Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.

V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.

Rovněž další finanční instituce většinou odhadují vývoj ekonomiky na základě několika scénářů. Zásadní nejistotou v současnosti je totiž podle ekonomů délka trvání karanténních opatření. Na počátku roku, před koronavirovou pandemií, se většina ekonomů shodovala, že česká ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta.

"Česká ekonomika v letošním roce spadne do recese. Výrazně poklesnou investice a vývozy, mimo jiné i v důsledku poklesu německé ekonomiky, který předpokládáme v pásmu od mínus tří do mínus pěti procent. Do záporných čísel se dostane také spotřeba domácností," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Hloubka recese bude podle něj záviset na tom, jak dlouho bude aktuální stav trvat. "Pokud by se začala ekonomika ještě během druhého čtvrtletí navracet zpět směrem ke standardnějšímu fungování, může dojít k rychlejšímu oživení domácí poptávky. Stát totiž toto období překlene výrazným zvýšením svých výdajů a trh práce tak nemusí být tolik dotčen," uvedl.

Navrátil dále upozornil, že na rozdíl od finanční krize v letech 2008 a 2009 očekává, že ekonomické oživení bude relativně rychlé a po nastartování se ekonomika vrátí relativně rychle k slušnému růstu. Příští rok by tak ekonomika mohla stoupnout v případě základního scénáře o tři procenta. U pesimistického scénáře by mohla ekonomika stoupnout o 0,4 procenta a u optimistického o 3,8 procenta.

Podle nejnovějších odhadů ekonomů Raiffeisenbank by měla česká ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru v letošním roce klesnout o 5,2 procenta. Pokles ekonomiky přitom očekávají u všech okolních států. U Německa počítají s poklesem o 4,1 procenta, u Slovenska o šest procent, u Maďarska o 3,5 procenta a u Polska o dvě procenta. V příštím roce by se pak měly ekonomiky všech zemí regionu vrátit k růstu.

V případě, že by nařízená omezení trvala do konce dubna, počítá Raiffeisenbank v alternativním scénáři s poklesem ekonomiky o 6,1 procenta. Pokud by ale byla omezení odvolána až v polovině června, ekonomika by mohla podle odhadu klesnout letos až o 14,3 procenta.

Ministerstvo financí po schválení změn v rozpočtu oznámilo, že očekává letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte by mohla česká ekonomika letos klesnout až o deset procent. Odhad předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví. Dalším klíčovým předpokladem je výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními.

Zdroj: Reuters, ČTK, Česká spořitelna, Raiffeisenbank, Deloitte

Čtěte více

• Ekonomika Itálie ve čtvrtletí klesla o rekordních 12,8 procenta
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta.
• Ekonomika Izraele v 1Q vzrostla o 14 procent
  Izraelská ekonomika se v prvním čtvrtletí zotavila z prudkého propadu, který zaznamenala v závěru loňského roku a který následoval po začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Izraelský statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil o 14,1 procenta.
• Ekonomika JAR je prý v krizi
  Ekonomika Jihoafrické republiky je v krizi: hospodářský růst zpomaluje, čtvrtina obyvatelstva je bez práce a v zemi je rozšířená chudoba. Řekl to včera tamní ministr financí Pravin Gordhan, který zároveň představil návrh krizového rozpočtu na příští fiskální rok. Vláda v něm počítá s výdajovými škrty a zvýšením některých daní, což by se ale nemuselo líbit voličům.
• Ekonomika JAR klesla ve čtvrtletí o 51 procent
  Ekonomika Jihoafrické republiky klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 51 procent a oslabila už počtvrté po sobě. Oznámil to dnes jihoafrický statistický úřad. Na vině byla podle ekonomů zejména přísná omezení přijatá kvůli šíření nového koronaviru.
• Ekonomika JAR klesla v prvním čtvrtletí nejvíce za deset let
  Jihoafrická ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 3,2 procenta. Znamená to nejvýraznější pokles za posledních deset let. Způsobil to hlavně výpadek elektřiny, který poškodil důležitá odvětví, jako je zpracovatelský sektor a těžba. Zpráva, kterou včera zveřejnil jihoafrický statistický úřad, ohrožuje snahy nově zvoleného prezidenta Cyrila Ramaphosy o podporu růstu a reformy.
• Ekonomika klesla kvůli spotřebě domácností a vysoké inflaci
  Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky čtvrtého čtvrtletí, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 procenta a mírně vzrostla i spotřeba, dávají podle odborníků naději na hospodářské oživení. Razantní růst HDP ale nečekají.
• Ekonomika klesla meziročně o 11 pct. nejhorší má asi za sebou
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měl propad zahraniční poptávky a spotřebních výdajů domácností.
• Ekonomika klesla meziročně o 2,2 pct, nejvíce od krize v roce 2009
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
• Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent
  Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
  Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.
• Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
  Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji...
• Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne
  Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.
• Ekonomika podle ČNB letos poroste více
  Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta...
• Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více
  Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent. Zároveň je zatím podle nich situace lepší než na jaře v tom smyslu, že velké firmy nepřerušily výrobu a zároveň není přerušen pohyb zboží a služeb přes hranice. Na druhou stranu někteří upozornili, že pro řadu firem situace může být horší, protože již nemají dostatečné rezervy.