Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou
Makroekonomické faktory - fiskální politika (6. díl)
14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.
Další články k tématu Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou
Mohou centrální banky jednoho dne začít rozdávat peníze lidem?
27.10.2015 Čas od času se stane to, že mi mailem přiletí od novinářů opravdu zajímavé otázky, které nutí k zamyšlení. Jenda takov...
Fundamentální analýza forexu – základy fundamentální analýzy na forexovém trhu (1. díl)
23.06.2024 Článek vysvětluje, jak HDP, inflace, úrokové sazby a obchodní bilance ovlivňují hodnotu měn na forexových trzích. Také popisuje vliv politické stability, ekonomických zpráv, geopolitických událostí a komodit na měnové kurzy. Dále se věnuje strategii carry trade a dopadu fiskální a měnové politiky na měnové hodnoty.
Fed uvažuje o větší podpoře, ale trhy dál nahoru neposlal
26.11.2020 Nečekaně zajímavé byly informace ze včerejšího zápisu z posledního jednání měnového výboru Fedu. Zatímco jednotliví bankéři se v komentářích drží centrálního postoje, nenaznačují novou akci a zůstávají u obecnějších frází o zabezpečení dostatečně příznivých podmínek, zápis odhalil, že se o úpravách politiky debatuje.
Babišův apel k ČNB je nešťastný, trh však dnes nechává chladným. Centrální banka je ve skutečnosti ztrátová, zisk je spíše výjimkou potvrzující pravidlo
23.03.2021 Trh dnes výrazněji nereaguje na včerejší večerní slova premiéra Andreje Babiše, který nezvykle apeloval na Českou národní banku, aby zatím nezvyšovala základní úrokové sazby. Měnoví obchodníci i po premiérově prohlášení stále sázejí na to, že ČNB zvýší základní sazbu čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Očekávání tak citelného nárůstu základních úroků během období osmnácti měsíců měli naposledy před takřka deseti lety, v červnu 2011.
Ozvěny trhu: Když je ekonomika v útlumu, centrální banky ji musí podpořit
15.03.2021 Když během velké finanční krize 2008 vymýšlely centrální banky, jak podpořit ekonomiku při nulových úrokových sazbách, přijaly postupně několik způsobů. Od nákupu tehdy méněcenných papírů od bank přes ovlivňování výše úrokových sazeb s delší dobou do splatnosti až po záporné úrokové sazby a několik dalších odvozených opatření. V souhrnu mělo jít o způsoby dodávek levných peněz do ekonomiky v situaci, kdy hrozilo, že se peněžní zásoba naopak smrští. V případě malých ekonomik, jako je například ČR, došlo i na devalvaci měny. Účinnost některých opatření je tématem debat doposud. Pro Evropany je podstatné, že se ECB za celou dekádu nedostala k tomu, aby zvýšila úrokové sazby.
Okénko trhu 25.4.2018
25.04.2018 Americké desetileté výnosy se během včerejšího dne dostaly poprvé od roku 2014 přes tříprocentní hranici. Zároveň rostou i výnosy kratších splatností a rozdíl mezi desetiletými a dvouletými stále zůstává na hranici padesáti bazických bodů. Výnosová křivka je nejplošší od konce roku 2007 a signalizuje tak pokročilý stav americké ekonomiky v hospodářském cyklu. Růst výnosů je podpořen hned několika faktory. V posledních šesti měsících se americká inflace pohybuje bezpečně nad dvouprocentní úrovní a tým RBI prognózuje další růst až ke třem procentům v letních měsících. Takový výhled nutí investory požadovat vyšší výnosy. K tomu se přidává negativní výhled fiskální politiky, která v tomto roce poskytne americké ekonomice bezprecedentní stimul, který v tomto roce prohloubí deficit federálního rozpočtu k 5 % - 6 % HDP. Takový deficit je nevídaným jevem v době, kdy je ekonomika na svém vrcholu a trhy nehýří chválou tohoto kroku. Proti výrazně expanzivní fiskální politice se staví naopak silně jestřábí politika měnová. Fed v březnu pošesté zvýšil své úrokové sazby a podle RBI tak učiní v tomto roce ještě třikrát. I pro další roky centrální banka plánuje rychlé zvyšování úrokových sazeb tak, aby se ekonomika nedostala do nezvratného bodu varu.
