Lídři EU mají nejhorší část krize za minulost

Pět let po začátku celosvětových ekonomických problémů v roce 2007 hovoří politici EU o tom, že unie má to nejhorší z krize už za sebou. Připomínají přitom statistické údaje, které nyní ukazují mírný růst, a svou snahu s krizí a jejími dopady bojovat. Analytici však zdůrazňují stále nevyřešené problémy silně zadlužených jižních zemí unie, vysokou nezaměstnanost mezi mladými lidmi či přílišnou orientaci EU na export.

Své přesvědčení, že se EU z krize dostává, vyslovil předseda Evropské komise José Barroso už letos v dubnu při návštěvě Prahy. Naposledy se podobně vyjádřil tento týden před jednáním skupiny G20 v Petrohradě. Připomněl, že rozvinuté ekonomiky dávají pozitivní signály, situace rozvojového světa je ale podle něj nadále křehká. "Summit proto potřebuje vyslat silnou zprávu o důvěře, podpořené rozumnou ekonomickou strategií, že obnova bude pokračovat," prohlásil šéf komise.

"Bylo by dobré nenechat se unést a uvědomit si, z čeho se evropský region dostává," uvedl ale pro ČTK Philip Whyte, ekonom z londýnského Centra pro evropskou reformu (CER). Připomněl, že objem výroby v eurozóně je stále přes tři procenta pod úrovní z doby před krizí a že například USA, které krize také tvrdě zasáhla, už takovou hodnotu o více než tři procenta přesáhly.

Problémem EU byla podle něj v posledních letech především extrémní slabost domácí poptávky. V zemích jako Španělsko se snižovala a jen slabě rostla například v Německu. Evropa jako celek je závislá na vývozu, a proto je velmi ohrožená jakoukoliv "nehodou" ve světě, například zpomalením růstu v Číně či krizí v rozvíjejících se ekonomikách.

"Bylo by skvělé, kdyby domácí poptávka vzrůstala silněji. Ale vzhledem ke slabosti mnoha evropských bank a pokračující tvrdosti fiskální politiky to nevypadá příliš pravděpodobně," podotkl Whyte.

Analytik Zsolt Darvas z bruselského institutu Breugel navíc připomíná, že ekonomický růst eurozóny, který v létě ukázaly čtvrtletní statistiky, nejspíš není delší dobu udržitelný. Promítnutý na celý rok by totiž znamenal podle něj nepravděpodobný růst v zemích jako Německo či Francie až o několik procent. "Růst se evidentně zpomalí, nezaměstnanost - speciálně v jižní Evropě - je stále velmi vysoká," připomněl v rozhovoru pro ČTK.

V EU je přitom především pro jižní členy stále příliš složité získat přístup k finančním prostředkům z jiných zemí. "Jsou před námi velmi významná rizika, především ve Španělsku, Itálii či Řecku, kde se situace nezlepšuje. Dá se čekat jen pomalé a dlouhé vyrovnávání," poznamenal Darvas.

V takovém případě by však mohly rychle narůstat sociální a politické tlaky. Ty by mohly k moci vynést populistické strany a v důsledku obnovily nedůvěru trhů a krizi opět prohloubily.

Whyte navíc podotýká, že stále nebyl vyřešen problém zásadní "designové chyby" eurozóny, tedy podle něj smrtelného propojení křehkých bank a slabých států ve fiskálně decentralizované měnové unii. "Pokud má být eurozóna stabilnější, musí přijít oprava," míní Whyte. Obnáší to podle něj ale daleko více než nyní připravovaný jednotný bankovní dohled.

Whyte zmínil například vznik společné fiskální brzdy pro bankovní systém eurozóny či společnou garanci vkladů. Podobné záměry ale nutně naráží na "žárlivě střežené národní výsady" a klíčové evropské země včetně Německa by s nimi souhlasily jen s potížemi.

