Draghi tlačí na Berlín, aby přistoupil na pomoc Kypru

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se dostal do sporu o záchranu Kypru s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem, jemuž se do finanční pomoci finančně nepříliš transparentního Kypru nechce. Draghi tvrdí, že bankrot země, která se na ekonomice měnové unie podílí 0,2 procenta, může ohrozit celou eurozónu. Napsal to německý týdeník Der Spiegel.

Minulý týden Draghi podle Spiegelu na zasedání ministrů financí eurozóny odmítl Schäubleho názor, že Kypr není "systémově důležitý" a že jeho bankrot nebude znamenat pro eurozónu žádnou hrozbu. Šéf ECB argumentoval tím, že dvě největší kyperské banky, o jejichž záchranu především jde, mají rozsáhlou síť poboček v Řecku a že obavy jejich klientů o bezpečnost vkladů by mohly rychle ukončit křehké uklidnění v této zemi i v celé eurozóně.

Schäuble opakovaně prohlašoval, že není zatím vůbec jasné, zda "problém Kypru by mohl být nebezpečím pro eurozónu jako celek". Na Draghiho stranu se podle zdrojů Spiegelu postavili evropský komisař pro hospodářství a měnu Olli Rehn a šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling. Před opětným propadem důvěry v eurozóny v důsledku kyperské krize varoval i německý člen užšího vedení ECB Jörg Asmussen.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Kypr, aby uskutečnil ekonomické reformy a zejména zavedl zákony proti praní špinavých peněz. Kypr funguje jako daňový ráj pro bohaté Rusy, popírá však obvinění z toho, že je centrem praní špinavých peněz.

Kypr loni v červnu požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly kvůli svému napojení na Řecko obrovské ztráty a byly nuceny požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny. Výše pomoci zatím nebyla stanovena, podle zdrojů by ale mohla dosáhnout 17,5 miliardy eur, což se téměř rovná ročnímu hrubému domácího produktu země. Z toho banky by měly dostat asi deset miliard eur.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECB, Der Spiegel

