Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik vyspělého světa. S odvoláním na dnešní sdělení tamního statistického úřadu to napsal zpravodajský server BBC.
Ekonomika ostrovního státu rostla i ke konci roku. Pomáhal jí nárůst ve výrobě potravin, podnikových investic i solidní výdaje domácností, které kupovaly dražší zboží.
Hrubý domácí produkt se za poslední tři měsíce minulého roku zvýšil meziměsíčně o 0,9 procenta, o něco víc, než čekala tamní centrální banka. Bylo to pro něj už 12. růstové čtvrtletí v řadě. Oproti předešlému čtvrtletí, kdy za expanzí o 1,2 procenta stálo především oživení klíčového zemědělského sektoru, byl růst ke konci roku rozložen do více odvětví.
Novozélandská centrální banka držela sazby na rekordním minimu zhruba tři roky, aby podpořila ekonomiku. Minulý týden ale sdělila, že to už není potřeba, protože ekonomika roste "značnou silou", a zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Nový Zéland se k takovému kroku odhodlal jako první vyspělá země od začátku globální finanční krize.
Zdroj: Reuters, ČTK, BBC
Související články
Čtěte více
-
Ekonomika klesla meziročně o 2,2 pct, nejvíce od krize v roce 2009
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. -
Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent
Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022. -
Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta. -
Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu. -
Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta. -
Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci. -
Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent. -
Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí. -
Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta. -
Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu. -
Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne
Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent. -
Ekonomika podle ČNB letos poroste více
Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta... -
Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více
Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent. Zároveň je zatím podle nich situace lepší než na jaře v tom smyslu, že velké firmy nepřerušily výrobu a zároveň není přerušen pohyb zboží a služeb přes hranice. Na druhou stranu někteří upozornili, že pro řadu firem situace může být horší, protože již nemají dostatečné rezervy. -
Ekonomika podle odhadů loni klesla o šest až sedm procent
Česká ekonomika za celý loňský rok zřejmě klesla o šest až sedm procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že za posledních 20 let česká ekonomika klesla dvakrát, a to v roce 2009 o 4,5 procenta a v roce 2012 o 0,7 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku pak ekonomové kvůli dopadům podzimní vlny pandemie čekají mezičtvrtletní pokles o 2,5 až 2,9 procenta. Meziročně podle nich ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí klesla zhruba o pět až osm procent. -
Ekonomika podle Raiffeisenbank kvůli koronaviru stoupne méně
Česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který vypracovali analytici Raiffeisenbank. Rizikový scénář se přitom podle nich již naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením jejich růstu až ve třetím čtvrtletí. ČTK o tom dnes informovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Původní odhady ekonomů před šířením koronaviru letos počítaly s růstem ekonomiky kolem dvou procent. -
Ekonomika provincie Chu-pej se v 1. čtvrtletí propadla o 39 procent
Ekonomika čínské centrální provincie Chu-pej, kde vypukla pandemie onemocnění covid-19, se v prvním čtvrtletíve ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadla o 39,2 procenta. Mohl za to hlavně prudký pokles zpracovatelského průmyslu, vyplývá z údajů, které zveřejnil statistický úřad provincie. -
Ekonomika Řecka letos klesne až o 5 %
Řecký ekonomický institut IOBE zhoršil výhled vývoje ekonomiky Řecka pro letošní rok. Hrubý domácí produkt... -
Ekonomika Saúdské Arábie díky ropě rostla nejrychleji od roku 2012
Ekonomika Saúdské Arábie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loni o 6,8 procenta. Tempo růstu bylo nejrychlejší od roku 2012. Největší světový vývozce ropy těžil hlavně z oživení globální poptávky po energiích. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil saúdskoarabský statistický úřad. -
Ekonomika Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí kvůli ropě klesla o 3,7 procenta
Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 procenta. Příčinou byl propad ropného sektoru. Tempo hospodářského poklesu však zpomalilo ze 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí, kdy země zaznamenala první pokles ekonomiky od pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Saúdské Arábie. -
Ekonomika Saúdské Arábie ve 3. čtvrtletí klesla kvůli omezování dodávek ropy
Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 4,5 procenta. Důvodem byl prudký pokles aktivity ropného sektoru v důsledku omezování dodávek ropy na světový trh. Vyplývá to podle agentury Reuters z předběžných údajů, které dnes zveřejnil vládní statistický úřad.