Ekonomika klesla meziročně o 11 pct. nejhorší má asi za sebou

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měl propad zahraniční poptávky a spotřebních výdajů domácností.

Podle analytiků má česká ekonomika zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozornili, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. Za celý rok by měla ekonomika podle odhadů klesnout v průměru o zhruba sedm procent, což je menší propad, než ekonomové očekávali počátkem léta.

Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měla zahraniční poptávka s příspěvkem minus 7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu minus dvěma procentními body. "Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 procenta, meziročně však o 4,8 procenta klesla. Vyšší byly pouze investice do ostatních budov a staveb. Největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

"Dnešní zpřesněná čísla se příliš nelišila od předběžných odhadů a tak nadále očekáváme propad ekonomiky v letošním roce kolem sedmi procent. Ačkoli tak má tuzemská ekonomika to nejhorší za sebou z pohledu propadu HDP, řada ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat teprve se zpožděním, a zejména po ukončování podpůrných vládních programů," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Pokles české ekonomiky v druhém čtvrtletí byl o jeden procentní bod mírnější, než očekávala ČNB v aktuální prognóze. "S ohledem na bezprecedentní situaci, ve které se česká ekonomika nacházela během jarních měsíců, lze pozorovanou odchylku skutečného vývoje HDP od prognózy považovat za nevýznamnou," uvedl k tomu ředitel sekce měnové centrální banky Petr Král.

Zdroj: Reuters, ČTK, ING

Čtěte více

• Ekonomika Hongkongu po šesti čtvrtletích poklesu výrazně vzrostla
  Ekonomika Hongkongu po šesti čtvrtletích poklesu v prvním kvartálu meziročně vzrostla o 7,8 procenta. Ukázala to statistika, kterou dnes zveřejnila hongkongská vláda. K oživení pomohly menší obavy z koronaviru a pokračující očkování. Čeká se přitom, že pokud pandemie zůstane pod kontrolou, bude pozitivní vývoj ekonomiky letos pokračovat. Předchozí 18měsíční pokles byl v meziročním srovnání v této bývalé britské kolonii nejdelší za desítky let.
• Ekonomika Indonésie kvůli koronaviru poprvé od roku 1999 klesla
  Indonéská ekonomika ve druhém čtvrtletí poprvé za více než 20 let klesla. Snahy o zastavení šíření nemoci způsobené novým koronavirem totiž měly negativní dopad na spotřebitelskou poptávku i na podnikatelskou aktivitu této největší ekonomiky jihovýchodní Asie. Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně snížil o 5,32 procenta, což je první pokles od roku 1999. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil indonéský statistický úřad.
• Ekonomika Indonésie kvůli koronaviru rostla nejpomaleji od 2001
  Ekonomika Indonésie v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,97 procenta, nejpomaleji od prvního čtvrtletí 2001. Tempo růstu bylo nižší, než se čekalo, protože koronavirová pandemie zastavila ekonomickou aktivitu v zemi. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil indonéský statistický úřad. Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a čtvrtou nejlidnatější zemí světa.
• Ekonomika Islandu roste nejrychleji od krize
  Hrubý domácí produkt Islandu ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 11,3 procenta. To byl nejrychlejší růst od konce roku 2007, tedy krátce před kolapsem finančního systému země. Zpráva islandského statistického úřadu však rovněž vyvolala obavu mezi analytiky, zda se ekonomika nezačíná přehřívat. Za celý rok tempo růstu HDP zrychlilo na 7,2 procenta z 4,1 procenta v roce 2015.
• Ekonomika Itálie ve čtvrtletí klesla o rekordních 12,8 procenta
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii nemoci covid-19 klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 12,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil italský statistický úřad. Ten původně pokles hrubého domácího produktu (HDP) odhadoval na 12,4 procenta.
• Ekonomika Izraele v 1Q vzrostla o 14 procent
  Izraelská ekonomika se v prvním čtvrtletí zotavila z prudkého propadu, který zaznamenala v závěru loňského roku a který následoval po začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Izraelský statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil o 14,1 procenta.
• Ekonomika JAR je prý v krizi
  Ekonomika Jihoafrické republiky je v krizi: hospodářský růst zpomaluje, čtvrtina obyvatelstva je bez práce a v zemi je rozšířená chudoba. Řekl to včera tamní ministr financí Pravin Gordhan, který zároveň představil návrh krizového rozpočtu na příští fiskální rok. Vláda v něm počítá s výdajovými škrty a zvýšením některých daní, což by se ale nemuselo líbit voličům.
• Ekonomika JAR klesla ve čtvrtletí o 51 procent
  Ekonomika Jihoafrické republiky klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 51 procent a oslabila už počtvrté po sobě. Oznámil to dnes jihoafrický statistický úřad. Na vině byla podle ekonomů zejména přísná omezení přijatá kvůli šíření nového koronaviru.
• Ekonomika JAR klesla v prvním čtvrtletí nejvíce za deset let
  Jihoafrická ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 3,2 procenta. Znamená to nejvýraznější pokles za posledních deset let. Způsobil to hlavně výpadek elektřiny, který poškodil důležitá odvětví, jako je zpracovatelský sektor a těžba. Zpráva, kterou včera zveřejnil jihoafrický statistický úřad, ohrožuje snahy nově zvoleného prezidenta Cyrila Ramaphosy o podporu růstu a reformy.
• Ekonomika klesla kvůli spotřebě domácností a vysoké inflaci
  Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky čtvrtého čtvrtletí, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 procenta a mírně vzrostla i spotřeba, dávají podle odborníků naději na hospodářské oživení. Razantní růst HDP ale nečekají.
• Ekonomika klesla meziročně o 2,2 pct, nejvíce od krize v roce 2009
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
• Ekonomika letos může podle odhadů klesnout až o 11 procent
  Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
• Ekonomika letos podle bankovní asociace stoupne o 2,6 pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
• Ekonomika letos podle České spořitelny klesne o 4,2 až 9,9 pct.
  V případě, že omezení ekonomiky kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou trvat většinu druhého čtvrtletí, česká ekonomika zřejmě letos klesne o 6,7 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů České spořitelny. V případě, že by opatření trvala déle, tak by podle odhadů spořitelny ekonomika letos klesla o 9,9 procenta. Optimistický scénář pak počítá s rychlým nástupem tzv. chytré karantény a zvýšením vládních opatření na podporu ekonomiky. V takovém případě by ekonomika klesla letos o 4,2 procenta. Příští rok by ale mělo nastat ekonomické oživení a ekonomika by se měla vrátit k růstu.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o osm pct.
  Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
• Ekonomika letos podle odhadů bankovní asociace klesne o 7,5 pct.
  Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
• Ekonomika letos podle odhadů UniCredit Bank klesne o 11 procent
  UniCredit Bank v nejnovějších odhadech počítá letos kvůli dopadu šíření koronaviru s poklesem ekonomiky o 11 procent. Zároveň by ale v příštím roce podle banky mělo dojít k oživení a ekonomika by mohla stoupnout o 8,4 procenta. ČTK o tom informoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odhady podle něj vycházejí z toho, že v eurozóně letos klesne HDP o 13 procent.
• Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
  Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
• Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou
  Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.
• Ekonomika nového Zélandu rostla nejpomaleji za více než pět let
  Ekonomika Nového Zélandu rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji za pět a půl roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 2,1 procenta, což byl nejnižší údaj od posledního čtvrtletí 2013. Na ekonomiku země má negativní dopad obchodní napětí a zpomalení globálního ekonomického růstu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Nového Zélandu.