"A pokud skutečně přijde jakési ekonomické oživení, je možné, že tlaky na vznik plnohodnotné bankovní unie se ještě zmenší," dodal Whyte. S podobnou analýzou poukazující na slábnoucí zájem silných evropských hráčů pokračovat v podobně cílené integraci přišla nedávno také agentura Reuters.

Darvas zase poukazuje na paradoxní problém s nynější nízkou mírou inflace v eurozóně. Podle Evropské centrální banky je v zemích platících eurem inflace letos průměrně 1,5 procenta. Podle Darvase ale takto nízká inflace, oceňovaná jako důkaz rozpočtově odpovědného chování, udržuje vysokou "cenu dluhu" jihoevropských zemí a může jim prakticky velmi ztížit jeho splácení.

Zdroj: Reuters, ČTK, CER, Breugel

Čtěte více

• Lídři EU budou na dálku poprvé jednat o pokrizovém fondu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie si dnes vůbec poprvé vymění názory na bezprecedentní balík peněz, který má evropským ekonomikám pomoci z koronavirové krize. Během videosummitu představí své zatím velmi odlišné postoje k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun). Šéf Evropské rady Charles Michel doufá, že jednání bude výchozím krokem ke konečné dohodě, kterou by chtěl zpečetit na osobním setkání lídrů v červenci.
• Lídři EU budou o fondu obnovy jednat 19. června na dálku
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím víceletém rozpočtu EU jednat na dálku. Oznámil to dnes mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož 19. června Michel svolá už pátý videosummit unijních špiček od vypuknutí koronavirové krize. Podle diplomatů je však málo pravděpodobné, že by při komplikovaném virtuálním jednání mohli političtí vůdci dospět k zásadní dohodě.
• Lídři EU debatují o jednotném trhu a soběstačnosti unie
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes druhým dnem pokračují ve vrcholné schůzce, jejímiž tématy jsou zejména jednotný trh a digitalizace. Političtí vůdci hledají na summitu shodu také v otázce, jak moc má být unie soběstačná například ve výrobě léků, citlivých technologií či energie.
• Lídři EU: Dohodu s Británií zatím nelze uzavřít
  Dosavadní jednání s Británií neumožňují uzavření dohody o budoucích vztazích a rozhovory by měly pokračovat i v dalších týdnech. Shodli se na tom ve čtvrtek lídři zemí Evropské unie, kteří chtějí zároveň posílit přípravy na rozchod bez dohody. Unie hodlá dál postupovat podle dosavadní strategie, a vyzvala Londýn, aby učinil „nutné kroky“ k uzavření dohody.
• Lídři EU hledají shodu na odblokování unijního rozpočtu
  Vyřešit patovou situaci kolem budoucího rozpočtu Evropské unie se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí na začínající vrcholné schůzce v Bruselu. Debatovat budou o kompromisním návrhu, který stanoví dodatečná pravidla pro spojení unijních peněz s vládou práva, což je podmínka dlouhodobě odmítaná Maďarskem a Polskem. Kromě toho budou také hledat shodu ohledně zpřísnění emisních limitů, sankcí vůči Turecku či dalšího společného boje proti covidu-19.
• Lídři EU chtějí od komise plán oživení ekonomik po pandemii
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie včera pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Na konkrétních parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli a podle unijních činitelů je další jednání otázkou příštích měsíců.
• Lídři EU chtějí skoncovat s ruskými fosilními palivy, zřejmě to ale potrvá roky
  Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve".
• Lídři EU jednají o boji s covidem, chtějí urychlit očkování
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes odpoledne zahájili videokonferenci, při které se chtějí domluvit na dalším společném postupu proti koronavirové nákaze, jež některé země včetně Česka nutí opět zpřísňovat restrikce. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela je hlavním tématem videosummitu snaha urychlit očkování, zefektivnit boj proti novým koronavirovým mutacím a zajistit přes mnohdy přísné kontroly plynulý provoz na hranicích.
• Lídři EU jednají o fondu obnovy, dohoda na summitu je nejistá
