Ekonomika podle ČNB letos poroste více

Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta. Naopak zhoršila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta. Zároveň centrální banka dnes opět nechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 Kč/EUR.

V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,3 procenta a v roce 2017 o 3,4 procenta. V roce 2018 by podle odhadů měla ekonomika růst o tři procenta.

Bankovní rada ČNB, která dnes zasedala poprvé pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka, také zopakovala, že považuje za pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Samotná nová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.

Zároveň Rusnok zopakoval, že centrální banka je i nadále připravena ještě více oslabit korunu, pokud by měla systematicky klesat inflační očekávání projevující se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.

"Zatímco v původním složení bankovní rady by byl kurzový závazek s velkou pravděpodobností již prodloužen až do konce příštího roku z titulu vyšších rizik v zahraničí, nové vedení ČNB s dalším oddalováním kurzového závazku vyčkává, aby si tak neomezovalo svůj další manévrovací prostor," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

ČNB také ponechala odhad vývoje inflace ve třetím čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta. Pro čtvrté čtvrtletí roku 2017 ovšem očekává vyšší inflaci na 2,4 procenta, v předchozí prognóze odhadovala 2,3 procenta.

Rada dnes podle Rusnoka nediskutovala o možném zavedení záporných sazeb. "Prognóza dnes vyznívá pro nás dost komfortně a bezproblémově. Ukazuje trend, že bez našich dalších zásahů se na horizontu měnové politiky komfortně dostáváme k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Situace tak nahrává tomu, že bychom nemuseli o tomto nestandardním kroku uvažovat," uvedl Rusnok.

Dnešní zasedání rady o nastavení měnové politiky bylo prvním, kterého se vedle Rusnoka ve funkci guvernéra zúčastnili noví členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Funkcí se všichni ujali 1. července.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního května intervenovala za zhruba 546 miliard korun.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČNB, ING

Čtěte více

• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
  Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.
• Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
  Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji...
• Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne
  Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.
• Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více
  Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent. Zároveň je zatím podle nich situace lepší než na jaře v tom smyslu, že velké firmy nepřerušily výrobu a zároveň není přerušen pohyb zboží a služeb přes hranice. Na druhou stranu někteří upozornili, že pro řadu firem situace může být horší, protože již nemají dostatečné rezervy.
• Ekonomika podle odhadů loni klesla o šest až sedm procent
  Česká ekonomika za celý loňský rok zřejmě klesla o šest až sedm procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že za posledních 20 let česká ekonomika klesla dvakrát, a to v roce 2009 o 4,5 procenta a v roce 2012 o 0,7 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku pak ekonomové kvůli dopadům podzimní vlny pandemie čekají mezičtvrtletní pokles o 2,5 až 2,9 procenta. Meziročně podle nich ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí klesla zhruba o pět až osm procent.
• Ekonomika podle Raiffeisenbank kvůli koronaviru stoupne méně
  Česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který vypracovali analytici Raiffeisenbank. Rizikový scénář se přitom podle nich již naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením jejich růstu až ve třetím čtvrtletí. ČTK o tom dnes informovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Původní odhady ekonomů před šířením koronaviru letos počítaly s růstem ekonomiky kolem dvou procent.
• Ekonomika provincie Chu-pej se v 1. čtvrtletí propadla o 39 procent
  Ekonomika čínské centrální provincie Chu-pej, kde vypukla pandemie onemocnění covid-19, se v prvním čtvrtletíve ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadla o 39,2 procenta. Mohl za to hlavně prudký pokles zpracovatelského průmyslu, vyplývá z údajů, které zveřejnil statistický úřad provincie.
• Ekonomika Řecka letos klesne až o 5 %
  Řecký ekonomický institut IOBE zhoršil výhled vývoje ekonomiky Řecka pro letošní rok. Hrubý domácí produkt...
• Ekonomika Saúdské Arábie díky ropě rostla nejrychleji od roku 2012
  Ekonomika Saúdské Arábie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loni o 6,8 procenta. Tempo růstu bylo nejrychlejší od roku 2012. Největší světový vývozce ropy těžil hlavně z oživení globální poptávky po energiích. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil saúdskoarabský statistický úřad.
• Ekonomika Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí kvůli ropě klesla o 3,7 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 procenta. Příčinou byl propad ropného sektoru. Tempo hospodářského poklesu však zpomalilo ze 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí, kdy země zaznamenala první pokles ekonomiky od pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Saúdské Arábie.
• Ekonomika Saúdské Arábie ve 3. čtvrtletí klesla kvůli omezování dodávek ropy
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 4,5 procenta. Důvodem byl prudký pokles aktivity ropného sektoru v důsledku omezování dodávek ropy na světový trh. Vyplývá to podle agentury Reuters z předběžných údajů, které dnes zveřejnil vládní statistický úřad.
• Ekonomika Saúdské Arábie výrazně roste, těží z vyšších cen energie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,6 procenta. Země, která je největším exportérem ropy na světě, totiž těží z vyšších cen energie. Hospodářský růst nicméně zpomalil z 12,2 procenta ve druhém kvartálu, vyplývá z dnešních údajů zveřejněných vládou v Rijádu.
• Ekonomika Saúdské Arábie v 1Q klesla o 1,7 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 1,7 procenta. Pokles však zpomalil z 3,7 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Ekonomiku negativně ovlivňuje slabší výkon ropných aktivit. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.