Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent

Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.

Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici zpravidla očekávali letos růst ekonomiky o zhruba dvě procenta.

"Ve druhém čtvrtletí očekáváme hluboký meziroční propad HDP o téměř 15 procent. Růst za posledních šest let bude vymazán z povrchu zemského. Ve třetím čtvrtletí se ekonomika snad už začne probouzet ze zlého snu. V průměru za celý letošní rok tak počítáme s poklesem HDP o 7,6 procenta. V roce 2021 by pak dynamika HDP měla vyskočit na šest až sedm procent," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Krize spojená s pandemií přitom podle ní bude mít zřejmě na ekonomiku dlouhodobější dopad. "Na předkrizovou úroveň se můžeme vrátit až počátkem roku 2022," uvedla. Dodala, že krize může ekonomiku připravit o 270.000 až 340.000 pracovních míst a výrazně zpomalit růst mezd.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy se Česko na úroveň ekonomického výkonu ke konci roku 2019 vrátí nejspíš až někdy koncem roku 2022. "Za předpokladu, že se podaří zachovat pozitivní očekávání firem a domácností a že nedojde k druhé vlně preventivních odstávek, čekáme pro letošek pokles české ekonomiky celkově kolem sedmi procent," uvedl. Upozornil, že výhled české ekonomiky je i nadále zásadně závislý na mnoha neznámých zdravotnického, politického nebo psychologického rázu.

"I podle zpřesňujících se údajů zůstáváme u odhadu, že v době největších restrikcí využívala česká ekonomika 70 procent své kapacity. Tento odhad představuje za každý měsíc restrikcí ztrátu v celoročním HDP zhruba 2,5 procenta. Drobnou změnu k lepšímu proti dřívějšímu odhadu znamená dřívější začátek uvolňování restrikcí," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Celkově ale nemění dosavadní odhad letošního poklesu HDP o 11 procent.

Zhruba desetiprocentní pokles ekonomiky nadále očekává i hlavní ekonom Deloitte David Marek. "V březnu jsme publikovali první odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce ve světle čerstvě zavedených opatření proti šíření koronaviru. Odhad propadu ekonomiky o deset procent se mohl zdát pesimistický, ve světle vývoje v posledních týdnech se ovšem nadále domníváme, že představuje variantu s nejvyšší pravděpodobností," uvedl.

Zároveň ale neočekává rychlý návrat ekonomika do původního stavu. "Řada firem již zanikla, roste počet živnostníků, kteří byli nuceni ukončit svou činnost," upozornil.

Desetiprocentní pokles HDP čeká letos i analytik ČSOB Petr Dufek. "Největší propad zažíváme právě nyní, v dubnu, a jak rychle se budeme vracet, bude záležet nejenom na domácích podmínkách, ale i těch zahraničních. Návrat na předkrizovou úroveň bude nejspíše delší, než naznačují výhledy nadnárodních institucí," uvedl.

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky ekonomika dosáhla svého dna v období březen až duben. "Pokud bychom neprůměrovali růst ekonomiky výkonem za celá čtvrtletí, jak je obvyklé, ale hledali nejnižší bod, činil by propad ekonomiky pravděpodobně více než 40 procent," upozornil. Za celý letošní rok čeká pokles ekonomiky o 6,5 procenta a v příštím roce růst přes devět procent. "Odhady jsou stále velmi nejisté, přičemž stále není jasné, jak bude vypadat nastavení domácí hospodářské politiky," dodal.

"Obecně platí, že odhady vývoje tuzemské ekonomiky v letošním roce se postupně posouvají k výraznějšímu propadu, který však bude vystřídán poměrně solidním růstem v roce příštím. My prozatím předpokládáme letošní propad tuzemské ekonomiky mírně převyšující krizový rok 2009. Stále je potřeba mít na paměti, že jakékoli ekonomické odhady jsou nyní zatíženy velkou nejistotou," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Česká národní banka očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Novou prognózu centrální banka zveřejní příští týden. Podle Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta, přičemž tak výrazný pokles česká ekonomika nezaznamenala ani za globální finanční krize v roce 2009. Loni ekonomika ČR stoupla o 2,5 procenta.

Odhad vývoje HDP v pct. (základní scénář):

Zdroj: Reuters, ČTK, Raiffeisenbank, Česká spořitelna, UniCredit Bank, ČSOB, Deloitte, Komerční banka, ING

Čtěte více

• Ekonomika Indonésie kvůli koronaviru rostla nejpomaleji od 2001
  Ekonomika Indonésie v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,97 procenta, nejpomaleji od prvního čtvrtletí 2001. Tempo růstu bylo nižší, než se čekalo, protože koronavirová pandemie zastavila ekonomickou aktivitu v zemi. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil indonéský statistický úřad. Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a čtvrtou nejlidnatější zemí světa.
• Ekonomika Islandu roste nejrychleji od krize
  Hrubý domácí produkt Islandu ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 11,3 procenta. To byl nejrychlejší růst od konce roku 2007, tedy krátce před kolapsem finančního systému země. Zpráva islandského statistického úřadu však rovněž vyvolala obavu mezi analytiky, zda se ekonomika nezačíná přehřívat. Za celý rok tempo růstu HDP zrychlilo na 7,2 procenta z 4,1 procenta v roce 2015.
• Ekonomika Itálie ve čtvrtletí klesla o rekordních 12,8 procenta
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta.
• Ekonomika Izraele v 1Q vzrostla o 14 procent
  Izraelská ekonomika se v prvním čtvrtletí zotavila z prudkého propadu, který zaznamenala v závěru loňského roku a který následoval po začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Izraelský statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil o 14,1 procenta.
• Ekonomika JAR je prý v krizi
  Ekonomika Jihoafrické republiky je v krizi: hospodářský růst zpomaluje, čtvrtina obyvatelstva je bez práce a v zemi je rozšířená chudoba. Řekl to včera tamní ministr financí Pravin Gordhan, který zároveň představil návrh krizového rozpočtu na příští fiskální rok. Vláda v něm počítá s výdajovými škrty a zvýšením některých daní, což by se ale nemuselo líbit voličům.
• Ekonomika JAR klesla ve čtvrtletí o 51 procent
  Ekonomika Jihoafrické republiky klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 51 procent a oslabila už počtvrté po sobě. Oznámil to dnes jihoafrický statistický úřad. Na vině byla podle ekonomů zejména přísná omezení přijatá kvůli šíření nového koronaviru.
• Ekonomika JAR klesla v prvním čtvrtletí nejvíce za deset let
  Jihoafrická ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 3,2 procenta. Znamená to nejvýraznější pokles za posledních deset let. Způsobil to hlavně výpadek elektřiny, který poškodil důležitá odvětví, jako je zpracovatelský sektor a těžba. Zpráva, kterou včera zveřejnil jihoafrický statistický úřad, ohrožuje snahy nově zvoleného prezidenta Cyrila Ramaphosy o podporu růstu a reformy.
• Ekonomika klesla kvůli spotřebě domácností a vysoké inflaci
  Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky čtvrtého čtvrtletí, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 procenta a mírně vzrostla i spotřeba, dávají podle odborníků naději na hospodářské oživení. Razantní růst HDP ale nečekají.
• Ekonomika klesla meziročně o 11 pct. nejhorší má asi za sebou
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měl propad zahraniční poptávky a spotřebních výdajů domácností.
• Ekonomika klesla meziročně o 2,2 pct, nejvíce od krize v roce 2009
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
  Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.
• Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
  Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji...
• Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne
  Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.