu zvýšit sazbu dovozních cel na čínské zboží v hodnotě 200 mld. USD z 10 % na 25 % s platností od tohoto pátku. Současně také Trump pohrozil, že je připraven uvalit 25% cla na zbývající čínské dovozy ve výši 325 mld. USD. Důvodem jeho rozhodnutí jsou údajně snahy Číny na přejednávání částí obchodní dohody, což Trumpovi přijde nepřijatelné. Minulý týden se spekulovalo o možném ukončení jednání tento pátek, proto Trumpovy hrozby mohou být jen dodatečným napětím a stimulem k rychlejšímu uzavření obchodních jednání.
• Trumpova administrativa: Další bankéř od Goldmanů
  V úterý pozdě večer středoevropského času začala americká média spekulovat, že zvolený americký prezident Donald Trump si za svého ministra financí v nejbližší době vybere bývalého bankéře a filmového producenta Stevena Mnuchina. V průběhu volební kampaně se staral o její financování a Trumpa už od začátku vnitrostranických primárek podporoval.
• Trumpova administrativa se zavazuje prosazovat „reset“ ve WTO
  Trumpova administrativa bude usilovat o rozsáhlou novelizaci „zastaralých celních praktik“ ve Světové obchodní organizaci. Chce napravit roky neférového zacházení se spojenými státy.
• Trumpova administrativa stupňuje opatření proti Číně a zvyšuje hospodářské napětí
  Trumpova administrativa zintenzivnila opatření namířená proti Číně a zavedla řadu politik týkajících se investic, obchodu a dalších strategických odvětví, což zvyšuje pravděpodobnost zvýšeného napětí mezi Spojenými státy a jejich předním ekonomickým konkurentem.
• Trumpova administrativa zachovává omezení výroby společnosti Boeing ✈️
  Sean Duffy, kterého Trump jmenoval americkým ministrem dopravy, potvrdil, že Trumpova administrativa prozatím nezmění omezení výroby uložená společnosti Boeing, týkající se jejího vlajkového modelu letadla Boeing 737 MAX.
• Trumpova cla by Spojené státy vrátila do 30. let minulého století, střelila by USA do nohy. Nakonec by z nich totiž profitovaly jen tři z 50 států USA: Aljaška, Wyoming a Severní Dakota
  Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších prezidentských volbách v USA sice v posledních dnech poklesla, nicméně stále se pohybuje kolem 50 procent. Jen o něco nižší pravděpodobnost tak má zavedení cel, jaká Spojené státy nepamatují od 40. let minulého století. Trump totiž z dramaticky navýšených cel učinil v rámci předvolební kampaně středobod svých slibů v ekonomické oblasti. Samozřejmě, může jít jen o předvolební rétoriku, nicméně pravděpodobnost toho poměrně nízká. Mnohem spíše by Trump nová cla zaváděl. Argumentuje totiž soustavně, že cla povedou k masivní tvorbě pracovních míst v USA.
• Trumpova cla mohou způsobit zdražení benzínu v USA
  Prezident Donald Trump oznámil 3. března zavedení cel ve výši 25 % na dovoz z Kanady a Mexika, s výjimkou energetických produktů z Kanady, které budou zatíženy 10% clem. Tato cla, platná od 4. března, vyvolala obavy mezi americkými rafineriemi, které jsou závislé na dovozu ropy z těchto dvou zemí.
• Trumpova cla na EU poškodí nejvíce z unijních zemí Českou republiku. Připraví ji až o 200 miliard ročně a mohou ji přivést na pokraj recese, plyne ze studie Oxford Economics
  Americký prezident Donald Trump předevčírem zopakoval svoji hrozbu zavedení cel na dovoz z EU. Evropská unie podle něj vznikla proto, aby Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat. Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. To, že je schopen plošná cla zavádět bez ohlášení, prokázal Trump včera, kdy nečekaně oznámil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny. Dovoz z Číny tak bude v USA podléhat celkové celní sazbě už 33 procent.
