Drahá ropa zvýšila majetek ruského státního investičního fondu na rekord

Růst cen ropy a zemního plynu zvýšil hodnotu majetku v ruském státním investičním fondu na rekordní úroveň. Prezident Vladimir Putin si ale přeje schovat rezervy na horší časy. Když letos schválil 35 miliard dolarů (765,5 miliardy Kč) na infrastrukturní projekty, nařídil vládě další výdaje omezit. Podle informovaných zdrojů není na cestě mnoho dobře připravených projektů, uvedla dnes agentura Bloomberg.

Fond, který se oficiálně nazývá Fond národního blahobytu (FNB), spravuje příjmy Ruské federace z prodeje ropy. Vznikl jako rezervní fond na podporu důchodovému systému. Ruská vláda očekává, že jeho majetek se z nynějších zhruba 190,5 miliardy dolarů (4,2 bilionu Kč) do roku 2024 zvýší na 300 miliard dolarů.

"Šetrné nakládání s příjmy z ropy je obrovským pozitivem, co se týče atraktivity Ruska v očích zahraničních portfoliových investorů," uvedla ekonomka Elina Ribaková z lobbistické organizace Institute of International Finance. "Všechno nelze řídit z centra, a to ani s těmi nejlepšími úmysly. Po desetiletí jsme byli svědky špatného řízení investičních projektů," dodala.

Putin tento týden nazval "hlavním nepřítelem" nízké mzdy milionů Rusů. Přesto se dlouhodobě zaměřuje na omezení veřejného dluhu a na rychlou obnovu rezerv, když loni v souvislosti s pandemií covidu-19 výdaje zvýšil. Navrhl pouze mírný nárůst sociálních výdajů. Ruská vláda podle ratingové agentury Fitch Ratings letos získá zhruba 40 miliard dolarů jako dodatečné příjmy z prodeje ropy a plynu.

"Obecná tendence naznačuje návrat k době před nástupem covidu-19, k téměř vyrovnanému rozpočtu, který upřednostňuje úspory do rezerv před investicemi a má mírný plán zadlužování," napsal ve své poznámce ekonom společnosti Sova Capital Arťom Zajgrin.

Putin chce zvýšit hranici, od které může vláda začít vynakládat prostředky na infrastrukturní projekty, ze současných sedmi na deset procent hrubého domácího produktu (HDP). Očekává se, že díky příjmům z ropy a zemního plynu dosáhne fond vyšší hranice až koncem příštího roku.

Ministerstvo financí uvedlo, že rezervy jsou potřeba ke "snížení dlouhodobých rozpočtových a makroekonomických rizik, která se mohou objevit při transformaci energetiky". Odkazovalo přitom na fakt, že přechod hlavních spotřebitelských trhů z ropy a zemního plynu na nízkouhlíkové zdroje energie může ruským veřejným financím zasadit velkou ránu.

Vývoj ceny ropy WTI (1hodinový graf – H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, Institute of International Finance, Sova Capital, MT4

