Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více

Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent. Zároveň je zatím podle nich situace lepší než na jaře v tom smyslu, že velké firmy nepřerušily výrobu a zároveň není přerušen pohyb zboží a služeb přes hranice. Na druhou stranu někteří upozornili, že pro řadu firem situace může být horší, protože již nemají dostatečné rezervy.

"V jistých ohledech je situace podobná jako na jaře, zejména rozsah nařízených omezení, nicméně v jiných ohledech je situace odlišná, hlavním rozdílem je lepší ekonomická situace v zahraničí. Země, které jsou našimi hlavními obchodními partnery, prozatím nemusely sáhnout k tak silným omezením jako na jaře, což by mělo vést k příznivějšímu ekonomickému vývoji než tehdy," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Další odlišností je podle něj také fakt, že do druhé karantény vstupuje řada firem i domácností s podstatně nižšími rezervami.

"Stojíme na hranici propasti dvouciferného propadu ekonomiky. Na rozdíl od jarní vlny mnohým subjektům už došly rezervy a hrozí jim zánik bez vlastní viny," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní nová opatření vlády povedou k růstu denní ztráty v ekonomice z jedné na dvě miliardy korun. "Do konce roku může přijít o práci 70.000 až 80.000 osob. Mnoho pracovních míst zůstane ale jen díky dotacím z programů Antivirus," dodala.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška současná opatření omezují kapacitu české ekonomiky zhruba o čtvrtinu. "Omezení jsou mírně nižší než v jejich nejtvrdší podobě na jaře, kdy kromě současných restrikcí zpomaloval ekonomiku váznoucí pohyb zboží přes hranice. Česká ekonomika teď přichází denně skoro o čtyři miliardy v nevytvořené přidané hodnotě," uvedl.

Sobíšek dále uvedl, že skutečný dopad do HDP bude záležet na době platnosti omezení a na vývoji pandemie v zahraničí. "Skoro polovinu celkového výkonu české ekonomiky totiž zajišťuje zahraniční poptávka a jde tedy o to, jak se ta bude vyvíjet. Recese s dvojitým dnem je nicméně v Česku již jistotou," dodal.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by situace proti jaru mohla být méně negativní mimo jiné i díky tomu, že se prozatím udržuje výroba v hlavních průmyslových podnicích, zejména automobilkách, které se na jaře rozhodly dobrovolně výrobu uzavřít.

Navíc by podle Seidlera nemusel být překročen letos naplánovaný schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. "Do příchodu druhé vlny pandemie čísla směřovala k deficitu nižšímu, a to kolem 380 miliard korun za celý letošní rok. Ve schváleném deficitu tak stále existuje dostatečný prostor pro dodatečné podpůrné programy," uvedl.

MF v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok přitom minulý týden uvedl, že kvůli novým opatřením bude propad ekonomiky zřejmě větší.

Zdroj: ČTK

Čtěte více

• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
  Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.
• Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
  Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji...
• Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne
  Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.
• Ekonomika podle ČNB letos poroste více
  Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta...
• Ekonomika podle odhadů loni klesla o šest až sedm procent
  Česká ekonomika za celý loňský rok zřejmě klesla o šest až sedm procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že za posledních 20 let česká ekonomika klesla dvakrát, a to v roce 2009 o 4,5 procenta a v roce 2012 o 0,7 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku pak ekonomové kvůli dopadům podzimní vlny pandemie čekají mezičtvrtletní pokles o 2,5 až 2,9 procenta. Meziročně podle nich ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí klesla zhruba o pět až osm procent.
• Ekonomika podle Raiffeisenbank kvůli koronaviru stoupne méně
  Česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který vypracovali analytici Raiffeisenbank. Rizikový scénář se přitom podle nich již naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením jejich růstu až ve třetím čtvrtletí. ČTK o tom dnes informovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Původní odhady ekonomů před šířením koronaviru letos počítaly s růstem ekonomiky kolem dvou procent.
• Ekonomika provincie Chu-pej se v 1. čtvrtletí propadla o 39 procent
  Ekonomika čínské centrální provincie Chu-pej, kde vypukla pandemie onemocnění covid-19, se v prvním čtvrtletíve ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadla o 39,2 procenta. Mohl za to hlavně prudký pokles zpracovatelského průmyslu, vyplývá z údajů, které zveřejnil statistický úřad provincie.
• Ekonomika Řecka letos klesne až o 5 %
  Řecký ekonomický institut IOBE zhoršil výhled vývoje ekonomiky Řecka pro letošní rok. Hrubý domácí produkt...
• Ekonomika Saúdské Arábie díky ropě rostla nejrychleji od roku 2012
  Ekonomika Saúdské Arábie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loni o 6,8 procenta. Tempo růstu bylo nejrychlejší od roku 2012. Největší světový vývozce ropy těžil hlavně z oživení globální poptávky po energiích. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil saúdskoarabský statistický úřad.
• Ekonomika Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí kvůli ropě klesla o 3,7 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 procenta. Příčinou byl propad ropného sektoru. Tempo hospodářského poklesu však zpomalilo ze 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí, kdy země zaznamenala první pokles ekonomiky od pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Saúdské Arábie.
• Ekonomika Saúdské Arábie ve 3. čtvrtletí klesla kvůli omezování dodávek ropy
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 4,5 procenta. Důvodem byl prudký pokles aktivity ropného sektoru v důsledku omezování dodávek ropy na světový trh. Vyplývá to podle agentury Reuters z předběžných údajů, které dnes zveřejnil vládní statistický úřad.
• Ekonomika Saúdské Arábie výrazně roste, těží z vyšších cen energie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,6 procenta. Země, která je největším exportérem ropy na světě, totiž těží z vyšších cen energie. Hospodářský růst nicméně zpomalil z 12,2 procenta ve druhém kvartálu, vyplývá z dnešních údajů zveřejněných vládou v Rijádu.
• Ekonomika Saúdské Arábie v 1Q klesla o 1,7 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 1,7 procenta. Pokles však zpomalil z 3,7 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Ekonomiku negativně ovlivňuje slabší výkon ropných aktivit. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.
• Ekonomika se příští rok dostane na úroveň před pandemií, bude vysoká inflace
  Růst české ekonomiky by měl příští rok zrychlit na 3,9 procenta z letošních 2,5 procenta. Ekonomika by se tak mohla dostat v příštím roce na předpandemickou úroveň. Zároveň by výrazně měla stoupnout inflace na průměrných 5,5 procenta z letos odhadovaných 3,8 procenta. Naopak nezaměstnanost mírně klesne. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich bude přitom inflace příští rok zřejmě největším problémem pro českou ekonomiku.