3 důvody, proč v tradingu neexistuje Svatý grál

Svatý grál skutečně v tradingu neexistuje (alespoň ve smyslu, jakým je v tomto oboru chápán). S tím naprosto souhlasím. To, že provedený „důkaz“ pomocí Vašich tří bodů nic nedokazuje ponechme stranou. A jen okrajově bych se rád dotknul Vašeho bodu číslo dva („Trhem hýbou lidé“). To již dávno není pravda. Na začátku tisíciletí bylo pomocí algotradingu zobchodováno cca 15% celkového objemu. Dnes se toto číslo odhaduje okolo 90%. I kdyby to bylo „jen“ 70%, tak spíše platí, že trhem hýbe software, než že trhem hýbou lidé. Můžete namítnout, že ten software musí nějaký člověk naprogramovat, takže ve výsledku tím trhem hýbe člověk. Má to ale jeden zásadní háček. Ty dnešní opravdu výkonné softwary nejsou postaveny na architektuře, kterou jim vštípí člověk (např. po překřížení MA vstup do…), ale pro člověka se již stávají jakýmisi blackboxy, o kterých ani ten tvůrce neví, na jakém základě vlastně pracují. To ovšem znamená, že ony lidské vlastnosti a chování (stádní chování) mají stále menší vliv na trh. Tím nepředvídatelnost o řád stoupá směrem k chaosu a běžný retailový trader má čím dál tím menší šanci v této bitvě se stroji uspět.

Pro případné bojovníky proti algotratingu pro jistotu upřesním (kdyby mě chtěl někdo poučovat o tom, že všichni „úspěšní“ tradeři obchodují manuálně), že já opravdu nemluvím o tom zanedbatelném procentu, které v objemu finančních trhů tvoří retailoví obchodníci. Takže mě z této bitvy vynechte a klidně si poslouchejte (a hlavně jim za to nezapomeňte zaplatit) dobré rady různých „autorit“ jako jsou Kopáček, Turek, Macur, Vobořil a spousta dalších z celého světa.

svaty gral existuje ked sa dohodnu banky kam pohnu s cenou.  z neba sa ale  k psovi hlas nedostane. Ale aby som potvrdil, ziaden obchodny system ktory bol doteraz objaveny alebo zverejneny uz nie je v dlhodobom casovom horizonte ziskovy. Umela inteligencia a pocitace sa o to postarali. 

Ano, neexistuje Svatý grál ve smyslu strategie, která dlouhodobě přináší velmi vysoké zhodnocení a nedochází přitom k žádným významnějším propadům. Mám na mysli strategie založené na statistických zákonitostech trhu, nikoli strategie využívající nějaké slabiny technické infrastruktury apod.

K argumentům uvedeným v článku a v předchozích příspěvcích přidám ještě trochu jiný úhel pohledu. Vývoj měnových kurzů je ovlivněn mnoha faktory: historií cenové řady daného měnového páru (indikátory jsou méně či více smysluplnou agregací některých aspektů této řady), historií cenových řad dalších měnových párů, vzájemnými vztahy mezi všemi těmito řadami (např. vývojem jejich korelace), složením a přístupem účastníků trhu (institucionální tradeři a algoritmy, retailoví tradeři), vývojem ekonomiky jednotlivých států a vyhlašováním ekonomických zpráv, politickými událostmi, různými černými i šedými labutěmi atd. Každý z těchto faktorů nějaký způsobem zasahuje do vývoje ceny a je iluzorní domnívat se, že při omezení se pouze na některý z nich (nejčastěji je to ten první uvedený, tedy informace obsažené v samotné cenové řadě daného měnového páru nebo jiného aktiva) lze nějakou chytrou metodou dosáhnout téměř přesné predikce budoucího vývoje. Stejně tak je iluzorní myslet si, že zúžení informačního záběru lze nahradit šikovným řízením pozic. To samozřejmě může pomoci, ale má rovněž své limity.

Zdálo by se, že správnou cestou tak je zohlednit co nejvíce informačních zdrojů. Jenže čím více informací bereme v úvahu, tím delší časovou historii potřebujeme, abychom měli dostatek dat a na rozumnou míru snížili riziko přeučení (overfittingu) strategie. Narazíme tak na to, že při snaze zohlednit hodně informačních vstupů není k dispozici potřebný objem dat relevantních pro dnešní chování trhu. Analogické omezení se vztahuje na počet parametrů obsažených v strategii a také, v širším smyslu, na počet stupňů volnosti při hledání strategie.

Z toho ovšem neplyne, že nemá smysl se o nic snažit. Jen je potřeba smířit se s tím, že pro každý daný typ obchodních informačních vstupů a daný objem historických dat existuje limit dlouhodobé ziskovosti při (individuálně dané) akceptovatelné volatilitě equity křivky. Hodnotu tohoto limitu neznáme, a proto je bezpečnější upřednostnit spolehlivost a robustnost strategie před honbou za co nejvyšší ziskovostí. Hledat strategii založenou na indikátorech daného měnového páru a dlouhodobě zhodnocující účet o 100% měsíčně při maximálním drawdownu 10% je totéž, jako snažit se o konstrukci perpetua mobile.

Díky, je radost takové příspěvky číst.

Naprosto souhlasím, že je třeba brát v úvahu relevantní data pro současné chování trhu (jinými slovy pracovat na dnešních modelech s daty z počátku tisíciletí je podle mě mimo mísu). Bohužel se domnívám, že vlivem stále větší algoritmizace se bude časové okno relevantních dat neustále zkracovat. Takže pracujme, dokud to ještě má smysl 😉