Rusko pokračuje v boji s inflací, covidem i sankcemi
23.07.2021 Současné Rusko čelí mnoha výzvám a aktuálně poutá pozornost finančních investorů jeho boj s inflací a pandemií spolu s nekonečnou přetahovanou se západními mocnostmi o vliv ve světě.
Prosinec 2016: Konec ultra volné měnové politiky
03.01.2017 Změny ekonomických trendů mívají, na rozdíl od třeba politiky, zřídkakdy jasné začátky. Zatímco např. čas, kdy započala instalace komunistického režimu v Československu je celkem jasný, kdy začala globalizace už je jasné mnohem méně. To, kdy se po krizi konečně otočila globální měnová politika, je však po právě skončeném roce evidentní: v prosinci 2016.
Draghiho odkaz a úkoly pro Christine Lagardovou
07.11.2019 Éra Maria Draghiho v ECB minulý čtvrtek po 8 letech skončila. Jaká byla, a co čeká jeho nástupkyni na čele Rady guvernérů ECB?
Forex: Měsíční komentář k měnovému trhu
03.01.2012 Zatímco listopad charakterizovalo další prohlubování dluhové krize v eurozóně, vánoční prosinec se nesl v duchu rozbalování dárků.
Související klíčová slova:
Intervence | Peníze | Inflace | Nezaměstnanost | HDP | Monetární politika | Měnová politika | Poptávka | Recese | Daně | Rizika | Politika | Míra nezaměstnanosti | Sazby | Centrální banka | Centrální banky | Ekonomika | Evropská centrální banka | Expanzivní politika | Fiskální politika | Investice | Nástroj | Rating | Riziko | Výkonnost | Úrokové sazby | Banky | Hospodářský růst | Výsledky | Regulace | Vzdělávání | Podpora | Analýzy | Banka | Ekonomické analýzy | Růst HDP | Státní dluh | Vývoj inflace | Hospodářské výsledky | Christine Lagardeová | Úvěrový rating | Zvýšení úrokových sazeb | Ekonomická situace | Hospodářská situace | Krize | Příjmy | Zpomalení ekonomiky | Stimulace hospodářského růstu | Daňové změny | Paul Tudor Jones | Podniky | Dopady na ekonomiku | Veřejný dluh | Snížení daní | Stav ekonomiky | Hospodářské krize | Rozpočtová politika | New Deal | Rozpočet | Politická situace | Obchod | Obchodní dohody | Vysoký veřejný dluh | Lagardeová | Federální rezervní banka | Vládní výdaje | Míra | Měnové politiky | Prezident | Negativní dopad | Situace | Důchody | Zlepšení | Úsilí | Výdaje | Rozhodování | Expanzivní fiskální politika | Vývoj | Fiskální politiky | Tudor | Kongres | Politická rozhodnutí | Růst | Ekonomiky | Války | Ekonomické vztahy | Zadlužení | Expanze | Investice do infrastruktury | Důvěra | Zvýšení daní | Zdanění | Hospodářský vývoj | Změny úrokových sazeb | Zdravotní péče | Rozhodnutí vlády | Přehřátí ekonomiky | Cíle | Cenové stability | Ovlivňování | Opatření | Joseph Stiglitz | TIM | Operace na volném trhu | Instituce | Mezinárodní vztahy | Udržitelnost | Nouriel Roubini | Vyšší náklady | Aktuální stav | Roubini | Měnové intervence | Tudor Jones | Jakub Matis | Makroekonomické faktory | Velké hospodářské krize | Dopad na ekonomiku | Přizpůsobovat se | Co je to fiskální politika? | Fungování fiskální politiky | Výzvy a rizika | Faktory ovlivňující fiskální politiku | Cílové priority | Sociální faktory | Mezinárodní vztahy a obchod | Úvěrový rating a státní dluh | Kontrola inflace | Fiskální udržitelnost | Úroveň důvěry veřejnosti | Úroveň důvěry | Vláda a kongres | Vládní nástroj | Demografické trendy
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot