Český veřejný dluh

17.06.2020 S mírnou nadsázkou lze říci, že Německo si pro boj s koronavirem půjčuje jedno celé Česko. Německá vláda dnes schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur. To je v přepočtu 5,8 bilionu korun, což je více, než kolik činil loňský hrubý domácí produkt České republiky – zhruba 5,7 bilionů.

23.07.2020 Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.

08.04.2020 V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.

30.03.2020 Kvůli koronaviru právě nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat v české ekonomice. Peníze se zkrátka přestaly v podstatné míře „točit“ ruku v ruce s tím, jak jsme podstatnou část ekonomiky „vypnuli“. „Vypnuli“ jsme jak firmy zdravé, tak nemocné. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty nemocné. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nemohla s ničím takovým počítat. Nemohla se na to připravit. Neměla žádný varovný signál, že se něco takového může blížit.

15.04.2020 Ministryně financí Alena Schillerová včera potvrdila, že stát zvažuje možnost „znárodňování“, tedy přechodného kapitálového vstupu do strategických podniků.

11.04.2020 V Česku se chystá znárodňování. Kdo by pomyslel, že takovou větu ještě někdy uslyší. Nyní něco takového připouštějí jak premiér Babiš, tak ministr průmyslu Havlíček. Mnohým Čechům se už jen při vyřčení slova „znárodnění“ dělá lehce nevolno – a vůbec nemusí jít o pamětníky Února 1948. Ne, nepropadáme se v čase. Zato se ekonomicky propadáme tak rychle, že vláda musí o takových věcech, jako je kapitálový vstup do některých firem, začít uvažovat. Je to nyní výstraha ekonomická, ne politická. Hrozí pakování třicátých let a tehdejší krize, nikoli let padesátých. Čekejme historicky bezpříkladné záchranné akce na mezinárodní úrovni, včetně takzvaného „shazování peněz z vrtulníku“. A dobře se na to připravme.

14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.

12.12.2018 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

20.08.2018 Nový týden začíná pozitivní zprávou o tom, že Řecko opouští záchranný program a může znovu zamířit na mezinárodní kapitálové trhy. V jaké kondici? Po dlouhé řadě škrtů, reforem a jednom oddlužení ze strany soukromých věřitelů, kteří odepsali dluhy za cca 100 mld. eur, aktuálně řecký celkový veřejný dluh dosahuje zhruba 323 mld. eur a odpovídá tak – podle údajů za první kvartál letošního roku – 180 % HDP. Většinu z této částky dnes tato země dluží ostatním členským zemím eurozóny, zatímco jen necelou jednu třetinu z této částky představují dluhopisy.

12.01.2025 Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení. Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox.