Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.

Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.

Aktuální odhady ČBA nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim, ani s opakováním plošných opatření proti šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených razantně zvyšoval. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.

Ekonomové bank sdružených v ČBA se shodli, že nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu nastal letos ve druhém čtvrtletí. Zároveň ale upozornili, že na úroveň roku 2019 se ekonomika vrátí nejdříve v roce 2022. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici vesměs očekávali letos růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.

Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou nyní podle ČBA závislé zejména na vývoji zahraniční poptávky a obnovení důvěry v ekonomiku. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí, uvedla dnes hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nezaměstnanost by měla v letošním i příštím roce stoupnout až na dvojnásobek předkrizové úrovně, ale i tak by měla mít ČR nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. "Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve až ve druhé polovině příštího roku," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Dopady vládních opatření proti šíření koronaviru se podle ČBA týkaly letos zejména soukromých investice a exportů. Pokles soukromých investic analytici odhadují meziročně o 15,7 procent, a meziroční pokles exportu o zhruba 12 procent. Soukromá spotřeba by měla být mimo jiné díky vládním opatřením proti růstu nezaměstnanosti klesnout jen o 3,4 procenta. Vládní spotřeba by naopak díky schváleným podpůrným balíčkům měla stoupnout meziročně o 6,1 procenta.

"Pro Česko je samozřejmě klíčové, co se v příštích měsících a dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky," uvedl ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.

Kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun se podle ekonomů bank dostanou veřejné finance do schodku 8,2 procenta HDP z loňského přebytku 0,2 procenta HDP. V roce 2021 by pak schodek měl klesnout na 4,5 procenta HDP. Za standardních okolností požadují pravidla EU schodek veřejných financí do tří procent HDP.

Veřejný dluh by pak měl letos podle ČBA stoupnout na 39,5 procenta HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Příští rok by pak měl dluh podle odhadů stoupnout až na 42,3 procenta HDP. "V rámci EU bude český veřejný dluh po krizi stále patřit k nižším hodnotám, rychlost nárůstu schodku je však třeba vidět v kombinaci s rozpočtovými dopady na péči o stárnoucí populaci a se stále nedořešenými přístupy k penzijní reformě," uvedl Zámečník.

Rozdíly mezi odhady analytiků k vývoji HDP byly pro letošní i příští rok extrémní, upozornila ČBA. Pro letošní rok se odhady pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta. Růst v příštím roce pak odhadovali mezi 3,5 až 7,1 procenta.

ČNB v květnové prognóze očekává letos pokles HDP o osm procent a příští rok růst o čtyři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní na počátku srpna. Ministerstvo financí podle dubnových odhadů čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Z mezinárodních institucí například OECD letos předpovídá pro českou ekonomiku pokles o 9,6 procenta a příští rok růst o 7,1 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Raiffeisenbank, ČBA, CSOB

Čtěte více

• Ekonomika JAR je prý v krizi
  Ekonomika Jihoafrické republiky je v krizi: hospodářský růst zpomaluje, čtvrtina obyvatelstva je bez práce a v zemi je rozšířená chudoba. Řekl to včera tamní ministr financí Pravin Gordhan, který zároveň představil návrh krizového rozpočtu na příští fiskální rok. Vláda v něm počítá s výdajovými škrty a zvýšením některých daní, což by se ale nemuselo líbit voličům.
• Ekonomika JAR klesla ve čtvrtletí o 51 procent
  Ekonomika Jihoafrické republiky klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 51 procent a oslabila už počtvrté po sobě. Oznámil to dnes jihoafrický statistický úřad. Na vině byla podle ekonomů zejména přísná omezení přijatá kvůli šíření nového koronaviru.
• Ekonomika JAR klesla v prvním čtvrtletí nejvíce za deset let
  Jihoafrická ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 3,2 procenta. Znamená to nejvýraznější pokles za posledních deset let. Způsobil to hlavně výpadek elektřiny, který poškodil důležitá odvětví, jako je zpracovatelský sektor a těžba. Zpráva, kterou včera zveřejnil jihoafrický statistický úřad, ohrožuje snahy nově zvoleného prezidenta Cyrila Ramaphosy o podporu růstu a reformy.
• Ekonomika klesla kvůli spotřebě domácností a vysoké inflaci
  Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky čtvrtého čtvrtletí, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 procenta a mírně vzrostla i spotřeba, dávají podle odborníků naději na hospodářské oživení. Razantní růst HDP ale nečekají.
• Ekonomika klesla meziročně o 11 pct. nejhorší má asi za sebou
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měl propad zahraniční poptávky a spotřebních výdajů domácností.
• Ekonomika klesla meziročně o 2,2 pct, nejvíce od krize v roce 2009
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
• Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent
  Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.
• Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
  Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji...
• Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne
  Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.
• Ekonomika podle ČNB letos poroste více
  Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta...
• Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více
  Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent. Zároveň je zatím podle nich situace lepší než na jaře v tom smyslu, že velké firmy nepřerušily výrobu a zároveň není přerušen pohyb zboží a služeb přes hranice. Na druhou stranu někteří upozornili, že pro řadu firem situace může být horší, protože již nemají dostatečné rezervy.
• Ekonomika podle odhadů loni klesla o šest až sedm procent
  Česká ekonomika za celý loňský rok zřejmě klesla o šest až sedm procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že za posledních 20 let česká ekonomika klesla dvakrát, a to v roce 2009 o 4,5 procenta a v roce 2012 o 0,7 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku pak ekonomové kvůli dopadům podzimní vlny pandemie čekají mezičtvrtletní pokles o 2,5 až 2,9 procenta. Meziročně podle nich ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí klesla zhruba o pět až osm procent.
• Ekonomika podle Raiffeisenbank kvůli koronaviru stoupne méně
  Česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který vypracovali analytici Raiffeisenbank. Rizikový scénář se přitom podle nich již naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením jejich růstu až ve třetím čtvrtletí. ČTK o tom dnes informovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Původní odhady ekonomů před šířením koronaviru letos počítaly s růstem ekonomiky kolem dvou procent.