• Trumpova cla na zboží z EU jsou varováním pro Česko a jeho plány s digitální daní
  Spojené státy zavedou odvetná cla na evropské zboží. Zatím však nejde o transatlantickou obchodní válku, byť její pravděpodobnost narůstá. Světová obchodní organizace povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z EU v objemu 7,5 miliardy dolarů ročního dovozu.
• Trumpova cla připraví běžnou českou rodinu o 91 000 Kč ročně, varuje Konfederace dánského průmyslu. Cla mají Česko spolu s Irskem poškodit vůbec nejvíce v EU
  Cla, jimiž ve své prezidentské kampani hrozí Donald Trump, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Vůbec nejtíživěji mají přitom cla dolehnout na ekonomiky České republiky a Irska. Po přepočtu na obyvatele bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 000 korun ročně. To vše plyne z říjnové studie Konfederace dánského průmyslu.
• Trumpova cla zvyšují cenu zlata a oslabují čínské ocelářské trhy
  Zavedení 25% cel na dovoz oceli a hliníku do USA prezidentem Donaldem Trumpem vyvolalo rekordní růst ceny zlata, protože investoři hledali bezpečné útočiště v obavách z eskalace obchodní války a inflace. Naopak akcie čínských ocelářských firem se dostaly pod tlak, zatímco některé země vyjednávají o možných výjimkách.
• Trumpova čtyři léta v Bílém domě prospěla ruskému dluhu, zatímco americké akcie jen „remizovaly“ s těmi čínskými. Wall Streetu ale obecně svědčila, hlavně technologickým akciím
  Dosavadní prezidentování Donalda Trumpa dnes prochází hlavní zatěžkávací zkouškou: bude znovuzvolen, či ne? Průzkumy se přiklánějí k záporné odpovědi. Co však víme jistě je, jak se Trumpova už takřka čtyři léta v Bílém domě promítla v ekonomice a na finančních trzích.
• Trumpova defenzivní taktika pokulhává
  Vypadá to, že Trumpova vláda trochu zaškobrtla o svou vlastní politiku, když najednou oznámila devadesátidenní výjimku ze svého zákazu výrobků Huawei. Stalo se tak poté, co americké technologické firmy prohlásily, že s firmou ukončí spolupráci.
• Trumpova dnešní nová cla dále Američany ochudí. Čínu mohou od jednání o smíru v celní válce odradit hongkongské bouře
  Dnešním dnem zavádí americká administrativa další sadu cel na čínské zboží. Tentokrát bude dodatečně zatížen čínský dovoz do USA v ročním objemu 110 miliard dolarů. Nová celní sazba na toto zboží činí patnáct procent. Oproti předešlým celním navýšením Trumpovy administrativy se toto liší v tom, že významně zatěžuje běžné spotřební zboží typu obuvi, oděvů nebo některých oblíbených technologických hraček jako Apple Watch.
• Trumpová dohoda s Čínou zatiaľ nič zásadné nerieši
  Minulý týždeň vo štvrtok a v piatok rokovali americký prezident Donald Trump s čínskym prezidentom Xi Jinpingom ohľadom dosiahnutia obchodnej dohody. Prezident Trump sa v piatok na sociálnej sieti vyjadril, že medzi oboma mocnosťami došlo k tzv. „prvej fáze obchodnej dohody“, ktorá by mala byť podpísaná na novembrovom samite v Čile. Aj keď prezident Trump v minulosti kritizoval čiastočnú možnosť dohody a vlastne povedal, že buď sa dosiahne finálna dohoda, alebo žiadna dohoda, blížiace sa prezidentské voľby na neho vyvíjajú tlak, čo môže byť jeden z dôvodov, prečo svoj postoj náhle zmenil a vydal sa cestou čiastočnej dohody.
• Trumpova energetická politika přináší nejistotu: cla a podpora domácí těžby ropy
  Ceny ropy v úterý oscilovaly mezi zisky a ztrátami, zatímco trhy zpracovávaly oznámení prezidenta Donalda Trumpa o možném zavedení cel na dovoz ropy z Kanady a Mexika a jeho plány na posílení domácí energetické produkce. Tyto kroky vyvolaly smíšené reakce a zvýšily nejistotu ohledně globálního trhu s energií.