Ekonomika podle analytiků v posledním čtvrtletí opět klesne

Obnovení mezičtvrtletního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu (HDP), jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle dnešních údajů Českého statistického úřadu zmírnila meziroční pokles na pět procent. Ve druhém čtvrtletí klesl HDP kvůli koronaviru meziročně o 10,7 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika vykázala ve srovnání s předchozím čtvrtletím pokles o 8,5 procenta.

"Relativně příznivý růst tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí je z dnešního pohledu méně podstatný, jelikož zotavování ekonomiky narušila druhá vlna pandemie. Z titulu obnovených restrikcí tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Za celý letošní rok očekává pokles o zhruba sedm procent. "Pandemie však zasáhne i do první poloviny příštího roku, nicméně v posledních několika týdnech se vyhlídky na příští rok citelně zlepšují z titulu příchodu vakcíny," dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že celkově lepší výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí v porovnání s letošním druhým čtvrtletím byl dán uvolňováním omezení souvisejících s pandemií koronaviru. "Závěrečné čtvrtletí bude ve znamení opětovného mezičtvrtletního poklesu HDP v souvislosti s uzavírkami v obchodu a službách, jež souvisejí s druhou vlnou pandemie," uvedl. Pokles bude ale podle něj mírnější než na jaře. "Pokles HDP za celý rok 2020 odhaduji na úrovni 6,9 procenta, v roce 2021 by se již česká ekonomika měla vrátit k růstu HDP, jenž odhaduji na 4,5 procenta," uvedl.

"Zároveň je nutné zdůraznit, že v meziročním srovnání zůstává produkce ve třetím čtvrtletí ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství, IT a veřejného sektoru hluboko pod úrovněmi z roku 2019," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Celoroční pokles HDP odhaduje na sedm až osm procent.

Ekonomiku podpořila ve 3. čtvrtletí odložená spotřeba domácností a export. "Zajímavé bylo, že se to týkalo zejména zboží dlouhodobé spotřeby, zatímco u služeb panovala i ve třetím čtvrtletí vyšší opatrnost," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Výkon ekonomiky i podle něj bude ve čtvrtém čtvrtletí kvůli restrikcím velmi slabý a celoroční propad ekonomiky tak podle něj bude zhruba sedm procent.

"Po vzepětí třetího čtvrtletí bude následovat ekonomický pokles posledních tří měsíců letošního roku, meziročně o zhruba deset procent. Česká ekonomika tak letos klesne výrazněji, než se - z dnešního pohledu optimisticky - předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale zhruba osm procent," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokles bude podle něj tlumit to, že na rozdíl od první vlny pandemie při té druhé celkem normálně funguje průmyslová výroba v ČR.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze příští rok očekávat obrat k růstu, který ale bude v ročním vyjádření poměrně slabý, kolem dvou procent. "Na výkonu ekonomiky se příliš nepodepíše ani případný rozpočtový impuls, který schválila svou daňovou změnou Poslanecká sněmovna. Větší část daňového transferu si domácnosti ponechají v úsporách," uvedl.

Zdroj: Reuters, ČTK, Generali Investments CEE, ING, Akcenta, ČSOB, Trinity Bank, UniCredit Bank

Čtěte více

• Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent
  Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
  Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.
• Ekonomika Nového Zélandu vzrostla o 2,7 %
  Novozélandská ekonomika vzrostla v uplynulém roce o 2,7 procenta. Z Nového Zélandu to činí jednu z nejrychleji...
• Ekonomika podle ČNB letos poroste více
  Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta...
• Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více
  Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent. Zároveň je zatím podle nich situace lepší než na jaře v tom smyslu, že velké firmy nepřerušily výrobu a zároveň není přerušen pohyb zboží a služeb přes hranice. Na druhou stranu někteří upozornili, že pro řadu firem situace může být horší, protože již nemají dostatečné rezervy.
• Ekonomika podle odhadů loni klesla o šest až sedm procent
  Česká ekonomika za celý loňský rok zřejmě klesla o šest až sedm procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že za posledních 20 let česká ekonomika klesla dvakrát, a to v roce 2009 o 4,5 procenta a v roce 2012 o 0,7 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku pak ekonomové kvůli dopadům podzimní vlny pandemie čekají mezičtvrtletní pokles o 2,5 až 2,9 procenta. Meziročně podle nich ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí klesla zhruba o pět až osm procent.
• Ekonomika podle Raiffeisenbank kvůli koronaviru stoupne méně
  Česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který vypracovali analytici Raiffeisenbank. Rizikový scénář se přitom podle nich již naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením jejich růstu až ve třetím čtvrtletí. ČTK o tom dnes informovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Původní odhady ekonomů před šířením koronaviru letos počítaly s růstem ekonomiky kolem dvou procent.
• Ekonomika provincie Chu-pej se v 1. čtvrtletí propadla o 39 procent
  Ekonomika čínské centrální provincie Chu-pej, kde vypukla pandemie onemocnění covid-19, se v prvním čtvrtletíve ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadla o 39,2 procenta. Mohl za to hlavně prudký pokles zpracovatelského průmyslu, vyplývá z údajů, které zveřejnil statistický úřad provincie.
• Ekonomika Řecka letos klesne až o 5 %
  Řecký ekonomický institut IOBE zhoršil výhled vývoje ekonomiky Řecka pro letošní rok. Hrubý domácí produkt...
• Ekonomika Saúdské Arábie díky ropě rostla nejrychleji od roku 2012
  Ekonomika Saúdské Arábie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loni o 6,8 procenta. Tempo růstu bylo nejrychlejší od roku 2012. Největší světový vývozce ropy těžil hlavně z oživení globální poptávky po energiích. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil saúdskoarabský statistický úřad.
• Ekonomika Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí kvůli ropě klesla o 3,7 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie ve čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 procenta. Příčinou byl propad ropného sektoru. Tempo hospodářského poklesu však zpomalilo ze 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí, kdy země zaznamenala první pokles ekonomiky od pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Saúdské Arábie.
• Ekonomika Saúdské Arábie ve 3. čtvrtletí klesla kvůli omezování dodávek ropy
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 4,5 procenta. Důvodem byl prudký pokles aktivity ropného sektoru v důsledku omezování dodávek ropy na světový trh. Vyplývá to podle agentury Reuters z předběžných údajů, které dnes zveřejnil vládní statistický úřad.
• Ekonomika Saúdské Arábie výrazně roste, těží z vyšších cen energie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,6 procenta. Země, která je největším exportérem ropy na světě, totiž těží z vyšších cen energie. Hospodářský růst nicméně zpomalil z 12,2 procenta ve druhém kvartálu, vyplývá z dnešních údajů zveřejněných vládou v Rijádu.