Ekonomika Itálie ve čtvrtletí klesla o rekordních 12,8 procenta

Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta.

Meziročně se ekonomika ve druhém čtvrtletí snížila o 17,7 procenta. V prvním odhadu z konce července statistický úřad odhadoval propad na 17,3 procenta.

Analytici podle agentury Reuters čekali za druhé čtvrtletí pokles proti předchozím třem měsícům o 12,4 procenta a meziročně o 17,3 procenta.

V porovnání s předchozím čtvrtletím klesly spotřebitelské výdaje o 8,7 procenta, investice do fixních aktiv o 14,9 procenta, zatímco dovoz klesl o 20,5 procenta a vývoz o 26,4 procenta.

Italský ministr hospodářství a financí Roberto Gualtieri tento měsíc prohlásil, že hospodářství je v lepším stavu, než se čekalo. Předpověděl také, že ekonomika ve třetím kvartálu vykáže velmi silné oživení.

Italská ekonomika podle italské vlády za celý letošní rok vykáže propad o osm procent. Gualtieri nicméně na fóru organizovaném bankou Goldman Sachs v polovině června řekl, že pokles bude výraznější. Italská centrální banka prognózuje pokles HDP o 9,5 procenta, Mezinárodní měnový fond (MMF) o 12,8 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ekonomika Francie se vymanila z recese
  Francouzská ekonomika se ve druhém čtvrtletí vymanila z recese a rostla mnohem rychleji, než se čekalo...
• Ekonomika Francie v 1Q rostla rychleji
  Hrubý domácí produkt (HDP) Francie se v prvním čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,5 procenta. Oznámil to dnes francouzský statistický úřad. Zpřesnil tak svůj odhad z konce dubna, podle kterého růst činil 0,4 procenta.
• Ekonomika Gazy kvůli válce prudce klesla
  Nezaměstnanost v Pásmu Gazy od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vzrostla ze 45,3 procenta na téměř 80 procent. Hrubý domácí produkt (HDP) území ovládaného Hamásem se pak snížil o 84,7 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedla Mezinárodní organizace práce (ILO). Zároveň upozornila, že válka negativně ovlivňuje i palestinský Západní břeh Jordánu, který izraelská vojska dlouhodobě okupují.
• Ekonomika Hongkongu klesá, vliv mají i trvající protesty
  Ekonomika Hongkongu ve druhém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím kvartálem o 0,4 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí ještě o 1,3 procenta vzrostla. Oznámila to dnes místní vláda. Pokles je výraznější, než se čekalo. Jedna z nejpopulárnějších nákupních destinací světa se tak vinou trvajících protivládních protestů, které odrazují turisty a mají negativní dopad na tržby obchodů, poprvé po deseti letech ocitla na pokraji recese. Ta se obvykle definuje jako aspoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.
• Ekonomika Hongkongu kvůli koronaviru rekordně klesla
  Ekonomika Hongkongu v prvním čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 8,9 procenta, což je největší pokles od roku 1974, kdy se začal tento údaj sledovat. Ekonomický propad se prohloubil ze tří procent ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila vláda. K vysokému propadu přispěla pandemie nemoci covid-19, která zhoršila již tak špatnou situaci v zemi způsobenou loňskými násilnými protivládními protesty a cly souvisejícími s obchodní válkou mezi USA a Čínou.
• Ekonomika Hongkongu loni poprvé za deset let klesla
  Ekonomika Hongkongu loni poprvé za deset let klesla, na vině jsou hlavně násilné protivládní protesty a také cla, která byla zavedena kvůli obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle předběžných údajů snížil o 1,2 procenta, oznámily dnes místní úřady. Analytici varují, že to nejhorší teprve přijde, protože ukončení protestů ve městě, které je pod čínskou správou, zatím nebylo oznámeno. Ekonomiku navíc ohrožuje epidemie onemocnění novým koronavirem v Číně.
• Ekonomika Hongkongu po šesti čtvrtletích poklesu výrazně vzrostla