  Nejistý osud má zatím podle vyjádření politiků a diplomatů summit Evropské unie věnovaný fondu pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem a příštímu sedmiletému rozpočtu bloku. Politici sice označují dnešní kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela za krok správným směrem, dohoda však podle jejich vyjádření zatím není na obzoru. Michel nyní jedná s prezidenty a premiéry členských zemí odděleně a podle informací ČTK dostává nové požadavky.
• Lídři EU jednají o penězích na oživení ekonomik
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes odpoledne zahájili obtížnou debatu o penězích, které by 27 států mělo společně vyhradit na oživení ekonomik ochromených pandemií nemoci covid-19. Političtí vůdci by na závěr dnešní videokonference měli pověřit Evropskou komisi přípravou parametrů fondu, který by měl v příštích letech pomoci nejpostiženějším hospodářským odvětvím a regionům.
• Lídři EU marně hledají shodu na závěrech videosummit
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ani po pěti hodinách dnešního videosummitu věnovaného koronaviru neshodli na společném prohlášení. Italský premiér Giuseppe Conte se podle prohlášení svého úřadu postavil proti ekonomické části prohlášení a požaduje ráznější hospodářské kroky. Na ty však nechtějí přistoupit další země.
• Lídři EU na dálku jednají o dalším boji proti koronaviru
  Sedmadvacet prezidentů a premiérů zemí Evropské unie dnes odpoledne zahájilo již třetí videosummit věnovaný boji proti koronaviru a jeho ekonomickým dopadům. Političtí vůdci včetně českého premiéra Andreje Babiše na dálku jednají o dalších krizových opatřeních. Ve společném prohlášení chtějí mimo jiné vyzvat Evropskou komisi, aby připravila celounijní plán hospodářského zotavení v době po ústupu pandemie.
• Lídři EU na summitu potvrdí další vojenskou pomoc Ukrajině, říká návrh závěrů
  Šéfové států a vlád Evropské unie na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskuteční ve čtvrtek 1. února, zopakují své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu. Vyplývá to z návrhu textu závěrů summitu, ke kterým se ale stále ještě vyjadřují jednotlivé země, takže se mohou změnit.
• Lídři EU na summitu potvrdili jmenování Lagardeové do čela ECB
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Itala Maria Draghiho nahradí bývalá generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) k 1. listopadu. Lagardeová uvedla, že chce ve funkci udržet v eurozóně stabilní ceny a bezpečné banky.
• Lídři EU proberou situaci bank a návrat k fiskálním pravidlům
  Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají dnes na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
• Lídři eurozóny budou jednat o Řecku
  Řecký premiér Alexis Tsipras se dnes večer na mimořádném summitu eurozóny poprvé po nedělním...
• Lídři eurozóny stále jednají o Řecku
  V Bruselu dnes odpoledne začal s napětím očekávaný summit zemí eurozóny. Má rozhodnout, zda hluboce...
• Lídři EU rozpočtový pat neprolomili, Merkelová chce vyjednávat
  Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie včera večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.
• Lídři EU se budou bavit o jednotném trhu a digitalizaci
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes v Bruselu debatovat o tom, jak zajistit co nejlepší fungování jednotného trhu v době ovlivněné pandemií covidu-19. Druhý den mimořádného summitu se budou bavit i o digitalizaci evropského hospodářství či o soběstačnosti evropského bloku v případě krize.
• Lídři EU se na summitu k fondu obnovy sejdou 17. července
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 17. července poprvé po pěti měsících osobně setkají v Bruselu, aby jednali o sedmiletém unijním rozpočtu a fondu obnovy ekonomik. Termín konání summitu zveřejnil dnes na twitteru mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Vrcholná schůzka, na níž by podle Michelových představ měli lídři členských zemí sladit své velmi odlišné postoje k rozdělování peněz z plánovaného balíku, potrvá do 18. července.