Čtěte více

• Draghi: Odchod od eura by nebyl pro žádnou zemi přínosem
  Odchod od eura by nebyl pro žádnou z členských zemí eurozóny přínosem. Uvedl to dnes šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Dodal, že vlády mohou z většiny svých hospodářských problémů vinit samy sebe.
• Draghi: Oživení ekonomiky eurozóny je v nedohlednu
  Ekonomika eurozóny nevykazuje žádné přesvědčivé důkazy oživení a přetrvávající pokles zpracovatelského průmyslu by mohl ohrozit zbytek ekonomiky. Na jednání výboru pro hospodářské záležitosti Evropského parlamentu to dnes prohlásil odcházející šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
• Draghi: Oživení v eurozóně pokračuje
  Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním...
• Draghi: Oživení v eurozóně polevuje
  Hospodářské oživení v eurozóně ztrácí na tempu a Evropská centrální banka (ECB) je v případě potřeby...
• Draghi: Oživování ekonomiky eurozóny zůstává slabé
  Proces zotavování ekonomiky zemí platících eurem zůstává slabý, zatímco míra nezaměstnanosti se stále drží vysoko...
• Draghi: Pokud inflace nestoupne, dále uvolníme měnovou politiku
  Pokud inflace nestoupne, uvolníme měnovou politiku ještě více, řekl dnes šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Jako nástroje jak pomoci ekonomice eurozóny zmínil na výroční konferenci ECB v portugalském městě Sintra možné opětovné snížení již nyní rekordně nízké základní úrokové sazby a případné obnovení stimulačního programu nákupu aktiv.
• Draghi: Původní nastavení eurozóny je nefunkční
  Původní nastavení eurozóny je nefunkční a není již cesty zpět. Možnosti, jak opravit nedostatky jsou však v...
• Draghi slibuje udělat cokoli, aby zachránil eurozónu
  Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi slíbil udělat cokoliv, aby uchránil...
• Draghi: Stagnace škodí potenciálu eurozóny
  Eurozóna by kvůli dlouhému období slabého hospodářského růstu mohla utrpět trvalé škody na svém...
• Draghi: Svět není v měnové válce
  Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi odmítl myšlenku, že je svět v měnové válce.
• Draghi: Ukrajinská krize Itálii možná donutí vrátit se k uhelným elektrárnám
  Itálie se možná bude muset vrátit k uhelným elektrárnám, aby pokryla poptávku po energiích v případě zastavení dodávek z Ruska. Podle agentury ANSA to dnes v italském parlamentu v souvislosti s ukrajinskou krizí a jejích dopadech na italskou ekonomiku řekl premiér Mario Draghi. Itálie se stejně jako další evropské země také už řadu měsíců potýká s výrazným růstem cen energií. Draghi ale zdůraznil, že nezpochybňuje nutnost přejít v dlouhodobém horizontu na obnovitelné zdroje.
• Draghi vidí stabilizaci evropské ekonomiky
  Dostupné ukazatele za první čtvrtletí podle šéfa ECB Maria Draghiho potvrzují stabilizaci evropské ekonomiky.
• Draghi v Německu obhajoval politiku ECB
  Nekonvenční měnová politika je úspěšná, Evropská centrální banka (ECB) ale stále musí bojovat s nepochopením svých relativně nových měnových nástrojů. V Německu to dnes řekl prezident ECB Mario Draghi, který současně varoval před ukvapenou reakcí na novou realitu. Proti postupu ECB po finanční krizi se dříve často ohrazoval zejména šéf německé centrální banky.
• Draghi: Vyhlídky eurozóny nejsou dobré
  Ekonomické vyhlídky eurozóny nejsou dobré a zatím nic nenasvědčuje, že by se měla situace v dohledné době...
• Draghi vyzval Řecko k pokračování v reformách
  Řecko pokročilo v reformách své ekonomiky, ale čeká ho v tomto směru ještě další práce...
• Drahá ropa zvýšila majetek ruského státního investičního fondu na rekord
  Růst cen ropy a zemního plynu zvýšil hodnotu majetku v ruském státním investičním fondu na rekordní úroveň. Prezident Vladimir Putin si ale přeje schovat rezervy na horší časy. Když letos schválil 35 miliard dolarů (765,5 miliardy Kč) na infrastrukturní projekty, nařídil vládě další výdaje omezit. Podle informovaných zdrojů není na cestě mnoho dobře připravených projektů, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Drahé kovy během invaze na Ukrajinu zdražují, zlato o 1,5 procenta
  Drahé kovy a ropa dnes během invaze ruských vojsk na území Ukrajiny zdražují. Zlato přidalo během pár hodin 1,5 procenta, stříbro 2,3 procenta, platina dvě procenta a ropa šest procent, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
• Drahé kovy letos zlevňují, průmyslové zdražily o desítky procent
  Drahé kovy letos zlevňují, zlato o osm procent, stříbro o 12 procent a platina o 5,5 procenta. Opačný vývoj je u průmyslových kovů, jako jsou měď, zinek nebo hliník, které do konce října zdražily o desítky procent. ČTK to řekl analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.
• Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin
  Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin. Podle údajů společností GlassNode a IntoTheBlock, na které se odvolává server Yahoo Finance, ho mají v rukou zhruba 17 procent. GlassNode definuje drobného investora jako držitele jakékoli kryptoměnové peněženky s méně než deseti bitcoiny. Ta má aktuálně hodnotu zhruba 168.300 USD (3,8 milionu Kč).
• Drobní investoři se přesunuli od akcií GameStop ke stříbru
  Drobní investoři, kteří se zorganizovali přes sociální sítě a v minulých dnech způsobili výrazný růst cen akcií GameStop a dalších firem, se nyní zaměřili na komoditní trhy. Cena stříbra tak dopoledne vzrostla o více než 11 procent nad 30 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a je nejvýše za osm let. Spolu s tím prudce zdražily také akcie některých menších firem v Austrálii a Číně, které těží stříbro a další drahé kovy.