Čtěte více

• Draghi: Původní nastavení eurozóny je nefunkční
  Původní nastavení eurozóny je nefunkční a není již cesty zpět. Možnosti, jak opravit nedostatky jsou však v...
• Draghi slibuje udělat cokoli, aby zachránil eurozónu
  Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi slíbil udělat cokoliv, aby uchránil...
• Draghi: Stagnace škodí potenciálu eurozóny
  Eurozóna by kvůli dlouhému období slabého hospodářského růstu mohla utrpět trvalé škody na svém...
• Draghi: Svět není v měnové válce
  Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi odmítl myšlenku, že je svět v měnové válce.
• Draghi tlačí na Berlín, aby přistoupil na pomoc Kypru
  Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se dostal do sporu o záchranu Kypru s německým ministrem...
• Draghi: Ukrajinská krize Itálii možná donutí vrátit se k uhelným elektrárnám
  Itálie se možná bude muset vrátit k uhelným elektrárnám, aby pokryla poptávku po energiích v případě zastavení dodávek z Ruska. Podle agentury ANSA to dnes v italském parlamentu v souvislosti s ukrajinskou krizí a jejích dopadech na italskou ekonomiku řekl premiér Mario Draghi. Itálie se stejně jako další evropské země také už řadu měsíců potýká s výrazným růstem cen energií. Draghi ale zdůraznil, že nezpochybňuje nutnost přejít v dlouhodobém horizontu na obnovitelné zdroje.
• Draghi vidí stabilizaci evropské ekonomiky
  Dostupné ukazatele za první čtvrtletí podle šéfa ECB Maria Draghiho potvrzují stabilizaci evropské ekonomiky.
• Draghi v Německu obhajoval politiku ECB
  Nekonvenční měnová politika je úspěšná, Evropská centrální banka (ECB) ale stále musí bojovat s nepochopením svých relativně nových měnových nástrojů. V Německu to dnes řekl prezident ECB Mario Draghi, který současně varoval před ukvapenou reakcí na novou realitu. Proti postupu ECB po finanční krizi se dříve často ohrazoval zejména šéf německé centrální banky.
• Draghi: Vyhlídky eurozóny nejsou dobré
  Ekonomické vyhlídky eurozóny nejsou dobré a zatím nic nenasvědčuje, že by se měla situace v dohledné době...
• Draghi vyzval Řecko k pokračování v reformách
  Řecko pokročilo v reformách své ekonomiky, ale čeká ho v tomto směru ještě další práce...
• Drahé kovy během invaze na Ukrajinu zdražují, zlato o 1,5 procenta
  Drahé kovy a ropa dnes během invaze ruských vojsk na území Ukrajiny zdražují. Zlato přidalo během pár hodin 1,5 procenta, stříbro 2,3 procenta, platina dvě procenta a ropa šest procent, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
• Drahé kovy letos zlevňují, průmyslové zdražily o desítky procent
  Drahé kovy letos zlevňují, zlato o osm procent, stříbro o 12 procent a platina o 5,5 procenta. Opačný vývoj je u průmyslových kovů, jako jsou měď, zinek nebo hliník, které do konce října zdražily o desítky procent. ČTK to řekl analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.
• Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin
  Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin. Podle údajů společností GlassNode a IntoTheBlock, na které se odvolává server Yahoo Finance, ho mají v rukou zhruba 17 procent. GlassNode definuje drobného investora jako držitele jakékoli kryptoměnové peněženky s méně než deseti bitcoiny. Ta má aktuálně hodnotu zhruba 168.300 USD (3,8 milionu Kč).
• Drobní investoři se přesunuli od akcií GameStop ke stříbru
  Drobní investoři, kteří se zorganizovali přes sociální sítě a v minulých dnech způsobili výrazný růst cen akcií GameStop a dalších firem, se nyní zaměřili na komoditní trhy. Cena stříbra tak dopoledne vzrostla o více než 11 procent nad 30 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a je nejvýše za osm let. Spolu s tím prudce zdražily také akcie některých menších firem v Austrálii a Číně, které těží stříbro a další drahé kovy.
• Druhá největší kryptoměna ethereum prošla úpravou, cena po poklesu zpevnila
  Druhá největší kryptoměna ethereum dnes prošla dlouho očekávanou aktivací velké úpravy softwaru, která mění zpracování jejích plateb. Může vést ke snížení tvorby nových mincí, a tedy k růstu ceny etherea, uvedla agentura Reuters. Kryptoměna zprvu mírně oslabila, krátce po 16:00 ale přidávala asi tři procenta.
• Druhá největší kryptoměna ethereum vystoupala na dosavadní maximum
  Druhá největší kryptoměna ethereum dnes vystoupila na dosavadní maximum. Při obchodování v Asii se dostala až na cenu 4643 dolarů (přes 102.000 Kč). Za týden posílila o více než deset procent, a dohání tak bitcoin, který má dosavadní maximum na ceně 67.016,5 USD, kam vystoupil 20. října.
• Druhá největší kryptoměna ethereum zaznamenala rekord
  Druhá největší kryptoměna po bitcoinu - ethereum - je na rekordním maximu. Dnes se její cena na obchodní platformě Bitfinex poprvé dostala až na 1623 dolarů (34.959 Kč), což je nejvíce, za kolik se tato digitální měna dosud obchodovala. Na jiných burzách digitálních měn se kurz může lišit.
• Druhý den summitu EU skončil bez dohody, lídři se sejdou v neděli
  Ani dnešní druhý den summitu Evropské unie nepřinesl shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se po více než 11 hodinách jednání rozešli a pokračovat budou v neděli v poledne. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Zásadní překážkou byly požadavky takzvaných šetrných států, které chtěly snížit objem fondu navržený Michelem v bezprecedentní výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Očekává se, že na základě dnešních rozhovorů připraví Michel další verzi návrhu.
• Druhý den summitu EU začal, Michel navrhl snížit částku na granty
  Po pátečním bezvýsledném rokování začal dnes v Bruselu druhý den summitu lídrů zemí Evropské unie, kteří jednají o fondu obnovy unijních ekonomik a o budoucím sedmiletém rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil prezidentům a premiérům nový návrh vycházející z kritiky od takzvaných šetrných zemí, které chtěly velikost fondu snížit. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, se ovšem celkový objem balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) nemění, ale 50 miliard původně plánovaných na granty se má přesunout na úvěry.
• Druhý den summitu G7: Jednání o nerovnosti i dvoustranné schůzky
  V přímořském letovisku Biarritz na jihozápadě Francie dnes pokračuje třídenní summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7, který v sobotu odstartoval neformální večeří státníků. Mezi hlavní problémy, které svět, a tudíž i nejmocnější politické představitele aktuálně tíží, patří překážky v globálním obchodě, ekonomické nerovnosti, boj s klimatickou změnou či krize v Íránu, Libyi, Kašmíru a Sýrii.