  Ekonomika Hongkongu po šesti čtvrtletích poklesu v prvním kvartálu meziročně vzrostla o 7,8 procenta. Ukázala to statistika, kterou dnes zveřejnila hongkongská vláda. K oživení pomohly menší obavy z koronaviru a pokračující očkování. Čeká se přitom, že pokud pandemie zůstane pod kontrolou, bude pozitivní vývoj ekonomiky letos pokračovat. Předchozí 18měsíční pokles byl v meziročním srovnání v této bývalé britské kolonii nejdelší za desítky let.
• Ekonomika Indonésie kvůli koronaviru poprvé od roku 1999 klesla
  Indonéská ekonomika ve druhém čtvrtletí poprvé za více než 20 let klesla. Snahy o zastavení šíření nemoci způsobené novým koronavirem totiž měly negativní dopad na spotřebitelskou poptávku i na podnikatelskou aktivitu této největší ekonomiky jihovýchodní Asie. Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně snížil o 5,32 procenta, což je první pokles od roku 1999. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil indonéský statistický úřad.
• Ekonomika Indonésie kvůli koronaviru rostla nejpomaleji od 2001
  Ekonomika Indonésie v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,97 procenta, nejpomaleji od prvního čtvrtletí 2001. Tempo růstu bylo nižší, než se čekalo, protože koronavirová pandemie zastavila ekonomickou aktivitu v zemi. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil indonéský statistický úřad. Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a čtvrtou nejlidnatější zemí světa.
• Ekonomika Islandu roste nejrychleji od krize
  Hrubý domácí produkt Islandu ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 11,3 procenta. To byl nejrychlejší růst od konce roku 2007, tedy krátce před kolapsem finančního systému země. Zpráva islandského statistického úřadu však rovněž vyvolala obavu mezi analytiky, zda se ekonomika nezačíná přehřívat. Za celý rok tempo růstu HDP zrychlilo na 7,2 procenta z 4,1 procenta v roce 2015.
• Ekonomika Izraele v 1Q vzrostla o 14 procent
  Izraelská ekonomika se v prvním čtvrtletí zotavila z prudkého propadu, který zaznamenala v závěru loňského roku a který následoval po začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Izraelský statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil o 14,1 procenta.
• Ekonomika JAR je prý v krizi
  Ekonomika Jihoafrické republiky je v krizi: hospodářský růst zpomaluje, čtvrtina obyvatelstva je bez práce a v zemi je rozšířená chudoba. Řekl to včera tamní ministr financí Pravin Gordhan, který zároveň představil návrh krizového rozpočtu na příští fiskální rok. Vláda v něm počítá s výdajovými škrty a zvýšením některých daní, což by se ale nemuselo líbit voličům.
• Ekonomika JAR klesla ve čtvrtletí o 51 procent
  Ekonomika Jihoafrické republiky klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 51 procent a oslabila už počtvrté po sobě. Oznámil to dnes jihoafrický statistický úřad. Na vině byla podle ekonomů zejména přísná omezení přijatá kvůli šíření nového koronaviru.
• Ekonomika JAR klesla v prvním čtvrtletí nejvíce za deset let
  Jihoafrická ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 3,2 procenta. Znamená to nejvýraznější pokles za posledních deset let. Způsobil to hlavně výpadek elektřiny, který poškodil důležitá odvětví, jako je zpracovatelský sektor a těžba. Zpráva, kterou včera zveřejnil jihoafrický statistický úřad, ohrožuje snahy nově zvoleného prezidenta Cyrila Ramaphosy o podporu růstu a reformy.
• Ekonomika klesla kvůli spotřebě domácností a vysoké inflaci
  Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky čtvrtého čtvrtletí, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 procenta a mírně vzrostla i spotřeba, dávají podle odborníků naději na hospodářské oživení. Razantní růst HDP ale nečekají.
• Ekonomika klesla meziročně o 11 pct. nejhorší má asi za sebou
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měl propad zahraniční poptávky a spotřebních výdajů domácností.
• Ekonomika klesla meziročně o 2,2 pct, nejvíce od krize v roce 2009
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
• Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent
  Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.